Koi kapři jsou pro Japonce klenot. A tak s nimi také zacházejí

První písemné zmínky o ozdobné formě kaprů pocházejí z Číny a jsou staré více než 2000 let. Posléze se jejich chov rozšířil i do Japonska, kde získali své současné jméno, tedy brokátový kapr – japonsky nishikigoi nebo zkráceně koi. Kapři se stali ozdobou jezírek, jež jsou charakteristickou součástí zdejší zahradní kultury.

Časem se chov kaprů koi stal v Japonsku skutečnou vědou, po 2. světové válce se chov okrasných kaprů začal šířit po celém světě. K nám se první ryby dostaly někdy v průběhu 80. let minulého století, jejich obliba stále roste.

Mít na zahradě jezírko a v něm nějakou tu „zlatou“ rybku, po tom jistě zatoužil snad každý majitel zahrady. Ale vybudovat takové jezírko, ve kterém se koi kapři cítí dobře, není až tak snadné.

„Chovat kapry koi bych doporučil všem, kdo mají rádi přírodu, kterou si mohou díky jezírku přenést k sobě do zahrady a kochat se nad pestrobarevností těchto ryb,“ vysvětluje Stanislav Kryvoš, majitel koi farmy Asagi, která se chovem a prodejem koi kaprů z japonských chovů zabývá.

„Naopak bych nedoporučoval chov těchto ryb lidem, kteří mají malé jezírko do asi dvou metrů krychlových. A do klasických akvárií tyto ryby nejsou vhodné vůbec.“

Základním předpokladem pro chov koi kaprů je tedy dostatečně velké jezírko. Jeho optimální objem by měl být okolo 20 metrů krychlových s tím, že minimální hloubka nemá být méně než 1,5 metru. Taková hloubka je důležitá kvůli přezimování kaprů. U mělčího jezírka hrozí, že v mrazech voda promrzne až na dno a ryby uhynou.

I voda v jezírku musí mít správné parametry. Především je třeba hlídat správné pH, které by se mělo pohybovat v rozmezí 6-8. K jeho měření se dají dnes zakoupit jednoduché elektronické měřiče.

Velice důležité jsou i nulové obsahy dusičnanů a dusitanů. Z vody je odbourávají speciální filtry.

Filtrace vody by měla být co nejkvalitnější a čerpadlo by mělo být schopno přes filtraci přečerpat celý obsah jezírka přibližně za 3 hodiny. Výhodná je u filtrace i UV lampa, která průběžně ničí řasy a sinice.

Samozřejmostí je zajištění dobrého okysličování vody. Důležité je rovněž sledovat teplotu vody v jezírku - neměla by nikdy překročit 32 stupňů. Zastínit jej lze velmi vhodně například vegetací nebo pergolou, popřípadě lze instalovat automatickou regulaci teploty.

Pokud máte jezírko připravené, je na čase poohlédnout se po někom, od koho koi kapry pořídit.

„V dnešní době je možné ryby zakoupit v prodejnách hobbymarketů, akvaristických centrech nebo na různých burzách,“ konstatuje Stanislav Kryvoš.

„Podle mého názoru je nejlepším způsobem nakupovat přímo u chovatele, který má zkušenosti a dostatečně velký výběr. V neposlední řadě předá zájemci informace o tom, jak se o nově zakoupené ryby starat.“

Nejlepší je kupovat koi kapry ve věku jednoho roku, v japonštině se jim říká tosai. Takové ryby mají velikost 10-12 cm a už jsou dostatečně vyvinuté k tomu, aby bez problémů snesly změnu prostředí a dokázaly v novém jezírku přezimovat. Dají se pořídit za 350 až 1200 korun. To jsou ovšem ceny zcela základní.

Ze specializovaných výběrových chovů mohou ceny koi kaprů dosahovat běžně i částek v několika desítkách tisíc korun.

Koi kapři se chovají v mnoha barevných varietách. Ty jsou vesměs pojmenovány v japonštině, názvy se používají i mezinárodně. Jsou rozděleny do skupin, podle typu kresby a podle jednotlivých barevných kombinací.

Celkem se rozeznává 18 skupin a chovatelé říkají, že prakticky neexistují dva koi kapři se stejnou kresbou.

„Mezi základní skupiny barevných variet patří jistě Gosanke. Je to nejčastější skupina barevných variet Kohaku Showa a Sanke,“ říká chovatel koi kaprů a stavitel jezírek pro ně Marek Adamec.

„Další významnou skupinou je Utsuri, která se dle barvy dělí na žluto-černou Ki Utsuri, červeno-hnědou Hi Utsuri a bílo-černou Shiro Utsuri. Tyto dvě skupiny patří mezi základní a nejvíce žádané.“

Oblíbenými jsou i kapři s metalickým nádechem zbarvení např. Kujaku nebo Beni Kikokuryu. A v neposlední řadě také jednobarevné variety jako třeba Ogon. Prostě mezi koi kapry si každý zájemce může vybrat přesně to, co lahodí jeho oku.

