Článek
Velké vlny a plavání v moři po velké bouřce či zpětné proudy
Velké vlny lákají k dovádění, lidé by ale měli být vždy velmi obezřetní a respektovat výstrahy plavčíků.
Pokud plavčík chybí, pak alespoň dodržovat základní pravidla jako neplavat poblíž skalních srázů či nekoupat se v místech, kde se vlny odrážejí od mola nebo přístavní hráze a mísí se s dalšími vlnami, které přicházejí. Z takto nepravidelného vlnění se totiž není snadné dostat.
Mnozí lidé ale velké vlny podceňují. Na dovolených jsou vidět i rodiče s dětmi, kteří skáčou z mola do velkých vln, aniž by si uvědomili, jak moc je jejich chování rizikové.
| Co znamenají barvy výstražných vlajek |
|---|
| Černá vlajka – zákaz vstupu do moře |
| Červená vlajka – vysoké riziko velkých vln či spodních proudů. Do moře raději nevstupujte. |
| Dvě červené vlajky – zákaz vstupu do moře |
| Červenobílá vlajka s kostkami – vyvěšení takové vlajky vás nabádá k okamžitému opuštění vody a evakuaci pláže. Označuje krajní nebezpečí. |
| Fialová vlajka – upozorňuje na zvýšené nebezpečí živočichů, jako jsou medúzy, žraloci, rejnoci a jiné ryby, které mohou ohrozit zdraví a život člověka. |
| Žlutá vlajka – moře není úplně klidné a koupání je výhradně na vlastní riziko. |
| Červenožlutá vlajka – ohraničuje místo, na které dohlíží plavčík. Jedná se o bezpečné místo ke koupání. |
| Zelená vlajka – moře je zcela klidné a nehrozí žádné nebezpečí. |
| Bíločerná kostkovaná vlajka – označuje místo vyhrazené pro vodní stroje (lodě, surfy, čluny, skútry apod.). Plavání zde je jen na vlastní nebezpečí. |
| Modrá vlajka s vyobrazením vln – je to známka toho, že pláž získala uznání za svou kvalitu vody, bezpečnost, služby a informace o životním prostředí. Není to tedy žádný varovný signál, ale známka toho, že jste si vybrali opravdu dobré místo. |
| Bílomodrá vlajka – označuje prostor vyhrazený potápěčům. Plavat zde můžete, ale musíte dbát zvýšené opatrnosti. |
Velké vlny totiž nejsou jediným rizikem. Například po bouřce mohou být v moři i nejrůznější klacky a stromy, které mohou jedince ve vlnách velmi vážně zranit.
Velmi nebezpečné jsou ale i tzv. zpětné proudy, které se mohou vyskytovat jak na širém moři, tak přímo u pobřeží. Obvykle plavce zanášejí daleko do moře, kde je ohrožuje především vyčerpání.
Největší chybou je, pokud se lidé snaží v panice co nejrychleji dostat zpátky na břeh a neváhají kvůli tomu obětovat veškeré své síly. Účinek takového jednání je však pramalý, protože k pobřeží se tímto způsobem nedostanou.
Pravidlo číslo jedna zní: Počkejte si na okamžik, kdy zpětný proud zeslábne, plavte do strany a udržujte si pobřeží na levé nebo pravé straně. Zpětný proud bývá obvykle široký kolem třiceti metrů, takže se z něj poměrně brzy dostanete. Zpátky k pobřeží potom plavte obloukem.
Nebezpečné medúzy, mořští ježci a jedovaté ryby
Medúzy jsou velmi zrádné. Mnohé z nich vypadají zcela neškodně, pokud se vás ale dotknou svým žahavým chapadlem, může to být velmi bolestivé. Jedem, který produkují, naleptají kůži a vyvolají popáleniny. Objeví se pupínky, po kterých mohou zůstávat jizvy.
Někdy se k tomu všemu přidává i zvracení, nevolnost a bolest hlavy. Jestliže vás medúza zasáhne na větší ploše těla, pak můžete dokonce ztratit vědomí.
První pomocí je omytí poraněného místa vodou a roztokem síranu hořečnatého (je obsažen i v mořské vodě). Někdy lze použít čistý písek, kterým lze oškrábat i zbytek přilepených žahavých chapadel. Místo se pak musí opatrně vydezinfikovat kysličníkem nebo alkoholem.
Vhodné je nanesení krému nebo gelu s antihistaminikem. Domorodci pak rádi doporučují ránu polít lidskou močí nebo na ni dát syrová rajčata či levandulový éterický olej, jelikož ulevují od bolesti.
Šlápnout na mořského ježka není vůbec nic příjemného. A nejde jen o samotné píchnutí trnů do nohy a následné vyndávání. Někteří ježci a hvězdice mají trny opatřené chapadly, která se po dotyku sevřou, protnou pokožku a vpraví toxin do rány stahem příčně pruhovaných svalů.
Při poranění hvězdicí se dostaví pouze lokální reakce: pálení, někdy až palčivá bolest se začervenáním v okolí rány, edém. V některých případech fragmenty trnů proniknou do pokožky, aniž by způsobily obtíže, jindy musí být vyjmuty chirurgicky. Při poranění ostny mořských ježků se může dostavit nevolnost, zvracení i dechové potíže. V místě vpichu pak může vzniknout velmi bolestivý zánět.
První pomocí je odstranit úlomky trnu z rány vytlačením a ránu poté vydezinfikovat. Důležité je, aby bodliny nevyschly, doporučuje se postižená místa při odstraňování namáčet. Při hlubším průniku je nutná chirurgická extrakce. Domorodci někdy doporučují pro snížení bolesti místo potřít zubní pastou.
Nebezpečné mohou být i některé ryby, které mají v pokožce jedové žlázy, jež jsou spojeny s ostnatými paprsky ploutví – jako například trnucha modroskvrnná, která se vyskytuje v egyptských vodách. Připomíná rejnoka a je hodně plachá, v případě ohrožení však neváhá použít svůj jedovatý trn.
Zranění bývá nejen bolestivé, může způsobit také nevolnost, nebo dokonce poruchy srdeční činnosti. V takových případech je nutné vždy vyhledat lékařskou péči.
Skrytá nebezpečí v podobě korálů a mořských sasanek
Ne každý korál je neškodný. Stačí byť jen nepatrný kontakt s ohnivým korálem a může dojít k rozsáhlé spálenině, která hnisá a velmi špatně se hojí. Infekce může vzniknout i tehdy, když se o korály řízneme.
První pomocí je postižené místo omýt slanou vodou, případně zchladit studenou vodou. A následně vyhledat odbornou péči lékaře. Problémy po žahnutí korálem mohou přetrvávat i několik týdnů.
Sasanky mohou vyvolat silné alergické reakce, první pomoc by tak měla spočívat v podání antihistaminik.
Může se vám hodit na Firmy.cz:
