Článek
Parkinsonova nemoc je nejčastěji spojována se seniory, může se ale objevit i u mladých lidí. Přesným příkladem je paní Dita, kterou nemoc postihla v pouhých 37 letech.
„Zjistila jsem, že mě neposlouchá pravá ruka, u jídla se mi třásla. I v práci jsem viděla, jak se to zhoršuje, obědvala jsem raději sama, aby mě děti neviděly,“ vzpomíná na počátky nemoci.
Původně si myslela, že má v ruce zánět, a navštívila proto svou obvodní lékařku. Té se ale situace nezdála a paní Ditu poslala na neurologii. Po několika návštěvách, konzultacích a vyšetřeních byla doporučena do Prahy na další vyšetření, kde jí nakonec sdělili finální diagnózu – Parkinsonovu chorobu.
Rodina byla Ditě největší oporou.
„Nechtěla jsem tomu věřit, psychicky mě to srazilo úplně na kolena. Říkala jsem si, proč se to stalo, proč zrovna mně, vždyť jsem mladá. Byl to šok,“ říká s tím, že postupně nebyla schopná ani vařit, například se zahušťováním omáček už musel pomáhat manžel.
Nakonec se potíže z pravé ruky přesunuly do levé nohy, poté už nebyla Dita schopna ani chodit.
Revoluce v léčbě Parkinsonovy choroby
Lékaři podle paní Dity dlouho doufali, že nemoc zarazí podpůrnými léky. Její stav se ale nadále zhoršoval, a tak byla po dlouhých letech poslána do Centra pro intervenční terapii motorických poruch. Zde byla pacientce nabízena další různá vyšetření, která vyústila ve speciální operaci, hlubokou mozkovou stimulaci. Tu podstoupila v pražské nemocnici Na Homolce.
Zjistili mu Parkinsonovu nemoc, zhroutil se mu svět. Zpět do života ho vrátila operace
„Operace má dvě fáze. První fáze zahrnuje zavedení dvou tenkých stimulačních elektrod do přesně definovaných míst v mozku neurochirurgem pomocí stereotaktické operace. Ve druhé fázi je pod kůži v horní části hrudníku implantován neurostimulátor, který je s oběma elektrodami propojen kablíky vedenými pod kůží,“ vysvětlil profesor Robert Jech, vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO) Neurologické kliniky I. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze.
Dita Lulková po operaci
Samotná metoda hloubkové mozkové stimulace (DBS) je známá již několik desítek let a je celosvětově uznávanou metodou k léčbě příznaků Parkinsonovy nemoci.
Nyní však dochází k malé revoluci, kdy se také v České republice uvedl na trh první neurostimulátor s touto technologií. Percept PC s technologií BrainSense dokáže „poslouchat“ mozkové signály, díky kterým lékařům a pacientům otevírá nové možnosti.
„Paní Lulková má implantován neurostimulátor nové generace, který umí nejen stimulovat, ale i poslouchat a analyzovat signály, které z mozku přicházejí. Na jejich základě může lékař neustále vylepšovat nastavení stimulačních parametrů tak, aby pacientce lépe vyhovovaly. V blízké budoucnosti mu lékaři umožní, aby se stal do značné míry autonomní a sám podle mozkové aktivity rozhodoval, kdy má stimulovat, a kdy nikoliv,“ dodává Jech.
Parkinsonici často neznají možnosti léčby, propásnou tak čas na zpomalení nemoci
Operace paní Ditu navrátila zpět do života. Opět může chodit, pracovat, je samostatná.
„Musím poděkovat paní ředitelce, která mě celých deset let tolerovala a vycházela mi vstříc. Celou dobu jsem ve škole zaměstnaná, na nový školní rok se vrátím zpátky. Díky operaci můžu říct, že jsem šťastná,“ říká.
Paní Lulková se po operaci cítí výborně, nepotřebuje pomoc ostatních.
Zároveň apeluje na všechny, u kterých by se podobné příznaky objevily, aby situaci nepodcenili a okamžitě vyhledali lékařskou pomoc.
„Kdyby měl náhodou někdo pocit, že se jim třese ruka, špatně jim reagují nohy, zpomalují se v chování a jednání, doporučovala bych, ať nelení a zajdou si za lékařem. Toto se nesmí zanedbat. Deset let s tím zápasím, teď se to na chvíli zastavilo. Vím, že je to nevyléčitelné, ale momentálně jsem úplně v pohodě,“ dodává.