Hlavní obsah

Zástava srdce je nekompromisní, rozhodují vteřiny

Novinky, das

Za zástavou srdce většinou stojí závažné srdeční arytmie. Srdce přestane čerpat krev, důsledkem čehož dochází ke ztrátě vědomí, pulz je nehmatný a následuje zástava dýchání. Pokud u dotyčného nedojde co nejrychleji k podání první pomoci, tzv. kardiopulmonální resuscitaci, během 5 minut může dojít k odumření mozkových buněk, což má pro nemocného fatální důsledky. Podat první pomoc přitom není složité, zvládne ji úplně každý.

Podívejte se, jak by měla správně vypadat první pomoc při selhání srdce Video: Novinky

Článek

Srdeční zástava se čím dál častěji objevuje i u zdravého a věkem mladého jedince do 30 let. Výjimkou bohužel nejsou ani vrcholoví i rekreační sportovci, které by nenapadlo, že je něco podobného může kdy potkat.

„Základy resuscitace by tak měli umět všichni lidé napříč věkovými generacemi. Každý z nás by měl být připraven poskytnout první pomoc lidem na ulici, kamarádovi ve škole nebo spoluzávodníkovi na běžeckém závodě,“ doporučuje přednosta pražského Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

Stěžejním faktorem úspěšného provedení kardiopulmonální resuscitace je rychlost a efektivní účinnost. Pro spoustu lidí je ale tato problematika stále velkou neznámou a nedokázali by provést všechny úkony správně. Podívejte se s námi, jak by taková první pomoc u srdečního selhání měla vypadat.

První pomoc u srdečního selhání

Když někdo upadne do bezvědomí, je primárně nutné zjistit, zda dotyčný dýchá. „Pokud ne, snažíme se nejprve rychle zprůchodnit dýchací cesty záklonem hlavy se zvednutím brady, zběžně prohlédnout ústa a odstranit případná cizí tělesa jako zubní náhrady apod. Když nemocný sám dýchá a má hmatný pulz, může být umístěn do stabilizované polohy vleže na boku s opakovanými kontrolami životních funkcí. Pokud je ale dotyčný v bezvědomí, nereaguje ani na oslovení a na bolestivé podměty, nedýchá, měla by být zahájena co nejrychleji nepřímá srdeční masáž, a pokud zachránce umí a chce, i umělé dýchání z úst do úst,“ upozorňuje PhDr. Lenka Sentivanová, instruktorka kurzu základních dovedností kardio-pulmonální resuscitace IKEM.

„Světovými standardy je uváděna jako ideální frekvence zhruba 10 až 12 dechů za minutu a hrudník by měl být rytmicky stlačován rychlostí 100–120 pohybů za minutu, přičemž stlačení má trvat zhruba stejně jako uvolnění komprese. Hrudní kost by měla být stlačována dostatečnou silou, tak aby došlo k jejímu snížení přibližně o 5–6 cm. Masáž srdce a dýchání z úst do úst by měly být prováděny v poměru 30 : 2, primární však zůstává masáž srdce, která resuscitovanému dává větší šanci, že zástavu srdce přežije,“ dodává Sentivanová.

Pokud je resuscitace úspěšná, pacienta si převezmou zástupci záchranné služby, kteří mu poskytnou odbornou péči, napojí jej na ventilátor, udržují v umělém spánku a předají jej personálu v nemocnici.

Související témata:

Výběr článků

Načítám