Včelařova zahrada je rozdělena podle světových stran a živlů

Vladimír je včelař a svému poslání přizpůsobil uspořádání a zařízení své zahrady, jež má výměru 960 m². V sousedství má další parcely s rodinnými domy. Zahrada má tvar téměř čtvercový, její majitel v každém rohu akcentuje výsadbou základní čtyři elementy.

Každou návštěvu asi nejprve upoutá severozápadní roh zahrady, jemuž vládne vzduch a především, v němž stojí rodinný dům. Před domem je čistička odpadních vod a nádrž na vyčištěnou a dešťovou vodu, jež slouží k zálivce rozlehlé zahrady.

Zdobným prvkem je kamenný vodotrysk. Ve svahu za domem je ponechaný trávník, jenž je také podél celého severního okraje zahrady. V jeho středu je kruhový záhon s borovicí lesní. Vzhled záhonu se v průběhu roku proměňuje. Na jaře zde raší tulipány, v létě a na podzim tu pak kvetou letničky.

Severovýchodnímu rohu vládne voda. Je zde proto umístěno jak jezírko, tak vrtaná studna.

„Leknínové listy jsou vždy plné včel, které kromě nektaru a pylu potřebují ke svému životu i vodu. Za jezírkem je bambusovník japonský a ve vodě roste vedle leknínu červeného také orobinec úzkolistý. Dále na sever je vchod na zahradu a příchodová cesta k domu,” popisuje Vladimír.

Do severovýchodní části zahrady zasahuje veliký kruhový záhon i malý kus květné louky, jež se rozkládá zhruba na 100 m² a od konce jara do konce léta na ní kvete více než 50 druhů medonosných rostlin.

Podél východní hranice pozemku roste živý plot tavolníku van Houtteova přerušeného žlutě kvetoucí zákulou japonskou a mochnou křovitou. „Vedle cesty kolem květné louky jsou vysazeny válcovité tvary jabloní a hrušní. Tuto část zahrady ohraničuje na jižní straně dřišťál Thunbergův, na severní straně jezírko. Směrem na západ je podél cesty květná louka,” pokračuje čtenář.

Jihovýchodnímu cípu zahrady vládne oheň. Proto sem Vladimír soustředil především květiny i stromy červenolisté, červeně plodící a červeně kvetoucí. V samém rohu roste rakytník řešetlákový a před ním zaujme buk Rohanův. Nalevo od něj je vajgélie mnohokvětá a červenolistá ruj vlasatá.

„Před ní je stálezelený pieris japonský. Uprostřed je borovice kleč, před ní jedna ze dvou brusnic borůvek a jeden ze tří rododendronů. Za borovicí je velký kámen. Před ním a za ním je fialově kvetoucí kosatec sibiřský. V popředí vlevo je červeně kvetoucí kdoulovec lahvicovitý a za ním již vzrostlý keř fialově kvetoucího šácholanu hvězdokvětého. V této vřesovištní části je vysazena také pivoňka keřovitá a perovskie lebedolistá,” vypočítává Vladimír.

Na jižní straně zahrady návštěvník objeví muchovník Lamarckův, kdoulovec lahvicovitý, tři základní barvy rybízu, vinnou révu a uprostřed pak malý skleník, kde si Vladimír předpěstovává zeleninu a květiny.

Zahradě vizuálně dominuje osmimetrová lípa velkolistá. Vedle skleníku je pětice záhonů se zeleninou a bylinkami.  Zajímavostí je zde i cizokrajný jinan dvoulaločný.

Element půdy má vládu na jihozápadním rohem pozemku. Zde stojí zahradní domek, na jehož jižní straně je umístěna včelnice se sedmi úly. Před nimi je skalka s nízkými trvalkami a záhon s vysokými trvalkami.

„V jihozápadním rohu je ořešák královský, vedle na východ je višeň kyselka a směrem na sever třešeň chrupka. Pod ořešákem je okrasný zerav západní a velký kámen k sezení,” píše čtenář.

Západní hranici zahrady lemuje stříhaný živý plot habru obecného přerušený pergolou a ukončený již zmiňovaným tavolníkem. Na pergole kvete vistárie květnatá a před pergolou jsou vysazeny dva keříky arónie třešňolisté a jedna kustovnice čínská.

„Zde, ve stínu habrového plotu a pod ořešákem s třešní, každoročně zakládám nový kompost,” doplňuje Vladimír.

V samém středu své zahrady vytvořil kruhové posezení s kovovou konstrukcí deštníkovitého tvaru, na níž roste lichořeřišnice pnoucí. Východním směrem pak návštěvník nalezne pyramidu se sklípkem ve společnosti fialově kvetoucího šácholanu hvězdokvětého.