Článek
Historie Kolmanskopu, která se vtěsnala do necelých padesáti let, začala v roce 1908 docela nevinně. Drážní dělník Zacharias Lewala narazil při čištění kolejnic v písku na lesklý kamínek, ten odnesl svému nadřízenému a ten okamžitě věděl, která bije… Diamanty!
A pak následovalo totéž, co známe z období zlatého horečky ve Spojených státech, nájezd hledačů z blízkého i vzdálenějšího okolí, příjezdy celých rodin, usilovné hledání. Na rozdíl od zoufalých pokusů zbohatnout, tak jak je známe ze Severní Ameriky, tady ale příroda skutečně ukázala svou štědrost. Diamantů tady byla spousta. Dokonce tolik, že krátce nato celou oblast nechalo Německo, tehdejší koloniální mocnost, která Namibii ovládala, uzavřít.
Místo zlata diamanty, spousta diamantů…
Na území tak zůstalo jen několik set Němců a pár set najatých dělníků. Ti všichni tu ale v dalších letech zažili cestu na vrchol, lemovanou luxusem, výstavními domy, dokonalým zázemím, ale i nehostinností a bezútěšností okolní pusté pouště. Odhaduje se, že od roku 1908 do roku 1914 se tady vytěžilo asi tisíc kilogramů diamantů o celkovém množství pěti miliónů karátů.
Namibie je zmíněná i v tomto článku: Sedm přírodních divů jižní Afriky: Patří sem i kaňon vyhloubený hadem
Další města duchů v oblasti | |
---|---|
Kolmanskop není jediným městem duchů, které v okolí přístavu Lüderitz vzniklo. Je jich tu více – pětadvacet kilometrů jižně od města leží Elizabeth Bay a jižním směrem od Lüderitzu leží i Pomona, další město, které rychle vzniklo u naleziště diamantů a jeho konec pak byl podobně rychlý jako u Kolmanskopu. Návštěvu těchto měst si nicméně musíte domluvit více dopředu. |
Absolutního vrcholu pak Kolmanskop dosáhl na počátku 20. let, kdy tu žilo zhruba tisíc obyvatel, včetně dětí. K dispozici byly bazén, divadlo, nemocnice, dokonce i kasino a herna, kam se chodilo na kuželky, taneční sál... Městečko bylo s přístavním městem Lüderitz propojeno tramvají (mimochodem vůbec první na jižní polokouli) a na jako vůbec prvním místě na jižní polokouli tu byl do praxe uvedený rentgen.
Do Namibie se jezdí i na safari: Pětihvězdičkové bydlení a setkání s "Velkou pětkou" - i tak vypadá safari
Začátek konce
V městečku prodával řezník, bylo tu pekařství, fungoval tu i rozvoz mléka a do domácností se každé ráno rozvážel i led. Okolí domů chránily před pískem vysoké zábrany a ulice každé ráno místní čistili od písku a prachu. Pak ale začalo diamantů ubývat a na jihu bylo objeveno další, větší diamantové ložisko Oranjemund. Obyvatel ubývalo, stejně tak peněz… A v roce 1954 pak odešli poslední.
Od té doby bylo městečko opuštěné a jeho jedinými obyvateli se staly písek a vítr. Živočichů i rostlin bylo kvůli nedostatku vláhy jen minimum. A nedostatek vláhy město svým způsobem zakonzervoval. Do opuštěných domů sice vítr navál písek, kterého je někde až nad pas, hniloba ale nedostala šanci.
Druhá šance přišla v 80. letech
Naopak městečko dostalo druhou… V 80. letech 20. století si ho pod ochranná křídla vzala těžařská společnost De Beers, která budovy zakonzervovala a vybudovala tady muzeum – nejen o historii městečka, ale obecně o historii těžby diamantů v Africe. A městečko je dodnes cílem turistů, kteří ho chtějí spatřit na vlastní oči, prohlédnout si vnitřek domů, které jsou plné písku, jenž ostře kontrastuje s barevnými zdmi.
Přečtěte si i o dalších městech duchů:
- Město duchů Bokor: Bývalo tu luxusní kasino, dnes je kulisou v hororových filmech
- Apokalyptická Centralia: Jaké je město, pod kterým už 50 let hoří šachty s uhlím
- Mrtvé město zlata a hříchu – to je Bodie, nejznámější město duchů ve Státech
- Město duchů Goldfield: Jak vypadá mrtvé město, kde žil nejslavnější pistolník všech dob?
Nicméně pozor – městečko není volné přístupné, ale musíte si koupit povolení ke vstupu. Ideálně v nedalekém městě Lüderitz, kde funguje agentura, která vám permity prodá. Městečko je přístupné každý den, nejprve vás provede průvodce (vybrat si můžete prohlídku v angličtině nebo němčině) a pak máte nějaký čas na to, abyste si ho prohlédli sami.
Jen kousek je to do Jižní Afriky: Tajemství Stolové hory: Žili na ní lvi, nemá vrchol a je zrádnější než Mount Everest
Pokud ale patříte k vášnivým fotografům, pak se doporučuje pořídit sice výrazně dražší vstup, který vás ale opravňuje zůstat v areálu „mrtvého diamantového městečka“ od svítání do soumraku a užít si tak naplno všechny hry světla, písku a barev, které tu příroda během dne rozehrává.
Inzertní sdělení: Vydejte se v zimě za exotikou!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávacích zájezdů:
Vydejte se na unikátní poznávací zájezd do Namibie, země, která je plná krásné přírody a kontrastů. Divoké pobřeží oceánu a v kontrastu k němu pustá poušť ukrývající města duchů. Itinerář cesty zde!
Špičkový program pro nejnáročnější cestovatele zahrnuje neopakovatelné safari a návštěvu přírodních ikon Zimbabwe, Botswany, Namibie a JAR. To nejlepší z jihu Afriky vtěsnané do dvou týdnů.
Poznejte památky z dob starověkého Říma, ze sultánských časů, vydejte se po stopách obchodu s otroctvím, ale i nádherných oáz v poušti. Prožijte v dubnu předčasné léto v Maroku!
Čtěte dále:
Přečtěte si také o unikátní Lví skále, o království ledu uprostřed pouště nebo o kuriozitách Vietnamu. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán
Anketa
Fantaskní a fantastické Sossusvlei
Oblast Sossusvlei je největší atrakcí celé Namibie – a to i přesto, že se tomuto místu v překladu vlastně říká „Místo, odkud se lidé nevracejí živí“. Pouštní oblast se zkamenělým pískem, který vytvoří fantaskní duny, s hřbitovem stromů, a oblast, skrze kterou protéká řeka jen jednou za deset let, je vysněnou destinací fotografů.
Turisticky nejvytíženější oblastí Sossusvlei je potom oblast zvaná Deadvlei, neboli „hřbitov stromů“, místo, kde ze země ční napůl zkamenělé pitoreskní pahýly bývalých stromových velikánů. Zní to děsivě? Ale kdeže, i tady platí, že jde o jednu z nejoblíbenějších oblastí pro fotografování.
A zapomenout nesmíme ani na Dunu 45, písečný přesyp, který leží přímo na pětačtyřicátém kilometru cesty z osady Sesriem, nejbližší civilizace – odtud tedy název duny.