Střevní parazity se nevyplácí podceňovat

Střevní paraziti se šíří zejména v oblastech s nedostatečnou hygienou a v tropických rozvojových zemích Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Mohou jimi být infikováni i turisté cestující do těchto zemí. A to hned několika způsoby. Jednak skrz kůži či konzumací špatně omyté syrové zeleniny, nedostatečně tepelně upraveným masem, nepasterizovaným mlékem či znečištěnou vodou.

Někteří paraziti žijí v tenkém či tlustém střevě jedince, jiní putují po těle a napadají jeho další orgány. Liší se i velikostí. Zatímco jedni jsou viditelní pouze pod mikroskopem, druzí jsou i několik desítek centimetrů dlouzí.

Je způsobena dětskou škrkavkou. Dospělý červ naklade vajíčka ve střevech infikované osoby. Ta se dostávají z těla ven skrz výkaly. Pokud se dostanou do zeminy, mohou zde přežívat i dva roky. Přes syrové potraviny se následně dostávají opět do trávicího traktu jedince. Při cestě z jícnu do žaludku se z vajíček vylíhnou larvy, které se přes krevní oběh dostávají do plic a následně do hrdla, odkud se po požití opět dostávají do střev, a cyklus se opakuje.

Škrkavky nejsou nakažlivé, člověk se infikuje jen při požití jejich vajíčka. Obvykle se u něj neobjevují žádné větší zdravotní problémy. Občas se jedná jen o mírné bolesti břicha nebo nadýmání. U někoho se mohou vyskytnout dýchací problémy v okamžiku, když se larvy dostávají do plic.

Lidé na problém nejčastěji přijdou, když objeví parazita ve stolici, nebo jej vykašlou, případně se sám plazí z nosu. Nejedná se však o nic závažného.

Onemocnění, jež způsobuje parazit Hádě střevní. Tento parazit může být velmi nebezpečný zejména pro lidi s oslabeným imunitním systémem. Do organismu se dostává ze znečištěné zeminy skrz kůži. Odtud putuje do plic a pak do hrtanu, do trávicího traktu a do střev, kde dorůstá dospělosti a naklade vajíčka.

Zajímavostí je, že larvy se z vajíček mohou vylíhnout již ve střevech a zde mohou přežívat i po několik generací, což může způsobit až úplné zamoření, které může přetrvávat i desítky let.

Nebezpečí hrozí všem s oslabeným imunitním systémem a lidem užívajícím kortikosteroidy. U těchto jedinců mohou přemnožené larvy napadnout plíce a další orgány, což může mít fatální důsledky.

Giardiáza je akutní forma gastroenteritidy způsobená protozoanovým parazitem Giardia lamblia. Jedná se o jednobuněčného prvoka způsobujícího průjmy, křeče a podráždění žaludku. Lidé se jím nejčastěji nakazí pitím nebo koupáním v kontaminované vodě, případně při kontaktu s výkaly nakažené osoby či nedostatečně umytýma rukama.

Ne všichni lidé, kteří se setkají s parazity, onemocní, nicméně téměř vždy jsou přenašeči.

Nemoc se pak projevuje hubnutím, vodnatým průjmem a bolestmi žaludku, které obvykle začínají 1-2 týdny po infekci. Nemoc trvá 2-6 týdnů, ale výjimečné není ani delší trvání.

Další běžní střevní paraziti jsou měchovci, kteří žijí ve střevech nositele. Samička může naklást 10 až 30 tisíc vajíček během jednoho dne. Larva se do těla dostává přes kůži (stačí jít naboso) a krevním oběhem se opět dostává do plic, což nutí hostitele ke kašli. Po vykašlání a spolknutí hlenu se dostává do tenkého střeva, kde doroste v dospělého jedince a tam produkuje vajíčka, která odcházejí se stolicí. Cyklus se opakuje. Měchovec v lidském těle přežívá 1-2 roky.

Nemoc se obvykle projeví nejprve vyrážkou či svěděním kůže, pak následují mírné křeče v břiše a průjem. Pokud je jedinec silně napaden tímto parazitem, může trpět nechutenstvím, hubnout a trpět velkými bolestmi břicha. Hrozí zde jak podvýživa jedince, tak anémie.

Podobné měchovce v sobě mohou nosit i kočky a psi. Pokud jedinec přijde do kontaktu s jejich výkaly, je možné, že jimi bude napaden. Obvykle se to projeví také velkým svěděním kůže. Léčba probíhá podobně jako u lidského měchovce.

Nachází se zejména v oblastech se špatnými hygienickými podmínkami, zejména v rozvojových zemích. Opět se paraziti na člověka mohou přenést přes kontakt se znečištěnou půdou, potravinami, ale i vodou. Někdy se mohou šířit i během sexuálního styku.

