Rakovina močového měchýře je méně známá, přesto závažná. Čemu věnovat pozornost?

V počátcích onemocnění jsou obtíže pacienta minimální, nejčastějším a často prvotním příznakem (asi u 75 % pacientů) je krev v moči viditelná pouhým okem, obvykle nedoprovázená bolestí a opakující se. Je patrná v celé porci moči, tedy se neobjevuje jen na začátku, nebo naopak konci močení.

U části pacientů může dojít k tvorbě krevních sraženin v moči, které způsobují problémy s vylučováním. Pacient nemůže močit, má akutní bolesti v podbřišku se silným nutkáním na močení. Celkové příznaky jako nechutenství, hubnutí a anémie (chudokrevnost) jsou projevem již pokročilého stadia onemocnění.

V raném stádiu onemocnění se může na krev v moči přijít i ve chvíli, kdy ještě není viditelná pouhým okem, a to prostřednictvím laboratorního vyšetření, například v rámci každoroční preventivní prohlídky.

Za pravděpodobně nejzávažnější faktor je považováno kouření. Řada studií souvislost mezi kouřením cigaret a vznikem nádorů močového měchýře prokázala.

Panuje předpoklad, že kouření zvyšuje asi čtyřikrát riziko výskytu rakoviny a u poloviny pacientů se podílí na jejím vzniku.

Riziko vzniku tohoto typu rakoviny navíc stoupá s počtem vykouřených cigaret, u kuřáků je i vyšší riziko agresivnějších forem i horšího průběhu nemoci.

Za další významné riziko je považován kontakt s průmyslovými karcinogeny a aromatickými aminy, jež jsou používány při zpracování barev, gumy, v kožedělném i chemickém průmyslu.

Mezi další rizikové faktory patří chronické záněty močových cest a výskyt močových kamenů v důsledku dlouhotrvajícího zánětlivého procesu nebo dráždění spojeného se změnami buněk sliznice. Většinou jde o jiný druh nádoru tzv. spinocelulární, který má však horší prognózu.

Problémový je i dlouhodobější vliv záření na oblast pánve, například při nádoru prostaty nebo u gynekologických nádorů a dlouhodobé užívání některých léků.

Prvním krokem ve snaze vyvarovat se rakoviny močového měchýře je nekouřit. Neméně důležité je pak pozorovat vlastní tělo. Všímat si nově vzniklých obtíží, jako je bolest a jiné potíže při močení, bolest v podbřišku, a moč samotnou – zda v moči nepozorujete příměs krve, případně i změnu barvy moči.

Pokud jakékoliv z výše zmíněných příznaků pociťujete, je nutné co nejrychleji své obtíže konzultovat s lékařem a případně všechny záněty a potíže řádně doléčit.

Čím dále rakovina postoupí, tím menší je pak šance na vyléčení. Nedílnou součástí prevence je proto i docházení na pravidelné preventivní prohlídky k praktickému lékaři, případně u dlouhodobějších potíží k urologovi.

Lékař s vámi v první řadě projde podrobnou anamnézu. Zajímat se bude o seznam všech chirurgických zákroků, které jste v minulosti absolvovali, případné alergie či další nemoci a seznam léků, které užíváte.

Důležité je si pamatovat a podrobně popsat, kdy vaše obtíže začaly a jaké jsou aktuální příznaky. V neposlední řadě lékař bude chtít znát rodinnou anamnézu jiných nádorů a také váš životní styl. Tedy zda a jak často cvičíte, kouříte, konzumujete alkohol a jaká je vaše strava.

Poté již přichází na řadu vyšetření. První a nezbytné je vyšetření vzorku moči, zda v ní není přítomna krev. Dále následují další specifická vyšetření, nejčastěji se přistupuje k cystoskopii, sonografii a urografii.

Neinvazivním, rychlým a bezbolestným vyšetřením je sonografie neboli vyšetření ultrazvukem, které se rovněž využívá v rámci preventivních prohlídek. Není k němu zapotřebí žádná příprava, jen je třeba včas zajistit dostatečný přísun tekutin, aby byl močový měchýř naplněn a bylo možné prohlédnout jeho obsah.

