Článek
Výsledky, které byly v rámci studie před nedávnem zveřejněny ve vědeckém časopise Psychotherapy, shrnují dosavadní poznatky o emočním pláči, a to za účelem identifikace oblastí důležitých pro další výzkum.
Zpráva zatím odhalila 13 klíčových poznatků, které se psychologové zatím o pláči dozvěděli. Jejich přehled přinesl server Psychology Today.
1. Mezi pět nejčastějších důvodů pláče patří ztráta (jak úmrtí blízkého člověka, tak i jeho ztráta v důsledku ukončení vztahu), bezmoc, fyzická bolest a nepohodlí, empatický pláč (reakce na emoční stav někoho jiného) a pláč při mimořádně pozitivních či dojemných situacích (slzy štěstí).
Herečka Petra Bučková: V emočně vypjatých chvílích brečí ti druzí, klauni ne
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_E_I/htT0U3.jpeg?fl=cro,0,0,1280,720%7Cres,160,,1%7Cjpg,80,,1)
2. Malé děti nevykazují rozdíly v pláči podle pohlaví.
3. V dospělosti je naopak znatelný rozdíl v pláči u mužů a žen. Zatímco ženy pláčou v průměru dvakrát až pětkrát do měsíce, muži maximálně jednou. Tento rozdíl začíná být určován v pozdním dětství a je spojován s rozdíly v socializaci (např. chlapcům je často opakováno, že nemají plakat atd.).
4. S pláčem souvisí i povaha člověka. Lidé s vysokou empatií pláčou snadněji v pozitivních i negativních situacích než lidé s menší empatií. Naproti tomu tzv. neurotici více pláčou v negativních situacích, v těch pozitivních ale nevykazují změnu oproti ostatním.
Emoční inteligence aneb Empatie versus chytrost
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_F_G/uwPsFL.jpeg?fl=cro,0,42,800,450%7Cres,160,,1%7Cjpg,80,,1)
5. Pláč rovněž souvisí se stylem vztahu. Lidé, kteří jsou spíše vyhýbaví, pláčou méně. Ti v bezpečném nebo naopak úzkostném vztahu pláčou více.
6. Lidé žijící v bohatých demokratických zemích pláčou častěji než ti z jiných zemí.
7. Když někoho vidíme plakat, mění to náš názor na něj. Lidé, kteří se nebojí před ostatními plakat, bývají upřímnější a méně agresivní. Má to ale i svá negativa – častý pláč může být pro někoho i známkou emoční nestability.
8. Při pláči velmi záleží na prostředí, kde k němu „dochází“. Například pláč na pracovišti je vnímán mnohem více negativně než pláč v soukromí.
9. Zhruba 50 procent lidí se cítí lépe poté, co se vypláčou.
Jak prožíváte vztah? Mnohé prozradí váš typ citové vazby
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_QP_U/f5SBI.jpeg?fl=cro,0,93,1250,703%7Cres,160,,1%7Cjpg,80,,1)
10. Naopak 10 procent lidí se po pláči cítí mnohem hůře.
11. Zda bude mít pláč pro daného jedince nějaký pozitivní přínos, záleží často na lidech okolo. Pokud prokážou podporu a pochopení, plačící osoba se bude následně cítit mnohem lépe.
12. Při psychoterapeutických sezeních pláče 15–30 procent zúčastněných.
13. Pláč při sezení s odborníkem je obecně spojován s lepšími výsledky terapie.