Článek
Investice automobilek do lobbingu ve vládě USA dosáhly za loňský rok celkem 49 miliónů dolarů, tedy v přepočtu lehce přes miliardu korun. Je to nejvíce od roku 2008, kdy se „detroitská trojka” - Ford, General Motors a Chrysler - snažila získat vládní záchranné balíčky před bankrotem. Čísla zveřejnilo Centrum pro odpovědnou politiku.
Cílem lobbistů bylo zmírnit nařízení bývalého prezidenta Obamy, týkající se spotřeby paliva. Automobilkám ukládalo povinnost dosáhnout průměrné spotřeby jejich americké nabídky 50 mil na galon, tedy v přepočtu 4,7 litru na 100 km. Limit měl platit od roku 2025.
Od zvolení Donalda Trumpa prezidentem v roce 2016 se automobilky chopily příležitosti lobbovat u administrativy, která je více nakloněná byznysu. Půl roku po inauguraci prezidenta Trumpa vláda začala otevřeně uvažovat o zmírnění limitů nasazených Obamovou vládou.
Chevrolet Silverado 2018
Nejvíce do lobbingu za rok 2017 investoval koncern General Motors - 8,64 miliónu dolarů, tedy asi 176,7 miliónu korun. Tento koncern má v USA největší tržby z SUV a pick-up trucků. A protože i na tato auta se vztahovalo oněch 50 mil na galon, splnění by pro koncern bylo nejnáročnější.
Na druhém místě se s prolobbovanou částkou 5,78 miliónu dolarů (118,2 miliónu korun) umístila Toyota, třetí skončil Ford se sumou 4,3 miliónu dolarů (87,9 miliónu korun) a čtvrtý byl koncern Fiat Chrysler Automobiles s částkou 4,27 miliónu dolarů, tedy cca 87,3 miliónu korun.
Automobilky nelobbovaly „samy”, se zákonodárci nehovořili jejich vlastní zaměstnanci. Najímaly si na tuto činnost specializované firmy. Např. GM si najal mimo jiné Washington Tax & Public Policy Group, která na svém webu píše, že je „firmou se vztahy k vládě, specializující se na vývoj a implementaci legislativních a regulačních řešení v širokém okruhu oblastí”.
Jednou z dalších firem, které si najímal koncern GM, je Roberti Global, která v seznamu svých služeb uvádí „vývoj vládní politiky” nebo krizový management. Tato firma má mezi zákazníky např. i společnosti Samsung, Boeing nebo farmaceutickou firmu Novo Nordisk.
Lucid Air
Zajímavou informací je, že nejen automobilky, které ročně chrlí milióny kusů konvenčních aut, se snažily o zmírnění limitů. I Tesla, proslulá výrobou elektromobilů a také tím, že část jejích tržeb tvoří tzv. emisní kredity, investovala 740 tisíc dolarů (15,1 miliónu korun). Naopak Mazda utratila jen 80 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,6 miliónu korun.
Zmíněné emisní kredity dostávají automobilky v USA, když prodají nějaké množství elektromobilů. Aby neplatily pokuty, musí kreditů za určité období nasbírat určité množství. Tesla prodává jen elektromobily a prodává jich docela hodně. A protože s kredity lze mezi automobilkami obchodovat, řada firem je od Tesly nakupuje.
Mezi automobilkami, snažícími se o zmírnění limitů, nebyla Tesla jediným výrobcem elektroaut. Za zmínku stojí i Lucid založený inženýry, kteří Teslu opustili. Žádné auto na trhu zatím nemá, ale vyvíjí model Air, který na klopené trati dosáhl maximálky 370 km/h. [celá zpráva]
Jak byl lobbing automobilek úspěšný, zatím není jasné, v nejistotě ale nebudou jejich šéfové dlouho. NHTSA (National Highway Traffic Safety Administration, Národní úřad pro bezpečnost silniční dopravy) plánuje zveřejnit budoucí limity spotřeby v březnu letošního roku.