Hlavní obsah

Šedá a dešťová voda nejsou jen věcí rodinných domů, zacházet s nimi umí i velké, bytové

Novinky, nes

Jedním z velkých prohřešků zacházení s vodou v dnešním moderním světě je splachování toalet pitnou vodou. S ohledem na postupné vysychání naší země se proto čím dál více lidí zajímá o to, jak pitnou vodou šetřit a používat místo ní v toaletách tzv. vodu šedou, případně dešťovou. Podobné systémy už stavebníci aplikují u rodinných domů, málokdo však ví, že je zvládnou i ty velké, bytové, které budují developeři.

Foto: Skanska Reality

Projekt Botanica K 1 dokáže zpracovat tzv. šedou vodu a využít ji znovu jako splachovací. Společně s ní k tomu používá i vodu dešťovou.

Článek

Ačkoli se jí říká šedá voda, není ve skutečnosti nijak špinavá, jak by se podle názvu mohlo zdát. Jen už není možné ji označit za pitnou.

Řeč je o vodě, kterou dnes a denně necháváme odtékat ze svých umyvadel, van, myček a praček, přestože bychom ji mohli ještě znovu použít právě ke splachování v toaletách. Ročně lze takto uspořit veliké množství pitné vody, kterou jinak většina českých domácností prostě znehodnotí v toaletě.

Víte, co je voda černá?
Kromě pojmu šedá voda se lze setkat i s názvem černá voda. Někdy se jí pak méně barvitě říká prostě voda fekální. Jde totiž o vodu z toalet. Ta se ale z hygienických důvodů do domácností již nevrací.

Jak pracují bytové domy s šedou vodou

Zjednodušeně řečeno, bytové domy pracují s šedou vodou obdobným způsobem jako rodinné domky. Znamená to, že odpadní vodu (nikoli černou) zachycují nádrže v technické místnosti zázemí budov, kde prochází čištěním, aby mohla být znovu vrácena do oběhu.

Vyčištěná šedá voda se nazývá bílá a kvalitou se velmi blíží čisté vodě dešťové. Rozvádí se ke splachování toalet a lze ji využít i k zalévání. Pokud by šedé vody byl nedostatek, doplní se zachycenou vodou dešťovou nebo z rozvodů vody pitné. Použitá šedá (ačkoli přesněji už bílá) voda se už nerecykluje, systém ji odvádí jako běžnou vodu odpadní.

Foto: Skanska Reality

Technologie systému šedé vody v technické místnosti bytového domu Botanica K.

„Bytový dům Botanica K byl pro nás v mnoha ohledech přelomový, protože jsme jej od počátku připravovali tak, aby jako první bytový dům v Česku získal hodnocení environmentální certifikace BREEAM na úrovni Excellent. Součástí bylo také promyšlené hospodaření s pitnou vodou, jejíž spotřebu se nám podařilo snížit celkem až o 40 procent dvěma způsoby.

Instalací úsporných armatur pokleslo množství odebírané pitné vody cca o 14 procent. Část odpadních vod z umyvadel, van a sprch jsme recyklovali na tzv. šedou vodu, kterou jsme následně využili především ke splachování toalet. Tak jsme snížili spotřebu pitné vody o dalších 26 procent,“ uvádí Petr Dušta ze společnosti Skanska Reality.

Využívat k úspoře lze i vodu dešťovou

Dalším zdrojem vody, který zvláště na úrovni rodinných domů bývá zvykem pravidelně používat, je voda dešťová. Tu majitelé zachycují v retenčních nádržích a čerpají ji pak ať již při zavlažování pozemku, anebo třeba ve sprše.

Doporučována bývá rovněž k využívání v pračkách, kam se hodí lépe než tvrdá voda, s níž se potýká mnoho domácností. (Nedostatkem může někdy být specifický zápach dešťové vody způsobený látkami, které se v daném místě dostanou do ovzduší, případně nečistotami ze střechy, jestliže ji majitel pravidelně nečistí.)

Dešťová voda se uplatní i v bytových domech, kde ji lze přidávat do oběhu k šedé vodě, tedy k přečištěné vodě odpadní.

