Článek
Srovnávat kdysi a dnes opravdu nejde. Zatímco dnes si v jednoduché restauraci můžete objednat limonádu ještě předtím, než začnete žíznit, dříve tu lidé žízní umírali. Zatímco dnes si může člověk, když ho začnou sluneční paprsky pálit, sednout na pláži do stínu palmy, kdysi před nimi nebylo úniku. Ďábelské ostrovy byly cílovou destinací galejníků, která vyvolávala děs i v těch nejotrlejších.
Dnes je tu ale krásně. A tři ostrůvky, které leží při pobřeží Francouzské Guyany asi deset kilometrů vzdušnou čarou od města Kourou, platí za pozemský ráj s děsivou minulostí.
Do cíle dorazila i unikátní cesta kolem světa. Přečtěte si o tomto unikátním projektu víc: Cesta kolem světa finišuje: V největším kasinu planety a na plážích v Indii
Nová destinace pro galejníky
Černá historie celého souostroví, kterému se občas také paradoxně říká ostrovy Spásy, protože tu prý záchranu na poslední chvíli našla posádka ztroskotané lodi, se začala psát v polovině 19. století. Napoleon III. se rozhodl, že francouzské galejníky přesune mimo území Francie. A volba padla právě na území dnešní Francouzské Guyany a také na malinké souostroví.
I tady si v názvu hrají s ďáblem: Hřmící vodopády Iguacu: Nejpůsobivější je Ďáblův chřtán, údajný vstup do pekla
Filmové a románové okénko | |
---|---|
Je to jeden z nejslavnějších filmů všech dob a vznikl podle románu Motýlek od Henriho Charriéra. Ten v něm popisuje svůj pobyt na Ďábelských ostrovech, své zdařené i nezdařené pokusy o útěk, těžký život vězňů na ostrovech. Právě díky tomuto románu získaly ostrovy světový věhlas. Nicméně se objevily i hlasy, že román není autobiografický, že autor čerpá ze životů a historek spousty jiných vězňů. |
Odhaduje se, že sem za celou dobu existence trestanecké kolonie Francie poslala na 80 tisíc vězňů a část z nich tu i kvůli velmi náročným podmínkám během výkonu trestu zemřela. A pozor – kolonie fungovala až téměř do poloviny 20. století! A první hlasy, které volaly po jejím zrušení, se objevily až ve 20. letech po uveřejnění reportáže ze souostroví.
Podobně bizarní jsou i moderní města duchů: Poznejte města duchů v Číně: Obchodní centrum bez obchodů a velkoměsto bez lidí
Ďábelské ostrovy tvoří vlastně jen tři ostrůvky. Tím největším je ostrov Royale neboli Královský ostrov, na kterém bývalo ústředí celé trestanecké kolonie a kde byly asi nejlidštější podmínky. Dnes si tady turisté (kterých každý rok přijede okolo padesáti tisíc) mohou prohlédnout muzeum, jež mapuje černou historii ostrovů, navštívit restauraci a projít se po ostrově, okolo zbytků galejnických domků, které postupně pohlcuje zdejší džungle.
Ďáblův ostrov izolovaly silné proudy
Z pláže je pak krásně vidět na sousední Ďáblův ostrov, který byl určený pro politické vězně. Člověk si tu říká, že jejich izolace nebyla až tak absolutní – ostrovy od sebe dělí možná čtvrt kilometru mořské hladiny. Zdání ale klame. Velmi silné mořské proudy byly (a vlastně stále jsou) účinnější překážkou útěku než cokoli jiného. Vždyť i zásoby se na tento ostrov posílaly na několik set metrů dlouhém lanu, loď vyplouvala výjimečně.
Na Ďáblově ostrově byl vězněný i Alfred Dreyfus, dost možná nejslavnější vězeň, který kdy na Ďábelských ostrovech přebýval. Strávil tady pět let a jeho domek, ve kterém byl neustále hlídaný, na ostrůvku dodnes stojí.
Francouzská vesmírná stopa | |
---|---|
Druhým známým místem v Guyaně je kosmodrom v městě Kourou, který je jediným francouzským kosmodromem na světě a jenž nahradil kosmodrom, který do 60. let 20. století Francie využívala v Alžírsku. Budovat se začal v roce 1964, hotový a spuštěný byl o čtyři roky později. A proč právě tady? Blízkost rovníku a tím zemská rotace přidávají raketám rychlost při stoupání na oběžnou dráhu. Kosmodrom od roku 1975 využívá Evropská kosmická agentura. |
Třetím ostrovem je potom ostrov Svatého Josefa – přes celkem mírumilovný název asi nejpekelnější ze všech tří ostrovů. Tady byli vězněni – a to v pravém slova smyslu, tedy v kobkách, do nichž neustále pražilo slunce, a pod pečlivým dozorem – vězni, kteří měli nařízený zvláštní a zostřený dohled.
Cesta sem byla na doživotí
Mimochodem – v roce 1854, jen chvíli po otevření této trestanecké kolonie, vešel ve Francii v platnost zákon, který vězňům nařizoval ve Francouzské Guyaně zůstat po vypršení trestu ještě stejně dlouhou dobu. A pokud byl trest delší než sedm let, pak byl následný pobyt v Guyaně stanoven na doživotí. Většina vězňů se tak domů nikdy nevrátila.
V současnosti na ostrovy každý rok dorazí asi padesát tisíc turistů. A přijíždějí každý den – mimo těch, kdy je na nedalekém kosmodromu naplánovaný start – ostrovy totiž leží v jeho blízkosti, a tak jsou vždy evakuované. Dá se tu dokonce i přenocovat – prý bez problémů na pláži, uložený pod palmou. A člověk má pocit, že se ocitl v ráji... nicméně s ďábelskou minulostí.
Inzertní sdělení: Vydejte se do exotických destinací!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky last minute zájezdů:
Poznejte ikony Ameriky: San Francisko, Los Angeles, Las Vegas. Přidejte Grand Canyon a další skvosty přírody amerického jihozápadu během našeho unikátního poznávacího zájezdu!
Užijte si netradiční poznávací zájezd do Libanonu! Malé území, velké kulturní a přírodní bohatství. Ne nadarmo, díky nádherné přírodě, se říká Libanonu „arabské Švýcarsko“.
Vydejte se do Bangkoku a do letoviska Pattaya. Na konci dubna a za skvělé ceny! Ideální příležitost pro ty, kteří už se nemohou dočkat léta! Podívejte se na nabídku hotelů!
Čtěte dále:
Přečtěte si také o nejjižnějším městě planety, o bizarních památkách socialismu nebo o nejvyšší vyhlídce planety. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán
Anketa
(Francouzská) Guyana
Předně je třeba poznamenat, že přívlastek „Francouzská“ sami Francouzi nepoužívají. Zbytek světa ho nicméně používá k rozlišení. Existovala totiž ještě Nizozemská Guyana (dnešní Surinam) a Britská Guyana (dnešní nezávislá Guyana).
Francouzská Guyana je francouzským zámořským departmentem a vlastně i součástí Evropské unie, byť jednou z nejvzdálenějších. Mimochodem – území je pod francouzskou nadvládou už od 16. století. Hlavou státu je dodnes francouzský prezident, hlavním městem pak Cayenne.
Rozloha této jihoamerické země je jen o málo větší, než je rozloha Česka. Obyvatel tu ale žije nepoměrně méně – jen zhruba 220 tisíc. Hustota zalidnění je tak extrémně nízká. Mimochodem – v celé zemi je evidováno pouhých 22 obcí. Čtyři pětiny území potom pokrývá hustý deštný tropický prales.