Ford Focus RS: test nejrychlejšího auta s předním pohonem

Už příchod k zaparkovanému Focusu RS zvyšuje tep – přestože karoserie auta vychází z obyčejného Focusu, vypadá velmi agresivně, což u ostrého hatchbacku není na škodu. O dva centimetry snížený podvozek, obrovská přední maska, vytažené blatníky, devatenáctipalcová litá kola, zadní křídlo velikosti žehlícího prkna a funkční difuzor.

Většina sportovních doplňků je funkčních - třeba difuzor nebo zadní spoiler. Ano, pokud budete hnidopiši, zjistíte, že boční výdechy mají záslepku, ale vadí to, když vypadají jak vypadají?

Třešničkou na dortu jsou dvě obrovské roury (jak jinak to nazvat), čili dvě koncovky výfuku. Je pravděpodobné, že pokud by tohle auto mělo závodní polepy, spousta lidí by si jej spletla s opravdickým závodním autem.

Uvnitř prožijete v porovnání s exteriérem asi zklamání, protože kromě sedaček Recaro (jsou i vzadu a jsou skvělé, i přesto, že vepředu nejdou posouvat nahoru a dolů) a kapličky se třemi budíky je až na pár zanedbatelných detailů stejný jako v jiných Focusech. Ale je tisíckrát lepší ušetřit na interiéru než se vzdát precizních jízdních vlastností.

Focus RS není čtyřkolka, ale má samosvorný diferenciál a upravenou přední nápravu (jež je poháněná), aby se eliminoval přenos mohutného točivého momentu do řízení. Funguje to? Ano, funguje. Neutralita podvozku a jeho přilnavost (jezdili jsme za slunečného dne) je na předokolku až neuvěřitelná.

Samozřejmě, na mokru, na sněhu a za podobných podmínek by asi například Impreza STI Focusu RS na technické trati napráskala, ale na suchu by to byl nejspíš Focus, kdo by předvedl lepší výsledek. Tak moc je Focus RS dobrý a tak moc je jeho podvozek hravý.

O pohon se stará dvouapůllitrový pětiválec, který najdete i v jiných Fordech či Volvech. Ve verzi RS je ovšem náležitě upraven, má jiné turbo, vyšší plnící tlak, mezichladič, výfuk a spoustu dalších drobností. Výsledkem je 305 koní a 440 Nm. Motor je třeba pochválit za lineární nárůst výkonu v celém spektru využitelných otáček, turboefekt je minimální a pětiválec se s patřičným zaražením posádky do sedadel nechá vytočit až do sedmi tisíc otáček.

Zvuk, který se line z koncovek výfuku připomíná opravdová sportovní auta. Prskání, sem tam nějaký výbuch nespálené směsi a odfrknutí turba, to vše dohromady spoluvytváří sportovní atmosféru. Uvnitř je zvuk nicméně docela utlumený, více si jej užije okolí.

Pokud pojedete klidně a plynule, spotřeba dosáhne zhruba devíti litrů, při rychlejší jízdě je to dvanáct až třináct a když se necháte unést a budete motoru šlapat na krk, jste rázem na patnácti a více litrech.

Řízení klade dobrý odpor a je i docela komunikativní. Převodovka RS má šest stupňů a pochopitelně je manuální. Dá se s ní řadit rychle, je přesná a v kulisách se pohybuje možná až příliš lehce. To samé platí o relativně lehké spojce, ale je to určitě lepší než kdyby k jejímu sešlápnutí bylo nutné obden chodit do posilovny. I v tomto ohledu je Focus RS univerzálním autem, kterým můžete přes týden jezdit do práce a o víkendu jej vytáhnout na závodní okruh.

Má Ford Focus RS také nějaké chyby? Pravděpodobně jenom dvě: velký aerodynamický hluk při rychlostech nad 160 km/h a nemožnost výškově nastavit sedadlo řidiče.

Fordu se povedlo vytvořit mimořádně povedený hot hatch. Navíc, za 990 tisíc korun jde o cenově zajímavou nabídku. Do Česka by se mělo dovézt nejvýše třicet Focusů RS a za tyhle peníze se po nich pravděpodobně jenom zapráší.