Počet diabetiků v Česku raketově roste

"Proti roku 1985, tedy za 20 let, se počet nemocných cukrovkou téměř zdvojnásobil," tvrdí docent Milan Kvapil, předseda České diabetologické společnosti a přednosta interní kliniky pražské Fakultní nemocnice Motol. Výhledy onemocnění jsou přitom ještě mnohem horší. Podle odborníků bude cukrovkou postižen zhruba každý desátý občan ČR bez ohledu na věk. Už dnes se totiž předpokládá, že 300 000 nemocných o svém onemocnění zatím neví.

"Je to epidemie třetího tisíciletí, která ale není jen specifická pro Česko. Je celosvětová," říká docent Kvapil. Dodává, že je to daň za životní styl spočívající hlavně v nezdravé stravě a v nedostatku pohybu.

"Klíčovými faktory jsou sedavý způsob života, málo pohybu, zvýšený příjem energie potravou a obezita," říká docent Kvapil.

Jestliže se nezastaví prudký nárůst počtu nemocných, desetina národa během příštích patnácti let bude mít cukrovku. Podle některých odhadů to dokonce bude ještě víc a předpokládá se, že nemocí by mohlo trpět až 12 procent populace, tedy 1,2 miliónu lidí v ČR.

Léčba diabetu je i čím dál dražší. Roční přímé náklady představují zhruba 8,5 miliardy a budou stále růst. Celosvětově pohltí za 15 let 7 až 13 procent veřejných výdajů na zdravotnictví, což by v České republice znamenalo zhruba 20 miliard korun. S léčbou komplikací cukrovky jdou náklady už dnes do desítek miliard korun.

Cukrovka je prvního a druhého typu. Při prvním typu tělo netvoří inzulin a musí ho dostávat injekčně. Nemoc postihuje děti a mladé lidi, ale může propuknout i ve vyšším věku. Pacienti jsou většinou štíhlí.

Naproti tomu při cukrovce druhého typu není hlavní porucha tvorby inzulinu. Problém je v tom, že tělo neumí inzulin využít. Nadváha a nedostatek pohybu nemoc většinou spouští. Tímto typem onemocnění trpí až 90 procent pacientů s cukrovkou.

Právě obezita je v České republice další velký zdravotní problém. Česko patří ke třem zemím Evropy s největším počtem obézních lidí nebo lidí s nadváhou. Více než polovina národa nemá optimální váhu a co je nejhorší, obezita velmi výrazně roste i u dětí.

"Pokud člověk nemá nadváhu, riziko cukrovky druhého typu je nižší a s ním pochopitelně i řada zdravotních komplikací," vysvětluje přední český obezitolog profesor Štěpán Svačina, přednosta třetí interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí.

V praxi to podle něj znamená zdravě se stravovat, a hlavně více se pohybovat.

"Už malé děti sedí dlouhé hodiny u počítače, jedí přitom hamburgery nebo brambůrky, místo aby šly ven se proběhnout," soudí profesor Svačina. Dodává, že dospělí zlenivěli. Kam mohou, tam jezdí auty, hodiny vysedávají u počítačů, ale i doma u televize, jedí energeticky bohatá jídla a pijí hodně alkoholu, který má tak zvané prázdné kalorie.

Podle výzkumu Světové zdravotnické organizaci na území ČR, který se uskutečnil před třemi roky, Češi v průměru prosedí denně osm a víc hodin. 31 procent obyvatel používá pro cestu do práce auto nebo jim trvá cesta pěšky méně než 15 minut.

"Takový režim udává dokonce 47 procent mužů ve věku 45 až 54 let a 54 procent mužů ve věku 35 až 44 let," řekl Právu Jaroslav Volf, ředitel Státního zdravotního ústavu v Praze.

"Když k tomu přidáme, že třetina národa má genetické předpoklady k onemocnění cukrovkou, pak tato epidemie hrozí národu skutečně aktuálně," soudí docent Kvapil.

Diabetici druhého typu hubnou výrazně hůře než zdraví lidé. Souvisí to s metabolickými problémy a hormonálním nastavením organismu. I tak se ale o to musí pokusit. A hlavně pak ti lidé, kteří cukrovku zatím nemají a jsou obézní.

"U obézních lidí s cukrovkou snížení nadváhy o pouhých pět procent vede k podstatnému zlepšení všech metabolických parametrů," říká doktorka Barbora Červíčková, diabetoložka z pardubické nemocnice.