Vyšetřením očí lze odhalit celou řadu dalších onemocnění

„Oční duhovka je podle Irisdiagnostiky aktuální mapou, kde každé místo reprezentuje určitý tělní orgán nebo systém. Levá duhovka odpovídá levé straně těla, pravá duhovka zase pravé straně těla. Obecně se dá říci, že stav orgánů a funkcí horní části těla se zrcadlí v horní části duhovky, orgány a funkce dolní části těla v dolní části duhovky,” vysvětluje MUDr. Andrea Janeková, lékařka Očního centra Praha.

Skrze optický nerv je oko spojeno s mozkem, který díky tomu může „nahrávat“ informace o každém psychickém i fyzickém procesu probíhajícím uvnitř těla.

„V závislosti na těchto procesech se mění barvy a značky v očích. Samotná oční bulva ve skutečnosti nemá hladký povrch. Je pokryta prohlubněmi a vyvýšeninami, přičemž místa, která se jeví jako tmavá, jsou vlastně štěrbiny neboli hluboké vrstvy oka. Bílá místa jsou zase vyvýšené oblasti duhovky. Čím větší je degenerace konkrétního orgánu, tím tmavší jsou jemu odpovídající plochy na povrchu duhovky,” dodává Janeková.

Zcela zdraví lidé mají jednotnou barvu duhovky a vlákna nahuštěná bezprostředně blízko u sebe, bez známek porušení. Pokud je barva duhovky celistvá, ale vlákna začínají vykazovat uvolněnou stavbu, naznačuje to občasné zdravotní problémy. Na pohled patrné mezery už svědčí o zdravotních potížích vyžadujících trvalé ošetření.

Barva očí může signalizovat i větší pravděpodobnost některých kožních onemocnění. Američtí vědci vytvořili skupinu tří tisíc lidí, kteří měli melanom nebo nemoc zvanou vitiligo, při níž dochází k odumírání buněk tvořících kožní pigment a projevuje se světlými skvrnami nepravidelných tvarů.

U těchto lidí odborníci pozorovali společné znaky a rysy, přičemž se soustředili na barvu jejich očí a kůže. Z jejich zjištění jasně vyplynulo, že zatímco vitiligem trpí především lidé s hnědýma očima, melanomem hnědoocí zcela minimálně.

„Vitiligo je autoimunitní onemocnění, při němž imunitní systém napadá vlastní pigmentové buňky a ničí je. Myslíme si proto, že vitiligo má na vznik melanomu přímý vliv – dokáže zničit i rakovinné zárodky v jejich raném stadiu,“ vysvětluje pro odborný web Vitiligocover jeden z autorů studie Dr. Richard Spritz z Lékařské fakulty University of Colorado.

Na riziko onemocnění melanomem přitom mohou upozornit i pigmentová znaménka na duhovce oka. „Pokud jsou větší, vystouplá či nepravidelná, určitě je vhodné je pravidelně sledovat, zda se nezvětšují. Oční lékař také provádí fotodokumentace těchto znamének, aby mohl porovnávat jejich změny i v průběhu let,“ dodává Janeková.

Barva očí ale může prozradit i další věci. Například lidé s modrýma očima bývají náchylní k onemocněním dýchacích cest, ledvin či srdce a také k revmatickým a alergickým potížím. Hnědoocí zase mají predispozice k oslabení nervového systému, onemocněním trávicích orgánů, žaludečním vředům, zácpě, nadýmání, zánětům žlučníku a apendixu. Stejně tak mají 1,5krát až 2,5krát větší riziko šedého zákalu než světloocí.

Zelené oči podle lékařů neexistují. Vždy se jedná o modré oči, přes které leží žluté skvrny či pásy. Žluté barvivo znamená v podstatě jedinou věc: může signalizovat sníženou funkci ledvin a špatný metabolismus kyseliny močové.

Šedé oči mají lidé s velkou mozkovou kapacitou a méně společenskými vlohami, se sklony k onemocnění kůže a revmatismu.

Barvu očí mohou velmi významně ovlivnit i stres, léky, různá onemocnění, včetně úrazu očí či hormonální změny.

„V případě, že jakoukoli změnu barvy očí zaznamenáte, navštivte raději lékaře. Pokud si všimnete například zarudnutí očního bělma, může jít o dosud nediagnostikovanou alergii. Žloutnutí pak svědčí o onemocnění jater. Pokud změnilo barvu jen jedno oko, může jít o dědičnou nemoc, kupříkladu neurofibromatózu, která způsobuje mnohačetné nádory zasahující nervovou soustavu, anebo o Waardenburgův syndrom spojený s postižením sluchu a změnami pigmentace kůže či vlasů. Mohlo by jít také o nádor duhovky. Pokud jste však měli různě barevné oči vždy, není se čeho obávat,” vysvětluje MUDr. Lucie Valešová z Oční kliniky DuoVize Praha.

Ke změně barvy oka může dojít také v případě šedého zákalu neboli katarakty. Jde o naprosto přirozenou součást stárnutí lidské čočky, zároveň také o nejčastější důvod slepoty v pokročilém věku, pokud není včas rozpoznán a léčen.

„Šedý zákal se dnes odstraňuje ambulantní operací, během které je zkalená čočka pomocí ultrazvuku bezbolestně rozmělněna a pak z oka odsáta. Na její místo pak oční chirurg implantuje novou umělou oční čočku, ta v oku zůstává po celý zbytek života,“ upozorňuje Valešová.

Další onemocnění, které ovlivňuje oční duhovku, je cukrovka neboli diabetes mellitus. Při rozvinutém či déletrvajícím onemocnění vznikají na duhovce přídatné cévy, které jsou většinou znamením špatně kompenzované nemoci.

Ze vzácnějších onemocnění, která můžeme na duhovce pozorovat, je to například neurofibromatóza. Při ní vyrůstají na kůži drobné benigní kožní nádorky, na oční duhovce můžeme pozorovat pigmentované oční skvrnky, takzvané uzlíky.

Porucha slzného filmu nebo vřed na rohovce mohou ukazovat na onemocnění, jako je revmatoidní artritida nebo lupus. Porucha zrakového nervu nebo zánět v periferii sítnice mohou být první známkou roztroušené sklerózy.

Nález na duhovce nebo sítnici může také signalizovat závažné infekční onemocnění, jako je AIDS, tuberkulóza nebo syfilis.

Poškození sítnice pak může mít přímou souvislost s klesající funkcí mozku. Na vině je zřejmě špatné cévní zásobování.