Článek
Záněty středního ucha jsou častou komplikací virové infekce horních dýchacích cest. Rýma ucpe nos a infekce způsobí otok sliznice v oblasti nosní dutiny, nosohltanu, sluchové trubice a následně středního ucha.
"Kvůli otokům se pak sníží i průchodnost Eustachovy trubice, kde vznikne podtlak
a později výpotek, který se hromadí ve středoušní dutině. Pokud bakterie nebo viry, které se vyskytují v nosohltanu, přestoupí přes sluchovou trubici do středního ucha, způsobí akutní hnisavý středoušní zánět, který má typické příznaky akutní infekce," vysvětluje Prof. Viktor Chrobok, otorinolaryngolog z Pardubické krajské nemocnice.
Nejvíce jsou ohroženi kojenci a malé děti
Lékaři odhadují, že tři čtvrtiny všech dětí minimálně jednou onemocní akutním zánětem středního ucha ještě před dosažením třetího roku života.
"Děti, které poprvé onemocní akutním zánětem středouší před 12. měsícem věku, trpí často záněty opakovaně. Středoušní zánět přitom nejčastěji postihuje děti mezi 6. až 18. měsícem věku. Více přitom postihuje chlapce než dívky," dodává Chrobok.
Akutní zánět se projevuje asi 3 až 7 dnů od prvotní rýmy. Děti mají nespecifické příznaky, mezi které patří teplota, neklid, bolesti ucha a hlavy, kašel, rýma, apatie, anorexie, zvracení a průjem. Teplota se však vyskytuje pouze u jedné až dvou třetin případů.
Důležité vyšetření na ORL
Každý zánět ucha by měl vidět specializovaný lékař - otorinolaryngolog. Podrobně vyšetří ušní bubínek, zevní zvukovod, boltce a jejich okolí.
"Na počátku rozvoje zánětu dochází u pacientů ke vpáčení bubínku, které je podmíněno negativním tlakem ve středoušní dutině. Po vytvoření hnisavého sekretu je patrné vyklenutí bubínku nejprve v zadní polovině a později i v přední polovině.
Pro pacienty s akutním hnisavým středoušním zánětem je typické, že mají zarudlý, ztluštělý, vyklenutý, netransparentní bubínek s omezenou pohyblivostí," upozorňuje otorinolaryngolog Viktor Chrobok.
Očkování pomáhá
Jelikož se jedná opravdu o časté onemocnění, které může mít v budoucnu dítěte i trvalé následky, lékaři doporučují očkování. Jedná se o vakcínu proti pneumokokovým infekcím, která dokáže předcházet i většině zánětům středouší. Velmi důležitá je i správná životospráva.
Pokud už zánět dítě dostane, pak na řadu přichází antibiotika a lidově řečeno "píchnutí ucha" - odborně pak paracentéza nebo-li proříznutí bubínku.
Léčba antibiotiky je využívána zejména proti mikrobům, kteří jsou častými původci otitid a probíhá 7 až 10 dnů. Je však třeba důsledně dodržovat zásady jejich správného užívání, aby se předešlo nárůstu antibiotické rezistence u těchto mikrobů.
Dále jsou vhodné léky proti bolesti a teplotě, kapky do nosu, a v případě výtoku z ucha lokální ošetřování zevního zvukovodu.
Mezi příznaky středoušního zánětu a jeho komplikace patří:
- Bolest ucha bývá nejčastějším příznakem. Nicméně pětina dětí bolest v uchu nemá. Je třeba odlišit bolest u zánětu zevního zvukovodu, který je spojen s bolestmi při tahu za boltec a zduřením měkkých tkání stěny zvukovodu, u angíny s typickým nálezem zarudlých a povleklých mandlí a u stomatologických potíží
- Výtok z ucha je sekrece ze středního ucha, která vytéká do zevního zvukovodu při protržení bubínku;
- Nedoslýchavost je častý příznak středoušního zánětu, který však lze potvrdit až u starších dětí;
- Závrať se projevuje poruchou stability;
- Šelest v uchu udávají pacienti výjimečně;
- Otok a zarudnutí - lze nalézt v okolí ucha
- Obrna lícního nervu se vyskytuje při zánětlivém postižení spánkové kosti, projevuje se omezenou hybností poloviny obličeje.
"U opakovaných otitid je možné zvážit možnost očkování, chirurgické proříznutí bubínku se zavedením gromety (ventilační trubičky), odstranění nosní mandle nebo operaci spánkové kosti," dodává lékař.
