Článek
Angelique Busková žila běžný život mladé dívky ve svém domě v kanadském Essexu. Vše se změnilo v jejích osmnácti letech poté, kdy prodělala nemoc jako následek vakcíny, která následně vyústila do pravidelných, ale zcela nekontrolovaných záchvatů.
„Zatím se neví, co mé záchvaty způsobuje. Vím ale, že na ně má vliv, když špatně spím, nepravidelně jím, jsem nervózní nebo pociťuji úzkost,“ říká Busková pro agenturu AP.
Záchvaty jsou navíc natolik silné, že si ani nemůže najít práci. „Hlasitě mi při nich zvoní v uších, takže neslyším své okolí. Cítím pálení, mravenčení a necitlivost na hrudi, v nohou i pažích. Tvář se mi stáhne na jednu stranu a nemůžu mluvit. Tyto stavy většinou trvají pár minut, a potom mi tak půl hodiny až hodinu trvá, než se vrátím do normálu a začnu normálně komunikovat.“
Ačkoliv jí v těchto chvílích byla velkou oporou rodina, záchvaty se nijak nezlepšovaly. „Moje máma se mi vždy snažila co nejlépe pomoci. Třela mi hlavu a snažila se mi stimulovat bloudivý nerv, aby záchvat co nejdříve polevil,“ uvedla.
Ani to ale nemělo velký vliv. Vše se změnilo, až když matku mladé Angelique napadlo pořídit si domů psa. Pětiletá fenka křížence maltézského psíka a Shih-tzu jménem Sadie si totiž Angelique zamilovala natolik, že jí pomáhá její stavy lépe zvládat.
„Je až neuvěřitelné, jaké pouto jsme si vypěstovaly. Pokaždé, když na mě přichází záchvat, tak se ke mně rozeběhne a začne mě utišovat a olizovat, protože cítí, že se něco děje. To mi přináší útěchu,“ dodává Angelique, která se rozhodla svou cestu zdokumentovat prostřednictvím videí na YouTube.
