U rakoviny prostaty je stěžejní prevence. Jaké jsou příznaky a kdy jít k lékaři

Karcinom prostaty je v časném stádiu většinou asymptomatický, tedy bez příznaků, je tedy velmi obtížné ho zachytit včas. Mnohdy jej tak lékaři objeví zcela náhodně při jiných zdravotních obtížích.

V pokročilejším stádiu, kdy už se nádor šíří do okolí (močového měchýře, močové trubice), mohou pacienti pociťovat potíže při močení, jako je časté nucení na močení či slabý proud moči.

Samozřejmě ani tyto příznaky nemusí hned znamenat rakovinu prostaty, může jít jen o zvětšenou prostatu (odborně benigní hyperplazie prostaty, BHP), která často trápí muže po padesátce. Nicméně i tak je dobré vyhledat urologa a následně k němu docházet na pravidelné kontroly. Je to jediný způsob, jak odhalit rakovinu prostaty včas.

Na pokročilou a metastastickou fázi onemocnění mohou upozornit i bolesti zad a kyčlí. Rakovina prostaty totiž nejčastěji metastazuje do kostí.

Kostní metastáze jsou způsobeny schopností nádoru uvolňovat nádorové buňky do krevního oběhu. Když se dostanou do bohatě prokrvené kostní tkáně, zrychlí se její odbourávání. Narušení kostní tkáně pak často vede ke zlomeninám a k velkým bolestem.

Podle statistik se rakovina projevuje u mužů středního, a především vyššího věku. Věkové složení pacientů je charakteristické převahou mužů ve věku 60–79 let.

Nicméně vzácně se toto onemocnění může objevit i dříve, a proto je doporučováno preventivní vyšetření prostaty absolvovat i bez příznaků od 50. roku věku. V rodinách s výskytem rakoviny prostaty u přímých příbuzných by první vyšetření mělo proběhnout dokonce dříve, tedy již po 40. roce života.

Prvotní a spolehlivou indikací onemocnění je krevní test zaměřený na hladinu prostatického specifického antigenu PSA v krvi. Jedná se o bílkovinu, kterou produkuje každá prostata, neboť je nutná k normální funkci spermatu.

Za normálního stavu je většina PSA vylučována do semene, kde způsobuje jeho zkapalnění. Pouze malá část se dostává do krevního séra a je detekovatelná. V případě porušení vnitřní architektury prostatické žlázy se větší část PSA začne dostávat do krevního séra a způsobí zvýšené hladiny PSA v krvi.

Vyšší hladina PSA se kromě karcinomu prostaty ale může vyskytnout i u mužů se zvětšenou prostatou či s infekčním onemocněním prostaty, proto lékaři PSA test doplňují o pohmatové vyšetření prostaty přes konečník, které je sice nepříjemné, ale nebolestivé. A při vyšších hladinách PSA i o vyšetření ultrazvukem a biopsii prostaty (odebrání vzorků z prostaty, a to opět přes konečník a následné histologické vyšetření tohoto vzorku).

K přesné lokalizaci ložiska nádoru pak může pomoci magnetická rezonance. Vyšetření trvá přibližně 30 minut a je při něm podána kontrastní látka s minimálním rizikem alergických reakcí.

Mezi nejmodernější vyšetřovací metody patří fúzní perineální biopsie, při které je využíván systém s naváděcím zařízením, jež umožňuje přístup přes hráz, což je prostor tvořený svaly mezi konečníkem a varlaty. Magnetická rezonance ozřejmí podezřelé ložisko a vytvořený obraz se následně propojí s ultrazvukem. Tím, že program spojí oba tyto obrazy, je možné přesněji zacílit patologická ložiska a provést rychlý, cílený a bezpečný odběr.

Na základě těchto vyšetření pak lékař stanovuje konečnou diagnózu, rozsah onemocnění a na základě toho i doporučuje konkrétní léčbu.

Kromě dědičnosti stojí za vznikem onemocnění kouření či nezdravá strava, v níž převažují tučná jídla, dále nadměrná konzumace alkoholu a nedostatečný pohyb. Zdravý životní styl je tedy významným faktorem, jak problémům s prostatou předejít.

Riziko onemocnění prostaty můžete také snížit tím, že nebudete pít před spaním, protože nahromaděná moč pak na prostatu zbytečně tlačí. Posilujte pomocí močení - zkoušejte čůrat poté, co jste se vyčůrali.

Dbejte také na pravidelný sex a masturbaci! Jak ukázaly dřívější studie, nejlepší prevencí je totiž ejakulace. Výron semene alespoň 21krát za měsíc je úplně nejvíc, co pro sebe můžete udělat.