Výstavbou, vybavením jezírka a nákupem kaprů ovšem vše nekončí. Abyste se mohli kochat jejich spokojeným životem u sebe na zahradě, je potřeba se o ně dobře starat.

Technika sice hodně pomáhá, ale i tak zbývá přece jen nějaký díl práce na chovatele. Především je to pravidelné krmení. Koi kapr je naštěstí kapr jako každý jiný a živí se stejnou stravou jako například jeho obyčejní příbuzní v českém rybníku.

V jezírku je ovšem odkázán na to, co mu do něj nasype chovatel. Ten tedy musí zajistit vyváženou potravu obsahující vše, co kapr potřebuje.

Existuje mnoho způsobů a možností, jak koi kapry krmit. Na trhu je nepřeberné množství přírodních i umělých krmiv.

„Neexistuje žádné umělé krmivo, které by stoprocentně zajistilo kompletní výživu, proto je potřeba znát jeho složení a zbylé chybějící složky doplňovat,“ radí Marek Adamec. „Se vším by nám měl umět poradit především chovatel, od kterého ryby nakupujeme.“

Základní potravou kaprů je tzv. bentos a plankton. Bentos jsou obyvatelé dna vodních nádrží, hlavně larvy hmyzu. Plankton naopak žije volně ve vodě a patří mezi něj např. buchanky nebo perloočky. Dají se zkrmovat i nitěnky, krevetky nebo různé druhy hmyzu.

Doplníte-li krmivo také o rostlinnou složku, třeba obiloviny, nic tím nepokazíte. Skvělé jsou také listy salátu nebo krouhané syrové zelí.

Pokud jde o veterinární péči, nejsou koi kapři vůbec nároční. Když je v jezírku udržována čistá voda ošetřená i UV lampou, která s řasami a sinicemi usmrcuje případné bakterie, nebývají s rybami větší zdravotní problémy.

Přesto stojí zato občas je prohlédnout, zda na sobě nemají nějaké parazity, plísně nebo jiné choroby, především kožní. K těm jsou koi kapři náchylní především na jaře, kdy je jejich organismus po zimování oslaben a nějakou dobu trvá, než se jim imunita opět rozběhne na plné obrátky.

Pokud se vyskytnou jakékoliv problémy, je dobré nejprve kontaktovat zkušeného chovatele, protože nalezení veterináře, který se zabývá chorobami ryb, nemusí být zrovna nejjednodušší.

„Kontrolujeme vizuálně tvar těla, jeho souměrnost, v jakém stavu jsou ploutve, neměly by být potrhané nebo poškozené či zakalené mléčným povlakem. Ryba nesmí mít na tmavých místech svého těla bílý povlak, následek bakteriálního onemocnění,“ radí Stanislav Kryvoš.

„U větších ryb kontrolujeme břicho, lůžka u ploutviček nesmí být zarudlá a skřele musí mít krvavě rudou barvu bez povlaku,” dodává.

Koi kapr je především v Japonsku považován za klenot, a tak se sním také zachází. Není divu, že se chovatelé chtějí svými úspěšnými odchovy i pochlubit. Proto se pořádají specializované výstavy koi kaprů.

„U nás v Čechách zatím žádné výstavy nejsou, nejbližší výstavy v Evropě se konají v Německu a v Holandsku,“ říká Marek Adamec.

„Výstavy jsou pořádány hlavně v Japonsku, kde jsou prakticky nepřetržitě. Při výstavě se hodnotí kvalita a sytost barev, rozmístění barev po těle ryby, tvar těla, kvalita a elegance barev, přičemž jsou ryby rozlišovány do kategorií dle stáří a velikosti.“

Ale i evropské výstavy ukazují v drtivé většině pouze kapry z japonských chovů, protože pár chovů evropských se jen velice těžko přibližuje kvalitě a barevnosti japonských koi kaprů.

Koi kapři jsou jako okrasné ryby skutečnou klasikou, z nepřeberného množství barevných variet si jistě vybere každý. A navíc, pokud se o kapry dobře staráte a máte štěstí, že je nepostihne nějaká vážná nemoc zvenčí, mohou vás těšit celý život, a třeba i vaše potomky.

Průměrný věk koi kaprů je přes 40 let, existují i výjimky. V Japonsku se v některých obzvlášť čistých oblastech dožívají kapři až 100 let. Rekordmanem byla kapří samice Hanako. Když v roce 1972 zemřela, byla podrobena analýze v laboratořích, která potvrdila, že její věk byl 226 let.

„Voda v zahradě v podobě jezírka s barevnými koi kapry může mít spoustu přidružených pozitivních účinků v podobě vytvoření přírodního prvku na vaší zahradě, kde mimo koi budou vaše jezírko obývat nejrůznější živočichové, třeba žáby, čolci, vážky a další. Jezírko budou využívat také včely či ptáci jako pitný zdroj. Vaše zahrada jako by ožila a vy za doprovodu padající vody z kaskády dokážete kdykoli utéct od každodenních stresů a načerpat energii na další den. Tak hodně štěstí s kapříky koi,“ uzavírá Marek Adamec.

Může se vám hodit na Zboží.cz: