Článek
Tenounká linka, která je prý vidět z oběžné dráhy, symbolizuje jednu z největších staveb lidských dějin. A člověk dnes jen žasne, co před dlouhými věky lidé vytvořili. Mimochodem, říká se, že cesta v koruně Velké zdi je přesně tak široká, aby po ní mohla vedle sebe pohodlně jet šestice jezdců na koních. Paradoxně je dnes pro turisty ale občas úzká. Přijíždějí jich sem totiž ohromné davy. A to hlavně k úseku Badaling (známého i pod názvem Pa-da-ling), který leží kousek od Pekingu.
Badaling trpí pod náporem turistů
Jenže… v davech turistů, prodavačů, kteří nabízejí snad vše od hrníčků po trička, a organizovaných skupin studentů se kouzlo této fascinující stavby malinko ztrácí. Pravda sice je, že právě tady je zeď kompletně zrekonstruovaná a snadno dostupná všem, pokud ale máte čas, pak se vydejte k úsekům, které jsou méně turisticky exponované a jež čínská vláda turistům otevřela až v 80. letech 20. století, aby ulehčila právě úseku Badaling.
Badaling – jeden z nejfrekventovanějších úseků zdi.
Úsek Mutianyu je jen o málo desítek kilometrů dál, turistů je tu ale o poznání méně. A zeď je pořád v perfektním stavu. V Simatai se vám může stát, že se po zdi budete procházet sami, počítat ale musíte s tím, že některé úseky už tady nejsou v ideálním stavu.
O Číně si můžete přečíst i v tomto článku: V čínském Kantonu vznikla unikátní stavba: Nefritový kruh v sobě ukrývá i zahrady
Přesná délka? Neznámá!
Velká čínská zeď je největší stavbou lidské historie a čísla, která ji popisují, jsou fascinující. Pětadvacet tisíc strážních věží, tři sta tisíc mrtvých v první fázi její stavby a délka, která se v těch nejstřízlivějších odhadech pohybuje okolo 8860 kilometrů.
| Viditelná i z oběžné dráhy Země | |
|---|---|
| O pravdivost tohoto tvrzení se dlouhá léta vedly spory. Jak to tedy s viditelností Velké čínské zdi opravdu je? Rozhodně neplatí tvrzení, že by byla vidět z povrchu Měsíce, jak se také dlouhá léta tradovalo. Z oběžné dráhy Země ale zeď opravdu vidět je – což dokazují i satelitní snímky. Neplatí ale tvrzení, že by byla jedinou stavbou, která je z vesmíru vidět, z výšky 320 kilometrů jsou totiž viditelné i jiné lidské výtvory. |
Jak přesně je Velká čínská zeď dlouhá, totiž nevíme. Hlavní „hřbet“ má podle odborníků délku okolo šesti tisíc kilometrů, v některých místech se ale zeď táhne v několika liniích a v posledních letech vědci objevují další a další zbytky zdi v oblastech, kde s ní v prvních odhadech vůbec nepočítali. V roce 2012 se tak objevila zpráva, že zeď možná celkově měří přes 21 tisíc kilometrů! Čínští historikové do této délky nicméně zahrnuli i úseky, ve kterých dnes po zdi není ani památky, ale „prý“ tu kdysi „určitě“ stála.
Někde je cesta po vrcholu zdi pořádně náročná.
Velká čínská zeď, které se občas pro způsob, jakým se vine krajinou a „lemuje“ vrcholky kopců a hor, říká i Dračí hřbet začala vznikat už v roce 221 před naším letopočtem. Současnou podobu ale zdi dala až dynastie Ming o téměř dva tisíce let později. První obranné zdi totiž byly často jen valy z udusané zeminy usazené v bednění a osazené kamením. Až později se přešlo ke klasické zděné stavbě.
Přidávala se do základů mrtvá těla?
