Článek
Dnes už Zdeněk, který skončil po cévní mozkové příhodě zcela ochrnutý, dokáže sám dýchat, jíst, pít, hýbat hlavou a lehce i končetinami a prsty. Může i komunikovat, a to pomocí přístroje, který snímá pohyb jeho očí. Na ten se mu složili jeho kolegové záchranáři. Ti se teď stali také patrony sbírky, která má zaplatit muži další rehabilitace, jež by ho mohly blíže posunout k návratu do běžného života.
Jeho snem je to, že se jednou bude moci vrátit do sanitky a znovu vyrážet na pomoc druhým. „Manžel celý svůj život zasvětil práci záchranáře. Pomáhat lidem pro něj bylo naprosto vším,“ popsala Novinkám jeho manželka Veronika.
Vědkyně proniká do tajů cévních mozkových příhod
Lékaři, kteří nejprve jeho situaci zlehčovali, nakonec nad Zdeňkem zlomili hůl. On ani jeho rodina se však nevzdali a Zdeněk se dokázal z nejhoršího dostat. Největší oporou mu v tom od počátku byla jeho manželka Veronika.
Sám se stabilizoval
Na den, kdy se to stalo, paní Veronika nezapomene. „Stalo se to v sobotu 9. září 2017. Manžel měl v pátek noční a jakmile přijel ráno z práce, chtěl ještě udělat u domu přístřešek na dřevo. Já v ten okamžik byla s jeho rodiči u nich na dvoře, když přiběhli sousedi, že manžel leží na terase a volá mě. Sousedka mezitím zavolala záchranku, protože nemohl hýbat půlkou těla. Manžel jako záchranář už moc dobře věděl, co se děje, takže si lehl do stabilizované polohy,“ popsala osudné chvíle.
Bývalý záchranář je v péči své ženy Veroniky.
Pro Zdeňka přijeli jeho kolegové, se kterými si jen pár hodin předtím měnil směny, a převezli ho do blanenské nemocnice. Jelikož CT nic neodhalilo, nechala Zdeňka ošetřující lékařka ještě týž den odvézt do Brna na magnetickou rezonanci, na tu ho ale nevzali.
„V Brně ho nechtěli s tím, že je to prostě nějaká cévní mozková příhoda a že to bude dobré. Magnetickou rezonanci tak neudělali,“ popsala dále. V průběhu následujících dvou dní se ochrnutí jejího manžela doslova zhoršovalo před očima. „V úterý ráno už ležel na ARO a byl ochrnutý celý. Hned ho uvedli do umělého spánku a dali mu plicní ventilaci,“ dodala.
Lékaři jí tehdy oznámili, že už nemá počítat s tím, že by se z tehdejšího stavu její manžel někdy dostal. Ležela před ním vyhlídka trvalého ochrnutí a odkázání na dýchací přístroje. Paní Veronice navíc tvrdili, že její manžel vůbec nic nevnímá.
„Cítila jsem se hrozně. Ještě teď se mi dělá husí kůže. Je to prostě nepopsatelné. Nevěděla jsem, jestli mám brečet, křičet, nebo jestli mám něco řešit, něco dělat, protože mi nikdo nedával ani trochu naději, že by se manžel mohl nějakým způsobem spravit,“ snažila se popsat své tehdejší pocity.
Zdeněk komunikuje s ostatními díky speciálnímu počítači.
Jedno mrknutí ano, dvě ne
Jenže s takovým osudem se paní Veronika nechtěla smířit, a nakonec se ukázalo, že její intuice byla správná. „Jak manžela vzbudili z umělého spánku, tak jsem se ho začala ptát na různé věci a dopředu přemýšlela, jak mi odpoví, když mohl jen mrkat očima,“ zmínila.
Jedno mrknutí tak znamenalo kladnou odpověď, dvě mrknutí pak odpověď zápornou. K jejímu překvapení dokázal na všechny její otázky správně odpovědět.
Doktoři tomu však nevěřili, viděli v tom jen zbožné přání. Paní Veronice navíc oznámili, že si může manžela v tomto stavu odvézt domů. „I když bych to v té chvíli klidně udělala, prostě nevíte, co máte rychle dělat. Tak mi řekli, že když si ho nevezmu domů, tak ho převezou do Blanska,“ vysvětlila.
Mrtvice je hlavně souboj s časem
Tam se ale Zdeňkův stav zhoršil natolik, že mu tamější lékaři dávali jen několik dní. To už pro paní Veroniku bylo moc. Pevně věřila v to, že její manžel nadále vnímá a má šanci na zlepšení. Zdeňka nakonec převezli na ARO do Boskovic, tam už se začala situace obracet.
„Staral se o něj primář Zemánek a ten ho ze všeho dostal. On je vyloženě náš anděl strážný. Zdeňka tam zaléčili, dokonce ho dokázali dostat i z plicní ventilace, takže začal sám dýchat. Začal se tam zlepšovat před očima,“ popsala paní Veronika.
Následně byl přeložen na oddělení dlouhodobé intenzivní péče, kde je oba začali postupně připravovat na domácí péči. O tom, že by její manžel skončil v nějakém pečovatelském zařízení, ani na chvíli neuvažovala. Skončit kvůli tomu musela i s prací kadeřnice.
U pojišťovny moc nepochodili
Během nemocničních rehabilitací jim lékaři řekli, že Zdeněk má naději na další zlepšení. Jenže ve většině zařízení lidi ve stavu, v jakém se nacházel, odmítali. Přijmout ho nakonec byli ochotni až v centru v Klimkovicích na Ostravsku. Jenže vyvstal další problém. Zdejší rehabilitace hradí pojišťovna jen částečně.
„Rehabilitace stojí 148 tisíc měsíčně. Když pojišťovna přispěje, tak je to třeba čtyřicet tisíc maximálně. Navíc si tam musím ještě doplácet sebe jako doprovod, takže minimálně sto padesát tisíc za měsíc tam necháme,“ vysvětlila.
První tři měsíce nakonec byli schopni uhradit jak z úspor, tak díky charitativnímu běhu You Dream We Run, který se každoročně koná v Blansku. A v rehabilitacích, které Zdeňkovi nesmírně pomohly, by rádi pokračovali. K tomu má dopomoci zmiňovaná sbírka skrze projekt znesnáze21 Nadačního fondu pomoci.
Rozpoznejte včas riziko mozkové mrtvice
Patronem sbírky se stali Zdeňkovi kolegové ze Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje.
„Zdeněk je velký bojovník, od samého začátku na sobě tvrdě pracuje a snaží se o návrat do běžného života. Po celou dobu mu stojíme po boku, s podporou široké veřejnosti pomáháme zajišťovat finanční prostředky na jeho rehabilitace a kompenzační pomůcky. Navštěvujeme jej, jsme v kontaktu, aby věděl, že na něj myslíme. Jsme vděční, že se připojí další dárci, určitě se podaří získat peníze na aktuální sérii terapií a Zdeněk se bude moct i nadále zlepšovat,“ uvedla mluvčí záchranářů Michaela Bothová.
Zdeněk byl před příhodou živel.
Právě jeho kolegové jsou pro Zdeňka nadále také důležitou oporou. „Myslím si, že i to ho právě strašně moc nabíjí, že jsou s ním záchranáři, že mu pomáhají a zůstávají v kontaktu. Dává mu to sílu bojovat,“ dodala manželka s tím, že jí samotné byla po celou dobu oporou láska k manželovi a jejich dcera.
Všichni pevně věří tomu, že se jednou znovu postaví na nohy a usedne zpět do sanitky.
