Článek
Akrylamid je v současné době považován Světovou zdravotnickou organizací za látku, jež je pro člověka pravděpodobně karcinogenní – tedy neexistuje skutečný důkaz, že tomu tak je, a je tedy dobré tuto látku omezovat jen z preventivních důvodů.
Vysoké hladiny akrylamidů se přitom nejčastěji tvoří u škrobovitých potravin, jako jsou brambory či pečivo, když jsou vařeny, pečeny či smaženy při velmi vysokých teplotách. Podle vědce Jonathana Griffina z Kent Scientific Services má lehce opečený toust cca 72 mg akrylamidu na 1 kg. Středně opečený toast má již 93 mg akrylamidu na 1 kg, spálený pak 112 mg na 1 kg. FSA (Food Standards Agency – britská agentura pro potraviny) přitom za povolené množství považuje 50 mg na 1 kg.
Zajímavé je, že zatímco grilované klobásy či opečené špekáčky na ohni obsahují 132 mg/kg akrylamidů, nejsou považovány za tak nebezpečné jako právě pečené škrobové potraviny, pokud jsou tedy jen z masa a neobsahují přidané obiloviny či škrob.
Vědci pro BBC ale upozorňují na fakt, že FSA při stanovování svých limitů vycházela z vědecké studie, jež byla aplikována jen na myších, a ne na lidech. Účinky podobných látek na člověka jsou tak relativně neznámé.
Což potvrzují i odborníci z Cancer Research UK, kteří na svých stránkách uvedli: „Důkazy na zvířatech sice ukazují, že akrylamid má potenciál integrovat se do DNA našich buněk a mohl by tak být spjat s rakovinou, nicméně žádné vědecké studie na lidských buňkách nic z toho nepotvrdily. Neexistují tedy žádné důkazy u většiny onkologických onemocnění, že by existovala nějaká vazba mezi akrylamidem a rizikem rakoviny.”
Podle statistika Davida Spiegelhaltera jsou z pohledu rakoviny mnohem nebezpečnější aspekty našeho chování, jako je kouření, pití alkoholu a málo pohybu. Člověk by musel sníst 160 připečených toastů denně, aby na své zdraví působil podobně.
Nicméně autoři svým pořadem nechtěli lidi nabádat ke konzumaci spálených věcí, chtěli jen zmírnit zbytečnou hysterii kolem pečených potravin. Aby si lidé uvědomili, že když je jednou za čas snědí, tak své zdraví neohrozí.
Mrazené potraviny mohou být zdravější než čerstvé
Autoři pořadu přišli i s dalším zajímavým zjištěním. Například že mrazené maliny a hrách obsahovaly více vitaminu C než v čerstvé podobě. Podle nich to bylo dáno tím, že většina čerstvých potravin putuje za svými zákazníky dlouhé vzdálenosti a spoustu času stráví ve skladech a supermarketech v chladicích boxech s nízkým obsahem kyslíku, což se zřejmě odráží na nízkém obsahu nutričních látek.
