Šokující pravdy o nachlazení

Výzkum se v posledních deseti letech zaobíral tím, co nachlazení našemu tělu způsobuje, jak se dá léčit, zda vůbec apod. Vědecká spisovatelka Jennifer Ackermanová hovořila s předními odborníky a výsledkem je překvapivá studie o mýtech a faktech kolem nachlazení. Informoval o ní server Daily Mail. Některá zjištění jsou velmi překvapivá:

Symptomy nachlazení nejsou důsledkem ničivých účinků virů, ale spíše toho, jak silně na ně reaguje náš imunitní systém. Takzvaná "silná nachlazení" jsou tudíž spíše produktem silného imunitního systému. Potravinové doplňky, které slibují pomoci s bojem proti nachlazení posílením imunitního systému tudíž mohou paradoxně vyvolat silnější příznaky nachlazení.

Žádný lék na nachlazení nebyl tolik studovaný jako vitamín C, o němž se tvrdí, že pomáhá bílým krvinkám bojovat proti infekci.

Nicméně, na 30 klinických studií zahrnujících více než 10 tisíc lidí zkoumalo účinky denního užívání vitamínu C, a ukázalo se, že to nachlazení nezabrání. V nejlepším případě to mírně zkrátí dobu trvání příznaků.

Vitamín C pomůže proti nachlazení v jediném okamžiku, a to, pokud jste zapojeni do extrémního fyzického cvičení nebo vystaveni extrémnímu fyzickému chladu. Několik studií ukázalo, že vojáci, lyžaři a maratonci, kteří užívají denní dávku 200 mg vitamínu C, mají v těchto situacích riziko nachlazení sníženo o polovinu.

Nepijáci jsou riziku nachlazení vystaveni více, než ostatní, ačkoliv vědci nevědí přesně proč. Zároveň ze studie vyplývá, že jeden až dva drinky denně pomáhají jako prevence.

Nicméně vědci stejně nedoporučují alkohol jako lék na běžné onemocnění, neboť důsledky pití pro celkové zdraví jsou mnohem horší než důsledky nachlazení.

To je jedno z největších překvapení, přenos při líbání nachlazeného člověka je velmi nepravděpodobný. Největší skupina virů, jimiž se nachlazení šíří, jsou takzvané rhinoviry, a ty do těla nevstupují skrz ústa.

Potvrzují to i vědci z lékařské univerzity ve Wisconsinu, kteří nechali po dobu minuty a půl líbat nakažené a nenakažené dobrovolníky. Během 16 studií se vyskytl přenos pouze v jediném případě. Podle vědců se 8000krát pravděpodobněji nakazíte jinak než prostřednictvím slin, proto je líbání a pití společného nápoje relativně bezpečné.

Většina virů se do těla dostává očima nebo nosem, přičemž nejčastější cestou přenosu je kašel, kýchání nebo dotek infikovaného povrchu rukama.

Prádelna může být jedním z hlavních míst přenosu v domě, tvrdí mikrobiolog Charles Gerba z univerzity v Arizoně. Jen pouhý akt dávání věcí do pračky zvyšuje riziko, že na rukou ulpí bakterie. Praním se sice zničí 99 procent z nich, nicméně, pokud jich tam jsou milióny, i ono jedno procento představuje poměrně velké riziko.

Navíc viry, jež způsobují nachlazení, jsou praním mnohem hůře odstranitelné než bakterie. Číhají v záhybech a těžko dostupným místech oblečení.

Navzdory obecnému přesvědčení zelený hlen není signálem o tom, že je naše tělo napadeno infekcí, ale toho, že náš imunitní systém funguje správně.

Tím, že tělo rekrutuje více a více obranných bílých krvinek, dostávají se ty i do nosu, kde mění barvu hlenu z jasně žluté na zelenou. Důvodem je, že tyto buňky nesou zelený enzym obsahující železo. Čím je tedy barva hlenu zelenější, tím je imunitní systém silnější.

Pokud si myslíte, že když se nebudete pohybovat v chladném počasí venku, vyhnete se nachlazení, jste na omylu. Jeden z nejpravděpodobnějších zdrojů přenosu infekce je totiž pracovní stůl či počítačová myš.

Studie v kancelářích zjistila, že 47 procent počítačů, 46 procent počítačových myší a 45 procent telefonů obsahuje viry způsobující nachlazení. Stejný výzkum zjistil, že mezi nejohroženější povolání patří právníci, učitelé, účetní, bankéři, radio DJ, lékaři a televizní producenti.

Pocit, že se dusíte a nemůžete dýchat nosem není, navzdory přesvědčení, způsoben nadměrnou produkcí hlenu, ale otokem krevních cév v nose. Ty otékají i běžně, v pravidelném rytmu, takže pokaždé má jedna dírka menší rozměr než ta druhá.

V průběhu nachlazení se ovšem rytmus zvyšuje a otok se zvětšuje tak, že se dírka téměř ucpe. To nás nutí neustále smrkat, ačkoliv to de facto nepomáhá. Naopak silné smrkání může uškodit, neboť rozpohybuje nosní tekutinu plnou virů a bakterií a ta se může dostat do dutin, kde způsobí sekundární infekci. Proto smrkejte velmi jemně a z obou dírek současně.