Nemoc se projevuje lehčím průjmem, bolestmi břicha, po 1-4 týdnech od nakažení může dojít k infekci.

U závažnější formy onemocnění může docházet ke krvavým průjmům, extrémním bolestem žaludku a vysokým teplotám. Tato infekce se posléze může rozšířit i do dalších orgánů, a to zejména do jater, kde parazit může vytvářet velké abscesy (zánětlivá ložiska). V tento okamžik je nutná okamžitá léčba, jinak může dojít k fatálním důsledkům.

Některé druhy tohoto parazita sice mohou infikovat jedince, ale nemusí způsobit vůbec žádné onemocnění.

Cyclosporiázu způsobuje prvok, jenž se nejvíce vyskytuje v rozvojových zemích. Aby se stal infekční, musí strávit nějaký čas mimo lidské tělo. Nejčastěji se nalézá ve znečištěné vodě či půdě, do lidského organismu se dostává i z čerstvé zeleniny pěstované v této půdě.

Příznaky se objevují týden po napadení a obvykle se jedná o vodnaté průjmy, nechutenství, žaludeční křeče, nadýmání, zvracení, horečku a v důsledku toho i rychlé hubnutí. Nemoc může sama odeznít, ale vždy je dobré použít oficiální léčbu, jelikož se bez ní příznaky dost často a brzy vrací.

Cryptosporidióza - střevní infekce způsobená podobným prvokem jako cyclosporiáza. Tyto prvoci mohou žít v lidech i zvířatech a mohou se vzájemně přenášet z jednoho na druhého.

Původně se předpokládalo, že je tento prvok nebezpečný jen pro lidi s oslabeným imunitním systémem, ve skutečnosti je ale nebezpečný pro každého. Lidé se často s infekcí vypořádají sami, jen u slabších jedinců je nutná léčba antibiotiky.

Roup patří mezi hlístice, je bílý, dlouhý asi 1 cm a obývá slepé střevo a přilehlé oblasti tenkého a tlustého střeva. Těhotné samičky v noci cestují do oblasti konečníku a hráze, kde nakladou až 15 000 vajíček. Vajíčka se během 6 hodin vylíhnou a zůstávají životaschopná 20 dní.

Lidská infekce se přenáší ze stolice do úst, typicky požitím vajíček přenášených na nehtech, oblečení, v ložním prádle a domácím prachu. Larvy po požití dozrávají ve zralé červy za zhruba 5-8 týdnů.

V České republice je nejčastějším parazitárním onemocněním. Roupi jsou neškodní a jen vzácně způsobují závažný zdravotní problém. Nejčastějším projevem je svědění v oblasti konečníku a hráze a tím způsobený neklidný spánek. Příležitostné komplikace mohou být způsobné migrací roupa do jiných orgánů.

Do lidského organismu se tasemnice dostává skrz nedostatečně upravené maso. Stejně jako ostatní střevní paraziti se i tito červi vyskytují nejčastěji v oblastech s nedostatečnou hygienou, kde se vyskytují i zvířata.

Pokud někdo zkonzumuje kontaminované maso či ryby, larvy se dostávají do střev, kde ve sliznici dorůstají až do dospělosti. Larva přitom může dorůst až do metrové délky. V ten okamžik začne klást vajíčka, která se z organismu dostávají stolicí do půdy, vody a odtud do zvířat nebo ryb. A cyklus se opakuje.

Že má v sobě jedinec tasemnici, obvykle sám nepozná. Občas se u někoho mohou objevit bolesti břicha, průjem či podvýživa, ale není to pravidlem.

Onemocnění, které způsobuje červ Trichinella spiralis (svalovec stočený). Člověk se nejčastěji nakazí nedostatečně tepelně upraveným vepřovým masem kontaminovaným larvami svalovce. Larvy pronikají střevní stěnou a dále krví do svalů, kde se opouzdřují.

V ČR jsou pravidelně dělány testy masa, tudíž se toto onemocnění u nás vyskytuje jen skutečně ojediněle. U nemocných se objevují průjmy, zvracení, horečka a intenzivní bolest svalů. V nejzávažnějších případech může způsobit problémy srdce a dalších orgánů a končit smrtí.

Někdy paraziti sami zmizí, ale vždy je lepší vyhledat lékaře a stav zkonzultovat, zvlášť pokud příznaky trvají dlouho a jedince vyčerpávají.

Každé onemocnění má svou specifickou léčbu. Někdy je nutné nasadit antibiotika, jindy kortikoidy či léky přímo proti parazitům. Vždy záleží na závažnosti stavu.

Velmi důležité je problém nepodceňovat a obrátit se na lékaře, aby byl problém odhalen co nejdříve. Součástí léčby je vždy nutné doplňování tekutin, aby nedocházelo k dehydrataci.