Neléčená alergie může přerůst v astma

Alergie se vyvíjí na základě genetické dispozice. Rozborem lidského genomu se zjistilo, že celých 60 % populace v sobě nese vlohu pro její rozvoj. Ta však musí být vyprovokována vlivy zevního prostředí.

„Pravděpodobnost vzniku alergického onemocnění u dítěte nealergických rodičů se pohybuje kolem 10 %. Jestliže má však dítě jednoho z rodičů alergika, má až 30% pravděpodobnost, že bude rovněž alergické. Pokud má oba rodiče alergiky, pak je u něj riziko rozvoje alergie 50-60 %. A pokud mají oba rodiče stejný typ alergie (např. na pyly trav), pak je až 80% pravděpodobnost, že dítě bude alergické na travní pyly,“ vysvětluje doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.

Nepříjemné příznaky alergií lze sice do jisté míry tlumit volně prodejnými léky, ale samoléčba bez lékařské prohlídky není v těchto případech dobrým řešením. Každé alergické onemocnění vzniká kvůli poruše imunitní regulace – schopnosti správně odpovědět na naprosto běžné podněty zevního prostředí. A tato porucha se bohužel netýká jednoho orgánu v těle, alergický zánět může postupovat a rozvíjet se v celém těle.

Příkladem je alergická rýma postihující horní dýchací cesty. Ty jsou ovšem spojeny s dolními dýchacími cestami. A tak v případech, kdy lidé svou alergickou rýmu neřeší návštěvou odborného lékaře a cílenou léčbou, alergický zánět postupně zasáhne i jejich průdušky.

„Alergie dýchacích cest se tak může vyvinout až do velmi nebezpečných, život ohrožujících astmatických záchvatů,“ upozorňuje docent Petr Čáp, vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie pražské Nemocnice Na Homolce. Odhaduje se, že riziko přechodu neléčené alergické rýmy v průduškové astma je 40 až 50 procent.

K návštěvě alergologické ambulance při podezření na rozvíjející se alergii tedy existuje opravdu pádný důvod. A navíc mají pacienti díky přesné diagnostice naději, že jim lékař pomůže mnohem víc, než by zvládli samoléčbou.

O alergickou rýmu se jedná, pokud má člověk alespoň dva z následujících čtyř příznaků: svědění nosu, kýchání, vodnatá sekrece a nosní neprůchodnost, tedy ucpaný nos bez většího efektu při smrkání.

Pokud tyto příznaky přetrvávají více než 1 hodinu denně po většinu dní, jedná se o chronickou alergickou rýmu. Pakliže se rýma objevuje např. v „pylovém období“, hovoříme o rýmě sezónní, v případě výskytu i v jiných ročních obdobích o rýmě celoroční.

Nosem filtrujeme vzduch proudící do dolních dýchacích cest. Pokud však proud vzduchu nosem neprochází, a to je nejčastěji právě při „banální“ rýmě, dojde k okamžitému narušení rovnovážných stavů a dýchací cesty přestanou plnit svou nezastupitelnou funkci „výměníku“ plynů.

Dochází k vysychání i zduření sliznic a dýchací cesty rychle začnou podléhat procesům, které označujeme jako zánět. Důsledkem zánětu je nejen kašel, ale i celková únava a okamžitá ztráta kondice.

Mezi spouštěče alergického zánětu sliznic nosu, nosohltanu i vedlejších nosních dutin řadíme na prvním místě pyly, roztoče domácího prachu, dále plísňové spóry, zvířecí alergeny (nejen chlupy, ale i lupy, pot, sliny, moč) a vzácněji i jiné (například šváby, latex nebo potravinové alergeny).

Sezónního alergika více trápí prudké akutní obtíže (svědění, kýchání, sekrece), celoročního pak bude více obtěžovat porucha nosní průchodnosti. U mnoha případů se navíc kromě nosních příznaků objevují i příznaky oční.

