Článek
Počet lidí, které tato choroba srdce trápí, stoupá, protože populace stárne. Navíc ne každý postižený člověk přijde za lékařem včas. A ne každý se zajímá o svůj krevní tlak i cholesterol a nechá si udělat echografické vyšetření srdce, které nedomykavost chlopní odhalí.
Chovají se bezstarostně. Spousta ohrožených lidí neví ani to, jak se tato nemoc projevuje.
Typickými příznaky jsou:
- Postižený člověk se snadno zadýchává, je nevýkonný a unavený.
- Trápí ho otoky.
- Občas se u něj objevují stavy na omdlení nebo i krátkodobá ztráta vědomí.
- Někdy mu komplikuje život bušení srdce, případě další potíže.
Léky příliš nepomohou
Podstatné je to, že se nemoc dá léčit pomocí operací nebo katetrizačních zákroků. Léky u ní nemají zásadní význam pro dlouhodobou dobrou prognózu pacienta. I proto bývá důležité, aby přišel včas. Jak špatná je situace, pokud jde o včasný záchyt problémů se srdečními chlopněmi, o tom svědčí statistika.
„Až 30 % pacientů s aortální stenózou není vyšetřených ani léčených,“ upozorňuje prof. Miloš Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.
„Stává se také to, že lékař diagnostikuje pacientovi tuto chorobu, ale ten se neléčí nebo se léčí špatně. To není moc chytré. Průměrná doba jeho přežití pak bývá 2 až 5 let. Ovšem funguje to i naopak.
Katetrizační zákrok, který zlepšuje funkci srdeční chlopně, udělali lékaři skupině osmdesátníků. Prodloužil jim život v průměru o 4 roky v porovnání s lidmi, kteří se léčili konzervativně, tedy pouze pomocí léků. Jejich život však nebyl jen delší, byl podstatně kvalitnější.“
Katetrizace se není třeba bát
Moderním trendem současné medicíny jsou šetrné postupy. Zejména v kardiologii. Umožňují lékařům to, aby klasické operace nahrazovali méně invazívními zákroky. Katetrizace jsou jedním z nich. Představují pro organismus mnohem menší zátěž a rychlejší návrat do normálního života.
To platí i pro nový katetrizační výkon, při kterém lékař nahradí aortální chlopeň. Nedávno ho podstoupil také Mick Jagger, zpěvák a lídr skupiny Rolling Stones.
Operatér při něm nasadí na kovový vodič stent s umělou chlopní, který je svinutý do malé trubičky. Skrz tříselnou tepnu ho dopraví až do srdce na úroveň aortální chlopně. Tam ho přesně usadí, aby nová chlopeň správně plnila svou funkci. Celou dobu ho sleduje pomocí rentgenu a ultrazvuku.
Stent s umělou chlopní uvnitř je možné svinout do malé trubičky a pomocí katetru, tedy vodiče, ho díky vpichu v třísle dopravit skrze cévy až do srdce. Šetrných katetrizačních výkonů stále přibývá.
Při klasické operaci musí lékaři napojit pacienta na přístroje, které zajišťují mimotělní krevní oběh, otevřít mu hrudník a dostat se do srdce, které přestalo bít. Poškozenou chlopeň opraví nebo vymění.
Zhruba pětihodinová operace, která se dělá v celkové anestezii, vyžaduje delší pobyt v nemocnici a několik týdnů rekonvalescence. Rána na hrudníku se hojí dlouho, často pobolívá. Tato operace je velkým zásahem do organismu a představuje pro něj značnou zátěž.
Nehodí se vždycky
Při katetrizačních výkonech všechno výše zmíněné odpadá. Proto jsou rychlejší a pro pacienta šetrnější. „Staly se součástí moderních zákroků, takzvaných nekoronárních intervencí,“ říká profesor Táborský.
„Jejich spektrum se významně rozšiřuje. Všechny šetrné postupy představují cestu, kterou se moderní medicína ubírá stále častěji. Třeba u aortální stenózy používají zkušená pracoviště katetrizační náhradu chlopně až ve 20 procentech případů, a číslo pořád roste. Ale méně invazivní postupy mají i své limity. Není je možné využít vždycky a u všech pacientů.“
Jako kdyby začal žít nový život
Nová katetrizační metoda, která nahrazuje aortální chlopeň, představuje zajímavé, ale určitě ne univerzální řešení. Chlopně máme v srdci čtyři. A potíže s tím, že správně netěsní, se dají řešit různými způsoby. Léky, opravou nebo náhradou. Náhrady jsou buď kovové, nebo biologické. Každé řešení má své výhody a nevýhody.
Někdy operatéři kombinují katetrizační metody s kardiochirurgickými, pokud to je přínosné. Medicína a lékaři dělají zkrátka všechno, co mohou, protože po úspěšné operaci se stav pacienta obvykle výrazně zlepší. Okamžitě. Někdy má dokonce pocit, jako kdyby začal žít nový život.
Jak rychle poznat, co mi hrozí
Na nemoci srdce a krevního oběhu umírá víc než polovina populace v ČR. Přesto se lidé často nevyznají v srdečních chorobách a nevědí, jakými příznaky se hlásí.
- Náhlá bolest za hrudní kostí, která může vystřelovat do různých míst těla, nejčastěji do levé ruky, nebo do krku, mezi lopatky a do břicha. To jsou signály infarktu myokardu, který obvykle ucpe tepny utrženým aterosklerotickým plátem nebo krevní sraženinou.
- Pokud se podobné potíže objeví jen při námaze, ale v klidu zmizí nebo ustoupí, jedná se s velkou pravděpodobností o ischemickou chorobu srdeční (ICHS), tedy špatné prokrvení srdečního svalu kvůli zúženým, obvykle zkornatělým cévám.
- Bušení srdce, které může být pravidelné nebo nepravidelné, zrychlené anebo zpomalené, bývá obvykle projevem arytmie. Postiženého trápí v některých případech také stavy závratí a nestability nebo synkopa, tedy ztráta vědomí.
- Dušnost, která se objeví při námaze a později i v klidu, zejména v noci, kdy pacienta vzbudí po 2 až 3 hodinách spánku, je častým signálem srdeční nedostatečnosti, tedy nevýkonného srdce. Dalším příznakem bývají otoky nohou, ale i jiných částí těla.
- Pokud se člověk snadno zadýchává, je nevýkonný a unavený, mohou mu špatně fungovat srdeční chlopně.
Účinná prevence proti nemocem srdce je jednoduchá. Nekouřit, netloustnout, dobře čelit stresu, a hlavně se dostatečně hýbat. Pohyb bývá skvělou prevencí. A dokonce i po infarktu se díky němu můžete dostat do lepší kondice, než jste měli před ním.
Může se vám hodit na Firmy.cz:
