Článek
Míč podepsaný legendárním basketbalistou Chicago Bulls Michaelem Jordanem nemá jen tak někdo. V muzeu v severokorejském Pchjongjangu se jím pochlubit mohou, vystaven je nedaleko opancéřovaného auta darovaného Stalinem. Jaké další kuriozity tohoto druhu se dají ve světě spatřit?
Severní Korea s míčem Michaela Jordana a bronzovou bundou
V téhle zemi najdeme reliktů socialismu spoustu, neboť zmíněný režim zde stále trvá. Jeho největší připomínkou jsou gigantické dvacetimetrové sochy vůdců Kim Čong-ila a Kim-Ir-sena v centru hlavního města Korejské lidově demokratické republiky. Do roku 2012 stála socha prvního z vůdců osamocená, nicméně po smrti jeho syna přibyla i nadživotně velká připomínka jeho potomka.
A ten už se stačil převléct. Původně bronzový Kim dostal kabát, nicméně nedávno představitelé státu usoudili, že v bundě bude vypadat přístupněji obyčejným lidem, a bronzová socha musela projít kabátovou rekonstrukcí. Těžko říct, zda by obyčejným lidem neposloužilo více ponechat nějaký bronz ve státním rozpočtu (kabátová verze je na titulní fotografii článku).
Pár metrů od Kima s vyměněným kabátem stojí tahle několikatunová pocta korejskému lidu.
Trochu méně pompézně působí Muzeum družby. Jde o velkou expozici darů, které od různých více či méně významných osobností obdrželi vůdcové Severní Koreje Kim Ir-sen, Kim Čong-il a nově Kim Čong-un. Najdeme zde například obrněný transportér od Stalina, nedobytný opancéřovaný vlak od Mao Ce-tunga nebo vlastnoručně podepsaný míč od basketbalové ikony Michaela Jordana.
Mao, kam se podíváš
Komunistická strana Čínské lidové republiky se dokázala s okolo bujícím kapitalismem vypořádat mnohem lépe než severovýchodní soused. Na své ikony ovšem také nezapomíná. Velký Mao Ce-tung má ve svém bývalém domě v Šanghaji muzeum, kde se to jen hemží jeho figurínami při různých činnostech: při práci, během péče o děti…
Pokud byste se chtěli vrátit několik desítek let do minulosti a nemáte součástky pro sestavení stroje času, tady si s panáky se vzezřením mladého čínského vůdce budete připadat jako v dobách front na banány.
V Číně stojí ale i moderní stavby: V čínském Kantonu vznikla unikátní stavba: Nefritový kruh v sobě ukrývá i zahrady
Šanghajské dějiště prvního sjezdu tamní komunistické strany. V Čechách uspořádala komunistická strana svůj ustavující sjezd roku 1921 ve velkém sále Národního domu v Karlíně v Hybešově ulici (nynější sídlo Českého rozhlasu Regina).
Aurora v důchodu úřaduje 5,5 hodiny denně
Výstřely z Aurory patří k zásadním symbolickým momentům evropských dějin dvacátého století. Tady to celé začalo a ještě dnes je leccos z bouřlivých událostí roku 1917 k vidění. Kdo chce nasát historii, má možnost podívat se přímo do útrob slavného křižníku, jak takoví váleční námořníci žili nebo kde jedli.
O Rusku dále zde:
Nutno podotknout, že Aurora i mezi ostatními lodními muzei patří ke ctihodným kmetům, vždyť vznikala na konci devatenáctého století a dokončena byla před 114 lety. Jako novotou zářící mladice se zúčastnila bojů proti Japoncům u Cušimy, ale mezi legendy ji pasovaly až výstřely při říjnové revoluci. Díky tomu si dnes může užívat klidný důchod. Už nemusí od rána do večera sedm dní v týdnu sloužit námořníkům, nyní vítá turisty jen ve všední dny od půl jedenácté do čtyř.
Když už jsme v Rusku, můžeme se také zastavit u moskevského Kremlu. Ten sice vznikl v době, kdy byla myšlenka socialismu hudbou vzdálené budoucnosti stejně jako třeba internetová pornografie, ale nutno podotknout, že dějiny Sovětského svazu jsou s ním významně spjaté. Vždyť roku 1918 přestěhoval Lenin středobod impéria právě sem, aby se odřízl od Petrohradu spjatého s carskou rodinou. Však také u hradeb Kremlu dodnes leží.
| Mrtvý Lenin je památkou UNESCO a má potíže se sakem | |
|---|---|
| Ano, je tomu tak. Mauzoleum u kremelských zdí patří do objektu Kremlu, který se roku 1990 zařadil mezi památky světového kulturního dědictví. Provoz mauzolea je ale náročný. Rozkládající se komunistický vůdce se musí často důkladně udržovat, aby se mohl i 90 let po smrti (tohle výročí oslavil 21. ledna) ukazovat turistům v dobré formě. Hospodářská krize mu ale dělá potíže. Krom toho, že postihla výši platů i jeho oblíbenou dělnickou třídu, se také podepsala na jeho šatníku. Podle plánu by mělo každé tři roky docházet k pravidelné výměně jeho saka, nicméně v roce 2009 se kvůli finančním škrtům správy mauzolea nejslavnější komunistická mrtvola nových šatů nedočkala. |
Jaké má letos Lenin sako? Odpověď se skrývá uvnitř.
