Pitný režim pomůže k uzdravení

V zimě většina lidí nepociťuje tak nutkavý pocit žízně jako v letním období, ani zpravidla nedochází k nadměrnému pocení. Ve skutečnosti však organismus potřebuje mnohem více vody, než jaký je náš subjektivní pocit žízně, a tak bývá často naše tělo dehydrované. To vede k řadě obtíží, mezi které spadá i snížená obranyschopnost vůči různým nemocem.

Pokud je člověk nemocný a nemoc stále nechce odeznít, je nutné zbavit tělo toxinů. Proto je třeba dodržovat intenzivní pitný režim, kdy by se měla ideálně zvýšit denní dávka příjmu tekutin z obvyklých 2 až 2,5 litru vody za den až na tři litry za den.

Zvýšeným příjmem tekutin totiž tělo bojuje proti dehydrataci a detoxikuje se od odpadních látek. Ideálně by měla být konzumována balená pramenitá voda a do vody anebo vlažného čaje je také dobré vymačkat citrón a doplnit vitamín C.

Je pravděpodobné, že během nemoci bereme nějaké předepsané léky, abychom se vykurýrovali co nejdříve. Svůj jídelníček doplňujeme o řadu podpůrných surovin, jako jsou med, zázvor nebo citrón. Kvalitní voda se řadí mezi ně.

Například při kašli nám pomáhá rozpouštět hlen a zvlhčovat plíce a zároveň zklidňuje podrážděný a bolavý krk. A hlavně hydratuje naše tělo. Při horečce je zapotřebí ideálně vypít 2 až 4 litry tekutin.

Chřipku velmi často doprovázejí silné horečky, při nichž tělo nemá chuť přijímat potravu. O to důležitější je hodně pít. Tělo se při vysokých teplotách hodně potí a spolu s potem z těla odcházejí důležité minerály, například hořčík, sodík, draslík a další. Proto je vhodné pít např. minerální vody, které tento nedostatek vyrovnají.

Při silných horečkách může z těla odcházet podobné množství minerálních látek jako při sportu, např. až 2,5 g hořčíku v jednom litru potu. Nedostatek minerálů pak vede k nerovnováze organismu, silné únavě, ztrátě energie, bolesti hlavy, rostoucí teplotě, a především mnohem delší době rekonvalescence.

Dostatečný a kvalitní pitný režim s vysokým podílem čisté vody také zajišťuje, že krev dopraví dostatek kyslíku do všech buněk našeho těla a organismus tak funguje mnohem lépe. To následně zajistí, že i imunitní systém pracuje bez přetížení. Kromě toho voda dále podporuje správné trávení a při napadení těla virem nebude náš trávicí systém tak namáhán.

Většina lidí projde střevní chřipkou jen s průjmy, u oslabených jedinců, a hlavně malých dětí se objevuje nevolnost, a dokonce i opakované zvracení. U této kombinace, kde dochází k průjmu i zvracení, hrozí nebezpečí dehydratace, což může být velmi nebezpečné.

V léčbě se usiluje především o zničení nepřátelských bakterií či virů ve střevech. Dietou se léčba nejen podpoří, ale vyčistí trávicí trakt, aby byla znovu nastolena rovnováha a správná mikroflóra.

U diety je nejdůležitější dodržovat pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci. Je třeba si uvědomit, že zvracením a průjmem je tělo odvodňováno. Pít je třeba po malých doušcích, aby se tekutina měla čas vstřebat a nebyla ihned zvrácena.

Velmi často hledáme složité systémy, podpůrné přípravky a drahé léky, které nám pomohou projít zimou „bez úhony“. Přitom kolem nás existují mnohem levnější, příjemnější a pro tělo přirozenější varianty, které stále potvrzují, že v jednoduchosti je síla.

„Pravidelným pitím přírodních pramenitých a minerálních vod v zimních měsících udržujeme především naše nosní a krční sliznice vlhké a hydratované, čímž máme mnohem vyšší šanci vyhnout se všem rýmám a chřipkovým epidemiím,“ soudí MUDr. Jana Foltinová, která se dlouhá léta zabývala hygienou a epidemiologií.

Podle ní právě nedostatečný pitný režim, dehydratace a vysušení těchto sliznic má za následek mnohem větší náchylnost vůči různým kapénkovým onemocněním.

„Pokud se nám i tak povede nakazit se chřipkou či rýmou, je velmi důležité dbát při teplotě na zvýšený příjem tekutin, který by se měl pohybovat až kolem tří litrů vody za den. Příjem tekutin je při horečnatém onemocnění mnohem důležitější než jídlo,“ upozorňuje odbornice. Vzhledem ke zvýšené teplotě a pocení je na místě opět doplňovat právě nejen tekutiny, ale i důležité minerály jako hořčík, sodík a vápník, které jsou obsaženy právě v minerálních vodách.

„Minerály jsou stavební kameny, které člověk potřebuje, spolu s tekutinou, pro tvorbu spousty protilátek,“ vysvětluje Foltinová.