Článek
Meningitida může život během několika málo chvil dramaticky změnit. Stejně jako tomu bylo u devatenáctileté Charlotte z britského hrabství Nottinghamshire. Po jednom z večírků, kde byla se svými kamarády, se u ní začaly projevovat zdravotní potíže, které podle prvních náznaků připomínaly chřipku. Bolela ji hlava a také v krku.
Studentka obchodní školy se necítila zcela zdravá, ale věřila, že vše přes víkend vyleží a v pondělí půjde do školy. Tak se také stalo, den poté jí ale bylo už tak zle, že zavolala otci, aby ji ze školy vyzvedl. Ke zmíněným bolestem se přidaly ledové ruce a nohy, celková slabost a otoky nohou.
Při návštěvě u lékaře, kam jeli ve středu, už byla dívka tak oslabená, že ji museli na vyšetření vézt střídavě na vozíku. To byly poslední chvíle, kdy stála na vlastních nohou.
„Vždycky jsem byla normální zdravá holka. Stále nemůžu uvěřit tomu, jak se za pouhý rok můj život proměnil,” uvedla Charlotte pro Dailymail.
Septikémie, meningitida a amputace
Kvůli náhlému zhoršení stavu podstoupila mladá žena řadu vyšetření, kde se prokázalo, že nešlo o obyčejnou chřipku. Byla u ní zjištěna závažná forma septikémie (neodborně otrava krve), bakteriální infekce, která může končit i smrtí pacienta.
Navíc se k tomu přidaly i pozitivní testy na meningitidu typu W, která je velmi vážná a obvykle postihuje mladé dospělé. Následovalo 17 dní hrůzy, kdy byla Charlotte v nemocnici uvedena do umělého spánku, aby mohli lékaři lépe bojovat se selháváním důležitých životních orgánů.
Jejich boj se prodloužil na dlouhé dva měsíce, během kterých se marně snažili vyléčit otravu krve, bohužel nákaza se stále vracela. A tak se rozhodli pro jediné možné řešení, které mělo dívce zachránit život - amputaci obou nohou v úrovni lýtek a také prstů na jedné ruce.
„Když jsem se probudila z kómatu, vůbec jsem nevěděla, kde jsem. Trpěla jsem výpadky paměti,” svěřila se mladá žena se zážitky z nemocnice.
Plastické operace a čekání na transplantaci
Rodiče ji tak museli informovat, že si prošla otravou krve a meningitidou, kvůli které jí byly amputovány dané části těla.
„Bylo to děsivé zjištění, ale lékaři udělali to jediné možné, aby mě zachránili.” I když přežila, znamenalo to výrazné životní změny. Kvůli selhání ledvin dochází na dialýzu, byla zařazena mezi čekatele na transplantaci.
Na popáleninovém a transplantačním oddělení strávila dlouhých dvanáct týdnů, kde lékaři napravovali nevzhledné jizvy na postižených částech těla, které vypadaly jako u postižených s popáleninami.
„I přes to všechno jsem šťastná, že jsem naživu, i když jsem přišla o nohy a prsty na ruce. Někteří lidé přišli o mnohem víc,” dodává Charlotte, které ani po všech útrapách z tváře nezmizel úsměv.
Znovu jezdí na kole
A aby všem dokázala, že se života jen tak nevzdá, začala se s protézami učit spoustu věcí znovu. Například jízdu na kole.
„Bylo to skvělé se znovu posadit na kolo a rozjet se. Dřív jsem také věnovala spoustu času lakování nehtů, ani toho se s protézami nevzdávám.”
Také se naučila, jak bez prstů využívat levou ruku. Zvažuje i návrat do školy. „V budoucnu chci zase začít studovat, ale po vlastních zkušenostech přemýšlím o medicíně.”
A aby toho nebylo málo, s přítelem a rodinou se zapojili do akce, která má pomoci široké veřejnosti k lepší informovanosti o této zákeřné nemoci.