O stavbě Velké čínské zdi navíc kolují podobné legendy jako třeba o stavbě Karlova mostu. I tady se totiž vypráví, že do malty a dalších stavebních materiálů dělníci přimíchávali mouku a rýži, aby byla zeď pevnější. A pozor – některé zkazky tvrdí i to, že do základů zdi stavitelé přidávali mrtvá těla těch, kteří při stavbě zahynuli.
Velká čínská zeď je jedním z největších taháků Číny.
Zeď byla kdysi branou i hrází. Chránila čínskou říši před nájezdy kočovníků a barbarů. Kromě samotné zdi, která místy měřila i deset metrů, ji tvořilo ještě zázemí pro vojáky – skladiště, kasárna, spojovací chodby uvnitř zdi a v neposlední řadě i strážní věže. Ty od sebe měly být v ideálním případě vzdálené na dostřel dvou šípů, v některých hůře dostupných oblastech jsou ale vzdálenosti mezi věžemi i osmnáct kilometrů. Celkem je pak těchto věží okolo pětadvaceti tisíc.
A co si dát v Číně dobrého na zub? Jak vypadají největší gastroúlety světa: Dejte si vodní blechy s rýží nebo víno s hadí krví
Velká čínská zeď přečkala věky. Neznamená to ale, že je v perfektním stavu. Spíše naopak. Reprezentativní jsou spíše jen turistické úseky, 75 % zdi je pak v opravdu tristní kondici. V odlehlých oblastech ji místní dokonce rozebírají na stavbu svých domů. I tak ale zůstává symbolem Číny – mimochodem odkaz na ni najdete i v čínské hymně – a jedním z největších turistických taháků planety.
Inzertní sdělení: Poznejte Čínu a její památky!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky zájezdů do Číny:
Historické památky Xi’anu a Pekingu, přírodní divy Guilinu, moderní tváře Šanghaje a Hongkongu. Maximum Číny za pouhé dva týdny. A podíváte se i na Velkou čínskou zeď.
Vydejte se na unikátní dvoutýdenní cestu nejvýše položenou železnicí světa. Prohlédnete si Peking, jeho památky a pak se vlakem vydáte do Tibetu, kde poznáte třeba všechna tajemství Lhasy.
Poznejte Čínu naprosto netradičně z paluby lodi. Podíváte se do hlubokých údolí, spatříte chrámy na skalách a na vlastní oči spatříte i největší přehradu světa – Tři soutěsky.
Čtěte dále:
Přečtěte si i další články - třeba ten o doupěti neřestí na Srí Lance, o mauzoleu ve Vietnamu nebo o městě duchů Bokor. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán
Velká čínská zeď je jedním z největších taháků Číny.
Badaling – jeden z nejfrekventovanějších úseků zdi.
Někde je cesta po vrcholu zdi pořádně náročná.
Někde se zeď táhne v několika liniích.
Anketa
Velká čínská zeď v legendách
Velká čínská zeď je symbolem Číny a zároveň součástí velké části čínského folklóru. Odkazy na ni se objevují v příbězích, v pohádkách, v legendách. Jsou jich stovky, některé známější, jiné téměř neznámé. Jedním z nejznámějších příběhů je ten o 99 999 cihlách v průsmyku Jiayuguan.
Příběh vypráví o tom, že jeden z dělníků propočítal, že na stavbu tohoto úseku zdi bude zapotřebí 99 999 cihel. Hlavní dozorce mu přirozeně nevěřil a vsadil se, že cihel bude nakonec jiný počet. A pokud bude mít pravdu, pak budou všichni dělníci odsouzeni ke třem letům těžkých prací.
Stavba pokračovala a použito nakonec bylo 99 998 cihel. Ta poslední zbývající pak měla být důkazem dělníkova omylu. Dělník nicméně prohlásil, že tato cihla ve skutečnosti celou zeď podpírá a její odstranění by mělo za následek zborcení zdi. S cihlou tak nikdy nebylo pohnuto a dodnes si ji můžete prohlédnout v jedné ze strážních věží.