Buddhistický chrám v Rusku? Proč ne!
Říká vám něco město Ulan-Ude? A Burjatská republika? Nachází se v asijské části Ruska na jihovýchodě země. V letech 1920 až 1924 tu existoval samostatný stát Republika Dálného Východu, který vzešel z Leninovy hlavy. Právě tady se ten, kdo chce cestovat z Moskvy do Pekingu, napojuje na Transmongolskou magistrálu. Někdejší rozpolcenost města mezi vlivem sovětského řízení a blízké mongolské kultury je tu znát. V okolí se setkáme jak s velkou Leninova bustou, tak s buddhistickým chrámem Ivolginským Datsanem se skutečnými mnichy.
Drsný pohled. I přes něj si lidé Lenina v Ulan-Ude fotí!
Transsibiřská magistrála neposkytuje výhled jen na socialistické relikvie.
O podobném tématu jsme nedávno psali v článku Hotely s pěti rudými hvězdami: Nejluxusnější ubytování v socialistických státech
„Co mají komunisti radši než Lenina? Valuty!“ říká Jiří Pecha v komedii Pupendo. To je jasné zdůvodnění toho, proč Korea pouští do své jinak dosti izolované země hodně turistů a snaží se nalákat další. V této zemi se lze setkat s mnoha specifiky jako salutujícími pionýry a ti, kdo se tam vypravili, potvrzují, že v žádném případě nešlo o tuctovou dovolenou, na kterou by se dalo zapomenout. Co se týká Číny, Ruska nebo v bočním sloupci zmíněné Kuby, dá se říci téměř to samé.
Inzertní sdělení: Vydejte se na netradiční cesty za poznáním!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku, vybírá z nabídky pobytových a poznávacích zájezdů:
Nucených prací se nebojte, můžete se svobodně projet po Transsibiřské magistrále a poznat skrytou přírodu Ruska, Ulan-Ude, ale i Velkou čínskou zeď nebo mongolské stepi.
Poznejte carské sídlo, jedno z nejmodernějších měst současného Ruska. Projděte si Ermitáž, podívejte se na Zimní palác a nasajte atmosféru místa, kudy procházely dějiny Evropy!
Chcete se podívat do země, kde to „ještě neprasklo“? Uvidíte prázdné dálnice, odhodlané pionýry a gigantické stavby zasvěcené velkým vůdcům Severní Koreje.
Čtěte dále:
Přečtěte si také o tajemství Bermudského trojúhelníku, dále o gigantickém autosalonu v Číně nebo například o tom, kde byl údajně spatřen yetti a co je čupakabra. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.
Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán
Anketa
Muzeum revoluce a Stalin nad Letnou
Své socialistické památky má pochopitelně i Kuba, v centru hlavního města Havany dokonce nalezneme celé muzeum revoluce. V tomto městě mají třeba i muzeum rumu. Alkohol sice částečně s politikou a jejími následky souvisí, ale to teď ponechme stranou. Věnujme se revolučnímu muzeu. Mezi jeho nejnavštěvovanější atrakce patří velká plastika Che Guevarry (prý vypadá jako živý) nebo zrcadlový sál.
Opodál najdeme například restauraci Castillo de Farnés, kam spolu chodili bratři Castrové a Che Guevarra. Obě památky spolu s celým historickým centrem Havany patří na seznam světového kulturního bohatství UNESCO.
Stalinův pomník
Budovali ho šest let, stál jen o rok víc a nakonec roku 1962 musel v rámci revize kultu Stalinovy osobnosti k zemi. Josif Vissarionovič, dělník s praporem, zemědělkyně a voják na Letné dlouho nepostáli. A to stavba stála na tehdejší dobu úctyhodných 140 milionů korun a spotřebovala asi 17 tun žuly.
Stalinova stopa se ovšem otiskla i do památek, které dodnes stojí na svém místě. Například spodní část olomouckého orloje ukazovala zprvu jen data spojená s náboženskými tradicemi, k nim nicméně časem přibyly i dny jako narozeniny Klementa Gottwalda či právě Stalina.