V léčbě alergické rýmy se používají celkově a lokálně podávaná antihistaminika, která jsou doporučována jako lék první volby u všech forem alergické rýmy. Ovlivňují především kýchání, nosní sekreci a svědění, na nosní neprůchodnost mají menší efekt. Jejich výhodou je účinek i na celkové a přidružené příznaky alergie.

Antihistaminika se mohou podávat přerušovaně při výskytu obtíží, nebo pacientům dlouhodobě trpícím sezónní i celoroční alergickou rýmou.

U těžších forem je nutné vždy pravidelně aplikovat na nosní sliznici protizánětlivé topické nosní steroidy, které potlačují zánět nosní sliznice, ale i oční příznaky. U lehčích forem rýmy se podávají přípravky s menším množstvím protizánětlivých složek, případně působící proti otoku sliznic. Podobný, sice slabší, ale bezpečný účinek mají některé nosní spreje s mořskou vodou.

Kromě přípravků tlumících příznaky alergického zánětu existuje i metoda, která jako jediná zasahuje do samotné podstaty alergie, a to je alergenová imunoterapie. Tato léčba dokáže u některých pacientů zásadně ovlivnit alergický pochod, nebo jej i zastavit. Dříve se používaly pouze injekční formy, v dnešní době jsou už dostupné léky ve formě tablet nebo kapek.

Při alergenové imunoterapii se do organismu v malých a pozvolna stoupajících dávkách dodává přesně ten alergen, na který je pacient alergický. Tělo se pomalu imunizuje a získává toleranci vůči konkrétnímu původci alergie.

Jen zcela výjimečně, u nejtěžších forem alergické rýmy nereagujících na kombinaci výše uvedených léků, je možno dospělým pacientům krátkodobě podat systémové steroidy (tj. hormonální léky ve formě tablet nebo injekcí).

Astma doprovází astmatické příznaky, kterými jsou kašel, pískoty na hrudníku, dušnost a pocit tíže, nejdramatičtějším projevem astmatu jsou tzv. exacerbace, dříve označované jako záchvaty, kterými dýchací cesty pacienta nepřiměřeně reagují na vlivy vnějšího okolí. Mezi ty patří například tělesná námaha, změna teploty nebo vlhkosti prostředí, kontakt s alergeny, infekce dýchacího ústrojí a dokonce i psychická zátěž.

Nejběžnějšími spouštěči astmatu jsou zvířecí alergeny, peří, vzdušné plísně, roztočový alergen, prach, dále také potraviny, silné dráždivé chemické látky, jako jsou parfémy, barvy, laky či cigaretový kouř. Zhoršení astmatu mohou vyvolávat i některé léky, jako jsou např. druhy obsahující kyselinu acetylsalicylovou, paracetamol, betablokátory.

Nemoc se může projevovat třeba jen záchvaty suchého kašle, který pacienty trápí hlavně v noci a po ránu nebo po fyzické námaze. Projevy mohou být sezónní, spojené například s alergickou rýmou na jaře, nebo celoroční. Pacientům při akutních potížích pomáhají úlevové léky podávané inhalační cestou.

Pro zmírnění průběhu nemoci je hlavní včas astma diagnostikovat a včas zahájit léčbu. V současné době je astma léčeno především tzv. inhalačními kortikosteroidy. Vdechování léků přímo do plic výrazně zvyšuje jejich účinnost, používají se mikrogramové dávky léků, což snižuje možnost výskytu jejich nežádoucích účinků.

„Při dodržování rad lékaře mohou astmatici díky novým lékům vést aktivní a plnohodnotný život s minimem omezení. Část pacientů však příznaky astmatu podceňuje. Nejhorší je, když diagnózu astmatu stanovenou odborným lékařem lidé  popírají a odmítají preventivní antiastmatika,“ podotýká primář MUDr. Viktor Kašák, plicní lékař z Lerymed Praha.