Článek
Tereza prošla nejrůznějšími testy, které ale nic neprokázaly. Vzhledem k tomu, že se to všechno stalo v šestém měsíci těhotenství, musela zůstat na oddělení rizikového těhotenství, a nakonec rodila císařským řezem. Lékaři vyloučili plicní embolii, kterou žena prodělala před dvěma lety, a jsou stále bezradní.
Tereza prodělala před dvěma lety plicní embolii, jinak nemocná nikdy nebývala.
Mladá žena trpí nepřekonatelnou únavou a dušností. Bez neustálého přísunu kyslíku během chvíle kolabuje a ztrácí vědomí. Musí být čtyřiadvacet hodin denně připojená k oxygenerátoru, který je ale nepřenosný. Na vlastní náklady si k němu zakoupila patnáctimetrovou hadičku.
„Původně měla asi jenom šest metrů. Takhle vím, že si dojdu alespoň na toaletu. Když ale někdo zvoní, tak mu neotevřu, protože tam prostě hadička nedosáhne a já bez kyslíku fungovat nemůžu,“ vysvětluje paní Mahelová závažnost situace.
Na přenosný oxygenerátor nemá nárok
Pojišťovna mamince schválila stacionární kyslík na základě odběru krve, k získání přenosného kyslíku, díky němuž by maminka mohla se synem na procházky, je však zapotřebí splnit test, kterým maminka neprošla. Test spočívá ve splnění chůze na 150 metrů za šest minut bez kyslíku.
„Já jsem ušla asi jenom sto metrů. Je to takový zvláštní, paní doktorka mi pak přišla říct, že jsem test nesplnila. Test je takhle nastavený pojišťovnou,“ říká paní Mahelová s tím, že je pro ni výsledek nepochopitelný.
Stacionární oxygenerátor má mladá žena doma. Hadička s kyslíkem ji pustí jen na okruh patnácti metrů.
„Tento ‚test chůze‘ se provádí z toho důvodu, aby se ověřilo, že pacient je skutečně natolik ,mobilní´, že je možné mu z prostředků veřejného zdravotního pojištění hradit pronájem mobilního koncentrátoru kyslíku. V případě, že pacient indikačním požadavkům odborné lékařské společnosti nevyhoví, není možné, aby ošetřující lékař mobilní koncentrátor kyslíku předepsal na »poukaz«. Bez předepsání pomůcky odborným lékařem nemůže zdravotní pojišťovna uhradit žádný zdravotnický prostředek,” napsal Novinkám mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny Mario Böhme s tím, že pacienti, kteří nejsou mobilní, jsou obvykle vybaveni stacionární pomůckou.
Rodina přemýšlela, že by přístroj zakoupila na vlastní náklady. „Některé společnosti nabízejí oxygenerátor kolem třiceti až padesáti tisíc, finance na to ale momentálně nejsou,“ přiznává maminka s tím, že teprve nyní si vyřizuje rodičovský příspěvek.
Ztráta mateřství
Život v bytě, a navíc většinu času bez vytouženého miminka, je pro Terezu psychicky náročný. Péče o rodinu je pro ni proto naprosto nemyslitelná. O syna se tak přes den stará tchýně s tchánem a mladá maminka se s dítětem vidí prakticky jen o víkendech a ráno a večer, když ho manžel vyzvedne po práci u prarodičů.
„Je mi hrozně líto, že nemůžu být přes den s malým, protože ta péče o miminko je dost náročná. Nemůžu si to mateřství užívat naplno, z okna jen koukám na maminky s kočárky,“ říká plačtivě sedmadvacetiletá žena.
Mladá maminka bez přísunu kyslíku neujde ani sto metrů.
S přenosným oxygenerátorem by mladá maminka mohla docházet se synem alespoň do parku na procházky. „Hadička mě pustí na balkón, tak alespoň nějaký kontakt s přírodou mám,“ usmála se chabě Tereza.
Bez přenosného kyslíku je uvězněná ve vlastním bytě a přichází nejen o nejkrásnější chvíle mateřství.
Na základě velkého zájmu čtenářů Novinek.cz pomoci paní Tereze se rozhodla rodina Mahenových zřídit transparentní účet u České Spořitelny. Pokud chcete pomoci, pak můžete na číslo účtu: 3137114133/0800 . Je veden na manžela Jaroslava Mahena a od 15.6. bude možné na něj nahlédnout skrz stránky České spořitelny.