Článek
Krása krajiny, kterou podzim jen umocňuje, by šla ve Slovinsku vychvalovat skoro do nekonečna. A pokud byly předešlé dvě vinařské oblasti okouzlující, o Přímoří, do kterého prosakuje vřelá atmosféra nedaleké Itálie, to platí dvojnásob. I když patří mezi nejvýraznější producenty červeného vína v zemi, bílé odrůdy stále vedou.
V rozlehlé Vipavské dolině, údolí, které ze všech stran obklopují vysoké kopce, je tradičním artiklem takzvaná odrůda Zelen, což je osvěžující lehce kyselé víno. V oblasti doliny bylo prý před mnoha a mnoha věky moře a réva dnes roste z jeho dna, ve kterém se rozložily nejrůznější primitivní korýši, což má podle odborníků na chuť vína vliv.
Tím nejzajímavějším je ovšem víno oranžové, které má přesně takovou barvu, jaká se od něj očekává. Pro mnohé bude překvapením, že i ono se produkuje z bílých hroznů, nikoli z červených.
Držíme tu také tradici, která sahá až do dob Marie Terezie
I když je tento druh vína asi nejméně známý, je nejstarší, protože se vyrábí technologií starou stovky let. Svou barvu získává díky tomu, že dlouho leží na slupkách, je rafinovanější a tajemnější než bílé, ale zase ne tak těžké jako červené. Stojí zkrátka někde mezi, i když i takové tvrzení je dost neohrabané.
„Pro turisty pořádáme mnoho výletů spojených s vínem, mohou si vyzkoušet sběr, bereme je na degustace k lokálním vinařům a tak dále. Držíme tu také tradici zvanou osmica, jejíž kořeny sahají do dob Marie Terezie a jejího otce Karla VI. Tehdy bylo vinařům a zemědělcům povoleno prodávat osm dní své výrobky bez daně,“ popisuje Matjaž Zgonik z organizace Winestronaut.
Na výlet do Vipavské doliny je ovšem ideální také období od listopadu do konce roku, kdy se zde konají velké slavnosti vína. Zgonik tvrdí, že každý víkend je ve vesnicích v okolí den otevřených sklípků.
Kdo by se snad spíše než po vínech, chtěl vydat po památkách, může navštívit malebné městečko Vipavski Križ, které leží na jednom z kopců. Jeho architektura je podobně jako v okolních vesničkách, ovlivněna Itálií.
Na okamžik se můžete ztratit v malebných úzkých uličkách, žije zde něco kolem 200 obyvatel, ale v areálu hradu, který je z půlky ruinou, je i škola. Samozřejmě že také pod městem se ukrývají vinné sklípky.
„Toskánsko” je nejhezčí
Nejvíce okouzlující vinařskou oblastí nejen Přímoří, ale asi celého Slovinska, je Goriška Brda rozkládající se podél italské hranice. Kraj, na jehož severním horizontu se rýsují Alpy a na jižní části se zrcadlí Jadran, je svým romantickým charakterem podobný Toskánsku. Oproti němu ovšem na plné objevení svých krás stále čeká, i když už i sem začíná turistika — spojená logicky hlavně s vínem — pronikat.
Blízkost Itálie se odrazila i v tamní architektuře, perlou je historické městečko Šmartno neboli Svatý Martin, které se tyčí na jednom z vyšších kopců. Ačkoli je oblast jistě krásná celoročně, podzim a jeho měkké světlo jí dodávají skutečně neopakovatelný punc.
Podobně jako v ostatních vinařských regionech, i zde je možné si půjčit kolo, konkrétně elektrokolo, na kterém můžete vyrazit na výlet podél vinic. Při stoupání do kopců budete za elektrickou výpomoc obzvlášť vděční, jelikož díky charakteru krajiny se klesá a stoupá prakticky neustále. Moc rovinek Goriška Brda nenabízí a právě díky tomu je tak krásná.
Místní lokalitě říkají zkráceně Brda a tento název si do jména dal i jeden z největších vinařských závodů ve Slovinsku Klet Brda, který slučuje lokální vinaře, jejich sklizeň zpracovává a pod svou značkou také prodává.
Jelikož je oblast blízko Julských Alp, pěstuje se zde hlavně bílé víno, specialitou je odrůda zvaná rebula. Ta pochází ze sousedního italského regionu Furlansko-Julské Benátsko, kde se jí říká ribolla gialla. Toto víno s osvěžující ovocnou vůní se stalo doménou i Gorišky Brdy.