Sonografie umožňuje zjistit nádory rostoucí a vyklenující se do dutiny močového měchýře, orientačně může určit postižení stěny močového měchýře, eventuálně prorůstání do okolí. Ozřejmit může také zasažení mízních uzlin nebo případné metastázy do orgánů v dutině břišní (zejména do jater).

Vylučovací urografie znamená rentgenové vyšetření pomocí kontrastní látky podané do žíly, která na rentgenovém snímku zobrazí ledviny a celý vylučovací systém včetně močového měchýře a močových trubic. Zde naopak pít nesmíte, od půlnoci před naplánovaným vyšetřením se nejí, nepije a nekouří.

Následovat může i CT vyšetření či magnetická rezonance.

Endoskopická diagnostická metoda cystoskopie funguje zavedením tenké, osvětlené trubice (cystoskop) dovnitř močového měchýře a močové trubice. Ženy během vyšetření leží na zádech s pokrčenými a zdviženými dolními končetinami, muži s nataženými.

Na cystoskop se nanese znecitlivující gel a nástroj se zavádí přes močovou trubici do močového měchýře, následně se vypustí zbytková moč a měchýř se naplní sterilní tekutinou. Ta umožní lékaři prohlédnutí sliznice močového měchýře a močové trubice. Vyšetření obvykle trvá 5 až 10 minut.

Během něj může být pro potlačení nepříjemných pocitů pacientovi poskytnuta například inhalační analgetická metoda ENT, pacient je však při vědomí. Cystoskopie je obecně bezpečná metoda vyšetření, po skončení může pacient pociťovat bolest a řezání při močení, to by však mělo do 1–2 dnů odeznít.

Nález karcinomu močového měchýře může být posléze potvrzen biopsií a histopatologickým vyšetřením.

Stádia karcinomu močového měchýře se odlišují dle toho, zda nádor infiltruje svalovinu stěny měchýře. Rané stádium svalovinu neinfiltruje, neprorůstá do hlubších vrstev a má nejlepší prognózu, má však sklon k recidivě, tedy znovuobjevení se po určité době.

Pokročilé stádium již do svaloviny roste, nepřechází však na okolní struktury, ani se dosud nezaložily metastázy.

Nejnebezpečnější je poslední, čtvrté stádium, kdy se již nádor rozšíří do dalších částí těla, lymfatických uzlin nebo dalších orgánů. V tom případě je prognóza nejhorší, vyléčení nepravděpodobné a léčba se soustředí na kontrolu šíření nemoci a zmírnění symptomů.

Způsob a metody léčby karcinomu močového měchýře se liší jak stádiem rakoviny, tak i individuálně u každého pacienta, záleží na jeho celkovém zdravotním stavu nebo například věku.

Pokud je nádor v rané fázi onemocnění a nezasahuje do svaloviny, léčebnou metodou je většinou transuretrální resekce nebo léčba intravezikálními instilacemi (výplach močového měchýře).

Základní léčebnou metodou rakoviny močového měchýře je endoskopická operace prováděná přes močovou trubici, odborně transuretrální resekce. Zákrok může být opět doplněn o léčbu intravezikálními instilacemi neboli „výplachem měchýře“.

Pokud diagnóza stanoví, že se karcinom již infiltruje do svaloviny, je třeba zvolit radikálnější postup léčby, především chirurgické odstranění močového měchýře (radikální cystektomie), doplněné o radioterapii nebo chemoterapii, případně imunoterapii.

Pokud již nádor metastázuje, vyléčení je nepravděpodobné. V tuto chvíli se využívá paliativní léčba, jež se soustředí na kontrolu šíření nemoci a zmírnění symptomů.

Rakovina močového měchýře byla dle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z roku 2018 osmým nejčastěji diagnostikovaným onkologickým onemocněním v České republice. Při mezinárodním srovnání výskytu rakoviny močového měchýře obsazuje Česká republika v Evropě 20. pozici.

Tento typ karcinomu postihuje výrazně více muže než ženy, poměr zastoupení mužů a žen v roce 2018 byl 2,9:1. Věkové složení je charakteristické převahou pacientů starších 60 let.

U pacientů diagnostikovaných v I. klinickém stadiu, což se v období 2014–2018 dařilo v polovině všech případů, je pětileté přežití okolo 85 %. Naopak pětileté přežití u pacientů se čtvrtým stádiem rakoviny dosahuje sotva dvaceti procent.