Nachlazení způsobují viry a nikoliv bakterie, proto také na něj nemají vliv žádná antibiotika. Ta zabíjejí bakterie tím, že brání budování jejich buněčných stěn. Viry ovšem žádné buněčné stěny nemají. Ze stejného důvodu nemohou jejich zárodky zničit žádné antibakteriální prostředky.

Určitou alternativou, která by mohla šíření virů potlačit, je používání dezinfekčních prostředků na bázi alkoholu. Podle jedné ze studií univerzity ve Wisconsinu jsou takové prostředky v odstraňování rhinovirů mnohem účinnější než obyčejné mýdlo s vodou.

Je to neuvěřitelné, ale vědci si myslí, že četnost nachlazení souvisí s tím, kdy si vaši rodiče pořídili vlastní bydlení. A to konkrétně v době před vaším 18. rokem. Je to sice jen sekundární příčina, ale prý ne zanedbatelná.

Absence vlastního příbytku totiž podle vědců vede ke stresu a produkci stresového hormonu kortizolu. Ten vypíná cytokiny - molekuly, jež vyvolávají rychlou a agresivní akci imunitního systému.

Podle doktora Sheldona Cohena z Carnegie Mellon University je nejkritičtějším obdobím věk do šesti let. Pokud v té době rodina nebydlí ve vlastním, dítě je četným nachlazením velmi ohroženo.

"Vystavení chladu nemá nic společného s nachlazením," říká Ron Taylor z univerzity ve Virginii.

Nachlazení jsou běžnější na podzim a v zimě naopak proto, že chladnější počasí žene lidi do uzavřených prostor, kde se infekce snáze šíří z jedné osoby na druhou.

Vrchol sezóny nachlazení je v září a začátkem ledna, pravděpodobně souvisí s návratem studentů do škol po letní a zimní přestávce.

Recept našich babiček, že kuřecí vývar pomáhá na nachlazení, má vědecký základ.

Stephen Rennard, plicní specialista z University of Nebraska Medical Centre, zjišťoval, zda kuřecí polévka sníží pohybu neutrofilů, buněk, které spouštějí v místě infekce zánět. Studie potvrdila, že ano, ačkoliv Rannard nebyl schopen vysvětlit, které složky polévky onen pozitivní vliv způsobují.

Echinacea je považována z hlediska nachlazení za královnu bylinek. Je k dostání ve formě bylinek, čajů, kapek i džusů. Má zkrátit onemocnění a zmírnit příznaky.

Podle nejnovějšího hodnocení ovšem Echinacea proti nachlazení nechrání a ani nesnižuje závažnost příznaků a nezkracuje trvání. Sečteno a podtrženo: odborníci říkají - neutrácejte zbytečně své peníze!

Přestože si možná myslíte, že stýkat se s celou řadou lidí může znamenat velké riziko nachlazení, není to tak jasné.

Podle studií jedinci, kteří se stýkají s velkou škálou lidí, trpí naopak méně nachlazením než ti s malým množstvím známých. Američtí vědci zjistili, že široké společenské styky přispívají v pozitivnějšímu a zdravějšímu pohledu na svět. Takoví lidé pak produkují méně zánětlivých chemikálií v reakci na viry způsobující nachlazení.

Právě naopak, starší lidé se nakazí nachlazením o polovinu méně často než teenageři. Je to dáno tím, že byli v průběhu svého života infekci již několikrát vystaveni a vytvořili si dostatečné množství protilátek.

Pít dostatek tekutin pomáhá k rychlejšímu uzdravení - to je už doslova mantra. Jenže pravdou je, že ani litry tekutiny vás nachlazení nezbaví. Neexistují žádné kontrolované klinické studie, které by dokazovaly nějaký takový pozitivní vliv.

Nicméně je pravdou, že pití normálního množství vody, šťávy, vývaru, a dalších tekutin pomáhá uvolnit přetížení organismu a určitě zabraňuje dehydrataci.

Naopak při nachlazení můžete ještě přibrat, ačkoliv jíte stejně jako zdraví lidé.

Existuje nejméně pět rodin virů, které způsobují nachlazení, mezi nimi jsou i adenoviry. A právě některé druhy těchto adenovirů mohou nejen za ucpaný nos, ale i za obezitu.

Tři typy adenovirů běžně spouštějí příznaky nachlazení, ovšem u 20 procent lidí ovlivňují také rychlost vytváření tukových buněk. Dokonce mohou přetvářet některé jiné buňky v buňky tukové, takže hmotnostní přírůstek je pak během onemocnění vyšší než u zdravých lidí, kteří jedí stejně.

V minulých pěti až deseti letech vědci zkoumali, proč někteří lidé trpí nachlazením více než jiní a zjistili, že příčina je v genech.

Zdá se, že existují rozdíly v receptorech, které přijmou rhinoviry, jež napadají tělo, a také ve výši zánětlivých chemikálií, které produkují těla různých osob.