Tučné rybí maso má blahodárné účinky při boji proti infarktu

Většinu zmíněného tučného masa tvořily makrely, sledi, tuňáci, lososi nebo sardinky. Tyto tučné mořské ryby obsahují hodně nenasycených mastných kyselin (NMK), zejména omega 3 NMK. Odborníci o nich mluví jako o zdravých tucích. Na rozdíl od tuků nezdravých (tzv. nasycených mastných kyselin), které jsou třeba ve vepřovém a dalších tučných masech, mají na náš organismus hodně příznivých efektů.

Desítky výzkumů potvrdily, že maso těchto ryb má blahodárné účinky proti srdečním infarktům a mozkovým mrtvicím, i proti dalším kardiovaskulárním potížím.

Typickou studií může být například výzkum amerických vědců, kteří po dobu 11 let sledovali stravovací zvyklosti víc než 20 000 amerických lékařů. Zjistili, že pokud jedli alespoň jedenkrát týdně rybu, snížilo to u nich riziko infarktu o 52 procent.

Jiná anglo-americká studie ukázala, že u některých lidí, kteří si dali rybu třikrát až pětkrát týdně, klesly infarkty až o 80 %. V průměru pak o 45 až 72 %. Záleželo na množství a druhu ryby. Dosahovali toho bez ohledu na věk a na to, jestli kouřili. To je senzační zpráva pro seniory i kuřáky.

Zemí s vysokým počtem infarktů bylo svého času Finsko. Poté, co tam stoupla spotřeba ryb o 50 procent, klesly v zemi infarkty na polovinu. Byl to výsledek mohutné kampaně podporované finskou vládou. Emotivní kampaň se lidem snažila vysvětlit i to, proč by měli jíst více zeleniny a méně másla nebo tučného mléka. Zároveň je upozorňovala na hrozivé důsledky sedavého způsobu života.

Aby ryby mohly mít na lidský organismus příznivý vliv, musíme je jíst jednou až čtyřikrát týdně. Jedna porce by měla mít 170–200 g.

Česká republika je na tom špatně. Průměrná spotřeba na hlavu u nás činí smutných 5,5 kg, z toho sladkovodních zhruba 1 kg. Průměr v zemích Evropské unie činí 11 kg, ale třeba v takovém Japonsku snědí kolem 60 kilogramů na osobu a rok, na Islandu dokonce kolem 90 kilo. Je vysoce pravděpodobné, že tato konzumace ovlivňuje i vysokou průměrnou délku života v těchto zemích.

Ze sladkovodních ryb mají zvýšený obsah zdravých tuků, zejména omega 3 NMK, hlavně ty lososovité: pstruh, siven a lipan. Najdeme je i v mase kapra a dalších ryb. V energetických tabulkách zjistíme, že rybí maso má méně kalorií než třeba hovězí nebo vepřové. Obsahuje přitom kvalitní, snadno stravitelné bílkoviny.

Můžeme ho proto považovat za ideální součást racionální výživy, stejně jako nejrůznějších rozumných diet. Lidem, kteří hubnou, pomáhá také udržet svalovou hmotu. Tedy to, aby se nesnižoval tzv. bazální metabolismus.

To jsou kalorie potřebné k chodu našeho organismu. Spálíme je, i když třeba spíme. Velikost bazálního metabolismu hodně ovlivňuje to, jak velký je objem svalů. Protože s věkem má svalová hmota sklon ubývat, bývá zejména pro seniory důležité sportovat a jíst ryby.

Řadě lidí ryby nechutnají. Změnit jejich názor by mohla třeba kniha Ryba domácí na váš stůl. Obsahuje recepty, jak chutně upravit nejrůznějších druhy ryb, které lze v ČR ulovit nebo které se tu chovají a prodávají.

Většina lidí jí ryby pravidelně jen o Vánocích. Navíc si dají smaženého kapra. Smažené ryby nejsou ideální kvůli značnému obsahu oleje nebo tuku na smažení. Může v nich podstatně zvýšit počet kalorií. Někdy také obsahují vysoce přepálené tuky. Daleko lepší je ryby dusit, upéct v alobalu ve vlastní šťávě apod.

Nejčastěji chovanou rybou u nás je kapr. Pak následují zdomácnělý amur a tolstolobik. Třetí je pstruh. Hodně lidí nemá kapra rádo, prý kvůli jeho nepříjemné bahnité příchuti. Podle odborníků vyřešil dnes tento problém moderní chov a způsob zpracování ryb.

Hodně populární rybou se stal pangasius. Má totiž chutné bílé maso bez kostí. Vozí se k nám z Vietnamu, ze speciálních farem. Je to sumeček. Rychle přibývá na váze, což je jedním z důvodů jeho nízké ceny. Navzdory své příjemné chuti a vzhledu jde však často o maso méně kvalitní, které má málo zdravých tuků, jak ukázala třeba analýza Italského ústavu pro potraviny a výživu zveřejněná v časopise Rybářství.

Několikrát se psalo, že ryby obsahují rtuť a další zdraví škodlivé látky. Rozbory Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech v nich přítomnost nepovoleného množství zdraví škodlivých látek opakovaně vyvrátily. Domácí ryby jsou pod přísnou kontrolou a naše hygienické normy jsou přísné. U ryb z dovozu musí jejich nezávadnost doložit dovozce, kontrola se dělá namátkově.

A pokud jde o námitku, že naše ryby obsahují hodně kostí? Podle špičkových kuchařů záleží na tom, jak dovedně ryby zpracujeme a zbavíme je páteře i těch partií, kde kosti mohou být. Důležité je také, jak je tepelně upravíme. Třeba při správném pečení se z menších kostí snadno stane chřupavá pochoutka.

Omega-3 mastné kyseliny nepůsobí prospěšně jen na cévy. Vedle příznivého vlivu na kardiovaskulární systém snižují také deprese a podle švédského výzkumu až trojnásobně riziko rakoviny prostaty.

Pomáhají vyvíjecímu se mozku malých dětí. U řady pacientů zlepšily stav lupénky, některým lidem s revmatoidní artritidou zmenšily otoky a ztuhlost kloubů a lidem s Crohnovou nemocí redukovaly podle jedné studie negativní příznaky nemoci v 69 % případů.

Jiný výzkum zjistil, že demence, tedy Alzheimerova choroba se projevuje po jejich pravidelné konzumaci později a v méně závažných

Řadu užitečných rad a doporučení najdete na www.rybadomaci.cz. V rubrice určené spotřebitelům je kapitola IMAPY a v ní kontakty na specializované prodejny ryb v ČR. Ale také informace pro ty, kteří si chtějí rybu sami ulovit.

Pokud vás zajímají energetické hodnoty ryb, navštivte www.stob.cz. V kapitole Tabulky a čísla najdete Databázi potravin. Když prokliknete tu MALOU, objeví se vám na konci červený odkaz: Maso, drůbež, ryby, uzeniny. Klikněte i na něj a naběhne vám stručný přehled energetické hodnoty běžných mas včetně těch rybích.