Článek
Výzkum zjistil, že při nedostatečném množství spánku u člověka dochází přímo v mozku k téměř samovolnému ´vypínání´ některých oblastí, které jsou únavou dotčeny nejvíce, a to i ve stavu, kdy je samotný člověk vzhůru.
Snímky mozku u 12 vybraných jedinců, kteří trpěli nedostatkem spánku, podle odborníků z Kalifornské univerzity v americkém Los Angeles jasně ukázaly, že únava narušuje rychlost komunikace mozkových buněk, čímž zabraňuje správnému zakódování vzpomínek. Výsledkem pak mohou být i dočasné ztráty paměti nebo zraku. V případě, že dotyčný člověk bude v podobném stavu například řídit automobil, to může mít i velmi tragické následky, uvádí server Telegraph.
Doktor Itzhak Fried, profesor neurochirurgie na zmíněné univerzitě, jako jasný příklad uvedl, že si unavený člověk ve svém stavu nemusí všimnout, že mu před auto vstoupil chodec.
„Nedostatek spánku neuronům v mozku jednoduše brání správně fungovat,” potvrzuje.
„Mění to jednoduše náš pohled a také reakce na svět okolo. Vnímání zmíněného chodce se u unaveného řidiče zpomaluje. Mozku pak déle trvá zpracování toho, co dotyčný vnímá a vidí,” doplnil odborník.
„Nedostatečný spánek má na mozek stejný vliv jako nadměrné pití alkoholu. Bohužel zatím neexistují žádné právní ani zdravotní normy, které by umožnily identifikaci nadměrně unavených řidičů stejným způsobem, jako to lze u opilých řidičů.”
Výrazné snížení buněčné aktivity
„Byli jsme naprosto fascinováni tím, jak u unavených lidí rapidně klesla aktivita mozkových buněk,” uvedl vedoucí autor studie Yuval Nir z Telavivské univerzity.
„Oproti běžnému stavu neurony reagovaly velmi pomalu, přenosy byly delší než obvykle,” dodal.
Vedle toho vědci také zjistili, že v oblastech, kde buňky reagovaly pomaleji, docházelo i ke zpomalení mozkových vln, což naznačovalo, že se daná oblast podle jejich vyjádření „chystala odpočívat”.
„Tento fenomén jasně naznačuje, že určité oblasti pacientova mozku byly zpomalené a zmatené, způsobovaly mentální kolapsy, zatímco zbytek mozku byl zcela vzhůru a standardně fungoval,” doplnil Fried.
Výsledky studie byly uveřejněny v časopise Nature Communications.
