Majitelka si zařídila většinu nového bytu sama. Se zbytkem pomohli kamarádi

Když jsme si s hezkou blondýnkou Michaelou povídaly o tom, jak zařizovala, neustále jsem si notovala „Goťákovu“ písničku „To musím zvládnout sám!“ Proč? Protože Michalela to takhle má. A co nezvládne sama, na to si pozve kamarády, kteří jí rádi za guláš a za pivo udělají na bytě spoustu práce.

Michaela se po delší době vrátila bydlet k rodičům, ale věděla, že to nebude na dlouho, protože už si chce zařídit vlastní bydlení. Podnájem nepřipadal v úvahu, a tak začala hledat menší byt v Praze, ideál­ně v novostavbě.

Měla štěstí a před dvěma lety našla vhodnou lokalitu, odkud má blízko do práce, k rodičům i k sportovnímu vyžití. Byt byl poslední volný v nové zástavbě, a tak neváhala a za rozumnou cenu ho koupila.

Podmínkou bylo garážové stání, aby měla kam zaparkovat svou motorku, a balkon, aby bylo kde posedět. Byt byl ve fázi hrubé stavby, takže ještě měla šanci vybrat si dveře a zařízení koupelny.

Žádné stavební zásahy neplánovala, protože jí vše vyhovovalo tak, jak vyprojektoval developer. Byl to první byt, který si Michaela zařizovala úplně sama, tak si to chtěla pěkně užít a udělat podle svého. Nic neuspěchala, čerpala inspiraci a dle dostupných financí postupně vybavovala interiér.

Prioritou byla při zařizování kuchyň, o níž měla Michae­la celkem jasnou představu. V úvahu připadala jedině bílá barva, která se bude dobře kombinovat s ostatním zařízením otevřeného prostoru. Uspořádání chtěla do tvaru písmene U s barovým pultem, který bude opticky dělit kuchyňskou část od obývací.

Majitelka ráda vaří pro rodinu a pro přátele, tedy chtěla mít v kuchyni dost pracovního i úložného prostoru a veškerý komfort v podobě plnovýsuvných zásuvek a kvalitních vestavných spotřebičů. Sama si navrhla uspořádání skříněk a rozmístění spotřebičů a pak už jen hledala, u koho kuchyň pořídí.

Nakonec se rozhodla pro firmu Smart kuchyně, kde se jí líbila cena kuchyně i nábytek. Po kuchyni už dál Michaela zařizovala postupně, co bylo potřeba a co finance dovolily.

Barevný koncept vyplynul z bílého základu doplněného dřevem. K němu Michaela kombinovala žlutou a červenou barvu. Žlutou proto, že ji má ráda a vždycky k ní tíhla, červenou proto, že se k žluté pěkně hodila.

Žlutá také navázala na barvu použitou v koupelně, protože to byla jedna z možností, jakou nabízel developer. S designem bytu si poradila sama, o další pomoc se postarali kamarádi a rodina.

Kuchyň byla „víkendovka“, kdy jí kamarádi udělali elektřinu za pivo a za guláš, s dalšími věcmi pomáhal tatínek a spoustu věcí si Michaela zvládla udělat sama.

Lucie Martínková, www.bydlenimagazin.cz