Toto všechno platí také pro předcházení onemocnění nezhoubné zvětšené prostaty – zde jsou rizikovými faktory věk a zvýšená produkce testosteronu, obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka a špatné stravovací návyky a životní styl.

Definitivní volba léčby závisí na řadě faktorů. Mezi ně patří výsledky histologického vyšetření, které zjišťuje stupeň zhoubnosti nádoru, konkrétní hodnota PSA, velikost nádoru, ale i věk a případná další onemocnění. Záleží rovněž na preferencích samotného pacienta.

V některých případech může lékař nádor zprvu pouze sledovat dle přesného harmonogramu a aktivní léčbu formou operace nebo ozařování indikovat až tehdy, kdy se nádor zvětšuje. Takový postup se nazývá aktivní dozor.

První možností aktivní léčby je operace spočívající v úplném odstranění prostaty, včetně semenných váčků a často současně i s odstraněním lymfatických uzlin. Během výkonu dochází k přerušení močové trubice těsně pod prostatou, která je posléze nově napojena na močový měchýř. K zákroku se přistupuje tehdy, pokud je zde předpoklad, že karcinom nepostoupí dál za hranice prostaty. Tento typ zákroku se nazývá radikální prostatektomie a může být proveden buď formou otevřené operace, laparoskopicky anebo nejmoderněji operačním robotem.

Nevýhodou chirurgické léčby jsou vzniklé potíže s udržením moči, tedy inkontinence. Ta by však měla do několika týdnů ustoupit. Možné je také zhoršení erekce. Po zákroku se nadále sledují hodnoty PSA v krvi.

Další variantou je ozáření prostaty pomocí zevního zářiče nebo aplikací radioaktivních částic přímo do prostaty, tedy tzv. brachyterapie.

Místo klasického ozařování pak lékaři mohou doporučit ozařování fotonem anebo ozařování protonové, které bývá efektivnější a s minimálním rizikem vedlejších účinků léčby.

Nejmodernější léčba může také doporučit tzv. stereotaktickou tělesnou radioterapii, která využívá vysoké dávky záření, ale díky speciálnímu polohování a implantovaným markerům v těle mnohem přesněji cílí, a to doslova na milimetry. Tato metoda tedy i přes vysoké dávky záření dokáže šetřit zdravou tkáň.

V pokročilejších stadiích je léčba podobná jako u jiných zhoubných nádorů. Onemocnění sice nelze vyléčit, je však možné zásadním způsobem prodloužit život. Jsou-li přítomny metastázy, volí se obvykle hormonální léčba, která cílí na nádorové buňky, které nesou terč v podobě hormonálního receptoru. Po napojení léku na receptor dojde k zastavení růstu a množení nádorové buňky.

Až v případě jejího neúspěchu lékaři volí chemoterapie.

Z pohledu léčby dnes neustále dochází k velkému pokroku. I z tohoto důvodu mají stále větší naději na dlouhý a zároveň kvalitní život i muži, u kterých bylo onemocnění odhaleno i v pokročilé fázi onemocnění.

Rakovina prostaty ohrožuje muže ze všech typů karcinomů nejvíce, čtvrtinu všech nádorových onemocnění mužů tvoří právě rakovina prostaty. V roce 2018 bylo toto onemocnění dokonce nejčastěji diagnostikovaným novotvarem kromě nemelanomových kožních nádorů v České republice.

Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v roce 2018 zemřelo v souvislosti s rakovinou prostaty 1 372 mužů, což v přepočtu tvoří 26,2 úmrtí na sto tisíc mužů. Při mezinárodním srovnání úmrtnosti na toto onemocnění obsazuje Česká republika v Evropě 25. příčku.

Pětileté přežití léčených pacientů v období 2014–2018 nicméně dosahuje hodnoty 93,5 %, a u pacientů diagnostikovaných v I. + II. klinickém stadiu v období 2009–2013 a v recentním období dosahuje hodnoty celých 100 %. V časném stadiu onemocnění nově diagnostikovaných případů v období 2014-2018 jich bylo zachyceno 70 %. Tato data tedy výrazně podtrhují nezbytnost pravidelné preventivní péče.

Lékaři však upozorňují, že pandemie covidu-19 měla na léčbu rakoviny prostaty velký vliv. Nejpalčivějším problémem je značný pokles pacientů, kteří v uplynulých dvou letech podstoupili preventivní vyšetření. Pokud tedy incidence (počet nových případů onemocnění za určité časové období) meziročně klesá, nutně to neznamená dobrou zprávu, ale naopak – znamená to, že se pouze podařilo zachytit méně případů, protože bylo zároveň uskutečněno i méně preventivních vyšetření.

Může se vám hodit na Firmy.cz: