Rekonstrukce dá starým domům punc moderního bydlení

Rekonstrukce může být velkorysá a nákladná, včetně výměny původní střechy, zateplení fasády, zbavení se vlhkosti v základech domu, změny dispozice znamenající bourání příček. Je dobré předem se rozhodnout, jak velké zásahy do stavby nás čekají, protože tomu pak odpovídá i administrativa, spolupráce s odborníky (statici, architekti, projektanti).

Je nutné dodržet všechny stavební postupy, nelze bez odborníků bourat příčky, je třeba znát zatížení domu, nelze bez rozmyslu vybourávat okenní otvory apod.

Starší dům obvykle trápí vlhkost zdiva, která se musí odvést pryč. Metod je několik, ale často postačí dům odkopat co nejhlouběji kolem základů, nechat vyschnout a pak využít k odvodu vlhkosti drenáže. Stejně tak důležité je zateplení domu, které se provádí do zámrzné hloubky.

V rámci rekonstrukce se určitě pustíme i do pořízení nových oken, dveří, koupelny, topného systému či elektroinstalace.

Jak poznáme, že okna nevyhovují? Celkem jednoduše, starými okny dovnitř protahuje, kolem oken vznikají netěsnosti, uniká teplo, zvyšují se náklady na topení.

Kvůli netěsnostem může i zatékat, kolem oken se vytvoří vlhké mapy, může vzniknout i plíseň.

Dřevěná okna neustále pracují a stárnou, mohou se časem zkroutit a zdeformovat tak, že křídlo nedolehne k rámu a jde špatně zavřít.

Častým problémem je i venkovní hluk, protože špatně těsnící okna nedokážou izolovat. A když bydlíte na hlučné ulici, bohužel se nevyspíte.

Dříve měla okna jednotné rozměry, kterým bylo nutné velikost otvoru přizpůsobit. Dnes je tomu přesně naopak: vyrábějí se na míru podle požadavků stavby a rozměrů konkrétního otvoru. Před samotnou montáží nových oken se vybourají stará.

Dalším krokem je správná příprava otvoru podle pokynů výrobce. Počítejte ale s tím, že nová okna se usazují jen do upravených, začištěných otvorů. Celý otvor musí být hladký, aby bylo možné okno správně usadit a následně ošetřit připojovací spáru mezi ostěním a rámem okna.

Výměna původního zdroje vytápění pravděpodobně čeká všechny majitele starého kotle. V září roku 2024 totiž vstoupí v platnost nový zákon o ochraně životního prostředí, který zakazuje provoz kotlů na tuhá paliva, nesplňujících alespoň třetí emisní třídu.

Jednou z možností je kotel nahradit tepelným čerpadlem, protože kondenzační plynové kotle, které byly donedávna nejvýhodnější variantou, už prim nehrají (vysoké ceny plynu, nejistota dodávek z Ruska).

Hlavní výhodou tepelného čerpadla je jeho bezúdržbový chod a nízké provozní náklady. Navíc jde o ekologický způsob vytápění, oproti vytápění dřevem je jeho provoz výrazně jednodušší. Majitel se nemusí prakticky o nic starat, nemusí řešit nákup topiva, revize kotle či komínu. Jeho koupi rovněž podporuje stát, na pořízení tepelného čerpadla lze získat dotace.

Při výběru tepelného čerpadla v rámci rekonstrukce je třeba zohlednit stav domu. U starších budov počítejte s jejich vyššími tepelnými ztrátami a tomu musí být uzpůsobené i tepelné čerpadlo, které pro vytopení bude potřebovat větší výkon, než jaký by stačil v novostavbě.

Vhodné je např. invertorové čerpadlo typu vzduch-voda s energetickou účinností A+++/A+++. Zkrátka čím výkonnější a efektivnější zařízení bude, tím méně nákladný bude jeho provoz.

Jestliže jste pořídili starší dům a nevíte, zda je elektroinstalace v pořádku, povolejte si odborníka. Staré elektroinstalace zkontroluje, navrhne rozsah změn a pomůže s výběrem potřebného vybavení.

Zjistí rovněž, zda lze rozvody ponechat a vyměnit případně jen přístroje. Pohlídejte si však hloubku instalačních krabiček, protože ne všechny vypínače a zásuvky mají stejně hluboké strojky.

Pro klasický přístroj domovního vypínače i zásuvky se nejčastěji užívají instalační krabice hluboké 30 nebo 42 mm. U některých vypínačů je to ale až 60 mm.

Stejně tak speciální přístroje, jako např. zásuvka s přepěťovou ochranou, otočný žaluziový ovladač nebo sporákový vypínač musí mít montážní hloubku minimálně 50 mm. Z těchto důvodů nenechávejte výběr vypínačů až do hotového interiéru.