Článek
U pacientky Petry se zhruba před rokem začaly objevovat problémy s dýcháním, nedokázala vyjít schody a ujít jen pár kroků pro ni bylo stále náročnější. Zprvu to přikládala mírné nadváze a životnímu stylu, ale stav se nelepšil, a tak šla na vyšetření.
Pak ale prodělala žilní trombózu, která vedla následně k plicní embolii. V nemocnici tak absolvovala spoustu vyšetření, která nakonec potvrdila diagnózu plicní hypertenze, která obvykle postihuje pacienty okolo šedesáti let. Petra tedy byla o více jak deset let mladší než obvyklí pacienti s touto diagnózou.
„Dušnost mě začala trápit zhruba před tři čtvrtě rokem, přičemž můj stav se neustále zhoršoval, a to i po vyléčené plicní embolii,“ popisovala nelehkou dobu hledání diagnózy pacientka.
„Paní Petra trpí tromboembolickou plicní hypertenzí, což je typ hypertenze, která vzniká zpravidla po opakovaných plicních emboliích, kdy dochází k postupnému zanášení plicních cév, přetížení pravého srdce a také k vysokému tlaku v plicních tepnách. Tato forma onemocnění lze přitom chirurgicky léčit,” vysvětluje Jaroslav Lindner, přednosta druhé chirurgické kliniky-kardiovaskulární chirurgie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Covid už měli za sebou, až potom je zabila embolie, líčí záchranář
Kdyby k operaci nedošlo, nastaly by u paní Petry další komplikace, ale především pravá strana srdce by začala selhávat, což by vedlo k selhávání dalších orgánů a následně i úmrtí. Bez léčení je totiž plicní hypertenze velmi riziková a má vysokou mortalitu.
„Když jsem se dozvěděla diagnózu, obrečela jsem to. Nevěřila jsem, že mi je schopen někdo pomoci. Byla jsem tak přesvědčená, že mi zbývá jen pár let života,“ popisuje své prvotní pocity a strach pacientka Petra.
O to větší radost měla, když se dozvěděla o unikátní operaci, která by jí mohla pomoci.
Operace je unikátní právě tím, že se pacient musí na dvacet minut zchladit, zastaví se mu srdce i plíce, a tím se ochrání před možným úmrtím během operace. Prvotní zkušenosti s operováním plicní hypertenze totiž měly zhruba padesátiprocentní mortalitu. Postupným vývojem a výzkumy se přišlo na tento unikátní přístup, který funguje od osmdesátých let minulého století.
Plíce vyléčeného z covidu transplantovali nemocnému
„Principem operace je zprůchodnění plicních tepen, do kterých nalétaly vmetky z trombů z dolních končetin. Ty plicní tepny buď ucpou, anebo zúží. Překážky v plicních tepnách vyloupneme tak, aby tepna zůstala čistá a krev tekla zase do míst, kam dřív téct nemohla,“ popisuje princip operace Jaroslav Lindner.
„Operuje se v hluboké zástavě, to znamená, že do těla neteče vůbec žádná krev ani z mimotělního oběhu. Při zchlazení na dvacet stupňů máme dvacet minut na to, abychom bezpečně odstranili usazeniny v plicních tepnách, protože po dvaceti minutách by mohlo dojít k poškození mozku,“ dodává lékař.
„V daný moment pacientovi nefunguje ani srdce, plíce, mozek ani žádný jiný orgán, je v hluboké hypotermii,“ vysvětlil lékař s tím, že laicky řečeno je pacient v tu chvíli technicky mrtvý.
Po porodu jí selhaly plíce. Chtěla jsem tu být pro dceru, říká žena po komplikované transplantaci
Oddělení, kde pacientka zákrok prodělala, je jediné v České republice. Toto specializované expertní centrum zde funguje od roku 2004 a za rok provede zhruba 25 operací plicní hypertenze. Dříve museli pacienti z Česka jezdit do jiných zemí v Evropě. Nyní toto centrum využívají nejen čeští pacienti, ale také pacienti ze Slovenska a Rumunska.
Další zajímavostí u operace paní Petry je, že se jedná o v pořadí 400. operaci plicní hypertenze v tomto centru a v České republice. Jedná se tedy o významné jubileum.
„Těším se, až se po dlouhé době pořádně nadechnu a budu moct ujít pár kroků bez toho, abych musela stát a kolemjdoucí se mě ptali, jestli mi náhodou není špatně,” svěřila se Novinkám paní Petra, která si sama moc dobře uvědomuje, že po ukončení léčby se musí začít mnohem více hýbat a věnovat se svému tělu.
Operace proběhla ve VFN na konci dubna. Podle lékařů dopadla dobře, pacientka rehabilituje.