Článek
„Vyšetření EEG by neurolog měl předepsat jen tehdy, očekává-li, že by na jeho základě mohl změnit postup v léčbě a přístup k pacientovi. A to se týká výhradně odhalení onemocnění epilepsií nebo optimalizace její léčby, pokud je již diagnostikována. Typ elektrické abnormality totiž může pomoci při správné volbě léku, kdy jeden může být úspěšnější než jiný,“ vysvětluje neurolog.
Lékaři ale toto vyšetření předepisují často i tehdy, kdy výsledek péči vůbec neovlivní. Například pokud došlo u pacienta k poškození mozku, lze tuto skutečnost často vyčíst z klinického stavu pacienta. EEG v tomto případě vykáže zpomalenou funkci mozku, ale jedná se o momentální situaci a ne klinický stav nemocného.
„Může se klidně stát, a dokonce je to pravidlem, že poté, co se pacient odpojí od EEG přístroje, činnost mozku se změní v souvislosti se změnou prostředí, získávanými informacemi, spavostí, efektem léků nebo aktuálním celkovým zdravotním stavem,“ upozorňuje Stránský.
Kdy je vyšetření doporučované
Při záchvatovitých onemocněních, poruchách vědomí, při zánětech, úrazech nebo otřesech mozku a také při psychiatrických onemocněních jako součást kompletního vyšetření.
Když ale nejde o doplnění základní diagnostiky s podezřením na epilepsii, měli by se lidé ptát, jak toto vyšetření může změnit přístup a jejich léčbu. Jinak se může jednat o zbytečnost.
„Ani dvacetiminutový obraz elektrické aktivity mozku nemusí všechny abnormality zachytit. Pokud chce lékař vyšetřit nepatrné klinicky zjistitelné záchvaty, které by mohly být například projevem epilepsie, pak by mu mělo být EEG prováděno kontinuálně minimálně jeden celý den a optimálně v běžných podmínkách, které provokují stresy a další možné symptomy onemocnění,“ vysvětluje lékař.
Vyšetření EEG není nijak nebezpečné, na zdraví nemocného nemá žádný vliv, problém je pouze v tom, že přitom dochází k plýtvání peněz, které pak chybí jinde.