Článek
Dvaatřicetiletá Klára Staníková je lektorkou češtiny pro cizince na Masarykově univerzitě. Protože koronavirus zahnal výuku do online prostředí, vede své kurzy většinou až odpoledne či večer.
„Pořád mám kamarádky ze školy, které jsou ve zdravotnictví, a tak jsem od nich věděla, jaká je situace. Vzhledem k tomu, že mívám přes den čas, jsem mladá, aktivní, cítím se fit, nemám děti, o něž bych se musela starat, tak jsem si řekla, že využiji svoje vzdělání a udělám něco pro společnost a vlastně i pro sebe,“ popsala Právu Staníková.
Už na začátku října se proto rozhodla přihlásit jako dobrovolník a po nezbytných formálních procedurách nastoupila na neurochirurgii.
„Zdrávku jsem dodělala před patnácti lety, takže před první směnou jsem měla opravdu velký stres. Večer jsem si snažila ještě opakovat něco ze školy, celou noc jsem měla smíšené pocity strachu a nejistoty, ale po nástupu na mě všichni byli hrozně hodní a se vším mi pomohli,“ řekla s úsměvem dobrovolnice.
Ve svém volném čase se rozhodl přiložit ruku k dílu. V nemocnici pomáhá jako dobrovolník
Na části neurochirurgii, kde pracuje, neleží pacienti s covidem, takže tím, že vypomáhá, dává možnost kvalifikovaným sestrám a sanitářkám, aby mohly působit na oddělení, kde se starají o nakažené. Jak sama popisuje, na oddělení má na starosti méně odbornou práci, kterou by ale za normálních okolností musely dělat právě sestry.
„Chodím na šestou ráno, hned se zapojím do mytí pacientů, pak pomohu se snídaní těm, kteří by se sami neobsloužili. Poté následuje dezinfekce prostor, převlékání postelí, doprovázím na vyšetření, polohuji pacienty, měřím tlak, vynesu bažanty, odnesu materiál na sterilizaci, prostě co je potřeba,“ popsala.
Zdravotní sestra s umělým vývodem bojuje se stigmaty kolem nemoci střev
„Můj velký obdiv a poklona patří sestřičkám a sanitářkám, které tu situaci zvládají bez nějakých fyzických či psychických problémů. Přiznám se, že já jsem byla úplně hotová, je to zápřah na celé tělo, učiněné fitko. Ale aspekt dobra a pomoci to všechno vyváží. Sama jsem si pak uvědomila, jak pohodlné a fyzicky nenáročné mám zaměstnání,“ přiznala Staníková.
V nemocnici bude podle svých slov pomáhat, dokud to bude potřeba. „Od doby, kdy jsem byla na škole, se zdravotnictví hodně změnilo. Byla jsem překvapená z metod i skvělého přístupu k pacientům,“ dodala.