Dešťové zahrady

„Na projektu Sakura (rezidenční objekt v Praze - pozn. red.) instalujeme zemní vrt využívající podzemní vodu, který bude hlavním zdrojem závlahy pro veškerou zeleň, a také retenční nádrže na dešťovou vodu. Abychom dešťovou vodu maximálně zužitkovali, pracujeme s principem tzv. dešťových zahrad, jež zachytávají a akumulují povrchovou vodu ze všech zpevněných ploch v blízkosti budovy. Jedná se o jednoduchou soustavu zahloubených rigolů osázených rostlinami se schopností reagovat na kolísavou hladinu vody,” říká Martin Hubinger, majitel skupiny T.E.

Foto: Skupina T.E

Projekt Sakura počítá s důmyslným zacházení s dešťovou vodou a doplní jej vrt.

Dešťová voda do připravených struh protéká otvory v obrubnících, aby mohla postupně prosakovat do podloží. Důležitou roli hrají v projektu i rostliny, které samy o sobě pojmou velké množství vody, jíž postupně zase uvolňují do ovzduší, které ochlazují a zpříjemňují.

V případě přívalových dešťů nadbytečná voda z přeplněných rigolů odtéká do kanalizace.

Zpomalení toku říčky jako součást developerského projektu

Snížení spotřeby vody může sekundárně do určité míry napomoci i ochlazení teploty ovzduší v bezprostřední blízkosti nově budovaných bytových domů.

Toho lze kromě vytváření zelených ploch dosáhnout například i proměnou okolních vodních toků. Příkladem může být známý projekt Suomi Hloubětín (v Praze).

„Zahrnuje i revitalizaci blízké říčky Rokytky včetně zpomalení jejího průtoku. V celém areálu o rozloze 9 ha realizujeme ucelený systém nakládání s dešťovými vodami s cílem přinést zdejší lokalitě maximální užitek.

Vycházíme z koncepce tzv. Low Impact Development (LID) – moderního systému zadržování dešťových vod v krajině, který je v zahraničí již vyzkoušený a běžně realizovaný. Místo tradičního standardního potrubí vytváříme komplexní řešení s přírodními průlehy, meandry a rigoly propojenými přes rozličné retenční louky, využitelné pro veřejnost,” slibuje Marek Lokaj ze společnosti YIT Stavo.

Foto: YIT

Revitalizace a zpomalení toku pražské říčky Rokytky je součástí projektu Suomi Hloubětín.

Celý systém pak dle něj bude s minimálními odtoky ústit do řady romantických lagun v rámci plánovaného rozšíření rekreační zóny v nivě nově meandrované Rokytky.

Zacházení s šedou vodou bude u staveb získávat na důležitosti

O tom, že právě způsob, jakým budovy dovedou zacházet a hospodařit s vodou, je důležitý, mluví i zvyšující se zájem developerů a dalších organizací zabývajících se u nás výstavbou.

„Centrum pasivního domu neřeší pouze energetickou náročnost stavby, ale obecněji udržitelnost staveb, do které zacházení s dešťovými a odpadními vodami bezesporu patří. Již dnes je to velmi důležitá disciplína a s rostoucím suchem a klimatickými změnami bude ještě nabývat na důležitosti,“ uzavírá Tomáš Vanický z Centra pasivního domu.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Dodatečné úpravy již existujících domů

V souvislosti s prvními domy se systémem pro recyklaci šedé vody se nabízí otázka, zda existuje možnost upravit dodatečně vodovodní systémy v již existujících stavbách.

„Trend využívání šedé vody je beze sporu správný. Naopak si myslím, že v současnosti běžné splachování na toaletách pitnou vodou je v podstatě nemravné. V nejbližší době bych však na masové využívání šedé vody v bytových domech ale nevsázel. Vyžaduje to totiž vybudovat ještě jeden nezávislý systém vodního potrubí, sběrnou nádrž a čisticí zařízení. Což především v dnes už stojících domech považuji za ekonomicky neúnosné. Situaci by možná pomohla změnit státní nebo obecní podpora využívání šedé vody,” říká Tomáš Kaláb z developerské společnosti Kaláb.

Související články

Výběr článků

Načítám