Článek
Jak ukázalo zjištění vědců, dospívající, kteří se učí matematice i po 16. roce věku, mají mnohem vyšší hladiny mozkových chemikálií důležitých pro rozvoj paměti, učení a řešení problémů.
Konkrétně se jedná o kyseliny gama-aminomáselné (GABA), které se nacházejí v oblasti mozku zvané prefrontální kůra. Studenti, kteří měli v mozku hodně této kyseliny, byli významně lepší v řešení nejrůznějších otázek zaměstnávajících mozek jako takový.
Vědci se tudíž domnívají, že pokud budou studenti i po 16. roce věku řešit složité matematické rovnice apod., je velká pravděpodobnost, že v pozdějším věku budou lépe zvládat nejrůznější složité situace, které jim život přinese.
Neurochirurg Vladimír Beneš: Mozek nedokážeme ovlivnit. To je jako chtít ovlivňovat vesmír
„Pokračování ve studiu matematiky tak může být z pohledu budoucnosti velmi výhodné, ale to neznamená, že budeme nutit studenty do matematiky, když ji nebudou mít rádi,” vysvětluje pro Daily Mail hlavní autor studie Roi Cohen Kadosh.
Podle něj je v takových momentech mnohem lepší zaměřit se na hledání možných alternativ, např. tréninku logiky a uvažování, které v mozku aktivují stejnou oblast jako matematika.