Jiřinkám to sluší na tisíc způsobů

Jiřinky v našich zahrádkách zdomácněly, že je málem považujeme za krajanky. A ony přitom pocházejí z kolébky mayské civilizace Mexika.

Vyfintěné bývají jako od Diora, to díky šlechtitelům, kteří jim rádi propůjčují všelijaké barvy a podoby. Dokonce náhrdelník vetkali do jejich květů, úbory nafoukli jako bublinu a listy obarvili duběnkovým inkoustem.

Krom jiřinek ze skupiny náhrdelníkovitých, pomponek nebo kultivarů temnolistých existují ještě opulentně pivoňkovité, ježaté nebo úplně prostinké, zvlášť oblíbené u včel a motýlů. Všecko jsou to dámy společenské a okolí zkrášlují, dokud se jich nedotkne berla mrazilka.

Loukám už dávno sebralo krásu ostří kos. Kdo se jimi ale inspiroval při zakládání záhonu, ten se z pestrého společenství raduje dál. Musel však zvolit rostliny s dlouhým obdobím kvetení, jako jsou řebříčky, zápleváky (Helenium), rdesna či jednoleté titónie (Tithonia). Jeden květ zářivější než druhý. Překřikují se sice, ale nehádají, proto je dojem souznění dokonalý.

Květiny včetně neónově růžové jiřinky stojící uprostřed pokvetou tím déle, čím častěji z nich budeme odstraňovat uvadlé úbory.

Jiřinky nejsou staromódní, to nám tak jen mohou připadat, pokud nenajdeme odvahu přidat k nim i jiné druhy rostlin než ty z babiččiny zahrádky.

Co k nim takhle pro změnu přisunout květináč s exotickou dračinkou (Cordyline)? Ta si zvlášť dobře rozumí s jiřinkami ze skupiny kaktusovitých.

Barvu květenství zvýrazní neutrální zeleň na pozadí v podobě bambusu. Kráskám z Mexika nádech Dálného východu očividně sluší, tak proč ještě nezapojit jalovec s větvemi tvarovanými do obláčků podle japonské tradice.

Zdá se, že plnokvětá jiřinka, které šlechtitelé nasadili rudý klobouk a oblékli do pláště rohatých pekelníků, byla stvořena pro novinku ze zahradnických pultů jménem starček (Senecio) Angel Wings neboli andělská křídla – tak senzačně vedle sebe vypadají.

Sametově hebký starček s oslnivě běloplstnatými listy není spolehlivě mrazuvzdorný, a tak jej společně s hlízami jiřinek, které vyzvedáváme ze země hned, jak udeří první mrazík, přeneseme na zimu pod střechu. Na rozdíl od jiřin ale nesmí stát ve tmě.

V téhle kombinaci najdou zalíbení jak fanoušci zeleninových salátů, tak užiteční opylovači. Chemicky neošetřené květy jiřinek jsou totiž jedlé a pro zpestření hlávkových lupenů s okurkou a rajčaty se hodí stejně výtečně jako modré hvězdičky brutnáku či žloutkové okvětní lístky měsíčku.

Na včelky a čmeláky působí zářivé barvy bylinek a magentový odstín jiřinkových úborů něco jako světelná reklama nad hospůdkou. Musejí to však být květy jednoduché, nikoli plné, aby se polétavky k medové zásobě dostaly.

Dneska tady, zítra jinde, kdo by si nechtěl hrát? Prostoru před vstupními dveřmi, na balkonu, terase i jinému zákoutí můžeme dát novou neokoukanou tvář, kdykoli nás pohled na ně omrzí. V tom je kouzlo pěstování v nevelkých, snadno přemístitelných nádobách. Jiřinkám se v nich daří, mají-li dost slunce, vody a živin.

Volíme hrnkové odrůdy určené do záhonových bordur. U těch vyšších během růstu sestřihneme hlavní stonek, rostlina se rozvětví a zůstane kompaktní. Vysoké a velkokvěté variety musíme vyvázat k tyčce.

Může se vám hodit na Seznamu: