Menstruace bez ekologické zátěže

Když se v 60. letech 20. století na trhu objevily první menstruační vložky na jedno použití, ženy to vítaly s velkou slávou. Aby ne, do té doby byly látkové vložky, a to velice nekomfortní a nespolehlivé. Málokdo si dnes umí představit, jak moc to ženy dříve měly v období menstruace složité.

Pokrok a komfort s sebou ale nesou i vysokou ekologickou zátěž. Běžná jednorázová vložka je totiž vyráběna z buničiny, papíru, bavlny, umělé hmoty a také různých chemických látek od bělidel (například chlóru) a parfémů až po absorpční gely. Některé z těchto látek se přitom v přírodě rozkládají až několik stovek let.

Použité chemikálie mohou navíc ženám s citlivou pokožkou způsobovat i zdravotní komplikace od nepříjemného zapaření až po vaginální mykózu či zánět močového měchýře.

Proto se na trhu s intimní hygienou začínají objevovat alternativy k těmto chemickým vložkám a tampónům, které jsou podle odborníků jak zdravější, tak ekologičtější.

Nemusíte mít strach, že se kvůli ekologii musíte vrátit do pravěku. Dnes i jednorázové vložky mohou být ekologické. Nejčastěji bývají vyráběny ze 100% bio bavlny, přičemž neobsahují žádné ftaláty ani umělé hmoty, nejsou běleny chlórem, ale obvykle kyslíkem, a nejsou parfémované. Podle odborníků jsou navíc až z 95 % rozložitelné, lze je i kompostovat a díky absenci chemických látek nedráždí pokožku. Jejich jedinou nevýhodou je, že jsou dražší než běžné vložky.

Dnes již existují také tampóny z bio bavlny či z mořské houby. Tampóny z mořské houby jsou měkké, snadno se čistí (stačí opláchnout pod proudem vody), vydrží několik měsíců a jsou plně rozložitelné. Navíc nezpůsobují vysychání pochvy, jak tomu může být u klasických tampónů.

Na trhu dnes ženy naleznou i vložky z bio bavlny na vícero použití. Tyto vložky je nutné prát. Jejich výhodou je, že jsou prodyšné a mohou vydržet mnoho let.

Menstruační kalíšky se nejčastěji vyrábějí z lékařského silikonu, někdy z latexu, u kterého však hrozí alergie, a v poslední době také z termoplastu (TPE). Tyto materiály na rozdíl od klasických vložek a tampónů nepodporují množení bakterií, kalíšky také nezapáchají a lze je bez starostí využívat i do vody.

Kalíšek se zavádí dovnitř do pochvy, kde se do něj sbírá menstruační krev. V rozmezí 4 až 12 hodin (podle intenzity menstruace) je pak nutné kalíšek vyjmout a vyprázdnit. Kalíšek krev neabsorbuje, po vyjmutí je možné jej umýt a znovu použít. Při správném používání vydrží až deset let, jedná se tedy o značnou ekonomickou úsporu.

Podle gynekologa Pavla Turčana je ale třeba u menstruačních kalíšků dávat pozor na jejich přetečení. Hrozí totiž zpětný tok krve přes vejcovod do dutiny břišní a v důsledku toho vznik endometriózy, která může způsobit i neplodnost.

Odborníci je také nedoporučují používat pannám, které mohou mít problém s jejich zavedením, stejně jako je tomu u tampónů.

Další řešení nabízejí speciálně upravené spodní kalhotky pro období menstruace. Na trhu jich je hned několik druhů, např. takové, které jsou opatřeny speciální kapsou pro umístění vložky, kterou dokonale skryjí.

Druhou variantou jsou kalhotky opatřené nepropustnou vrstvou, která zabrání protečení krve na oblečení. I u nich se počítá s tím, že použijete vložku či jinou intimní pomůcku, slouží tedy jen jako pomůcka proti protečení při silném krvácení.

Třetí druh kalhotek obsahuje jak vrstvu nepropustnou, tak i vrstvu savou, lze je tedy používat samostatně, nicméně na trhu jich je k dostání víc a ne všechny fungují ideálně.

Všechny tyto kalhotky mají ale jednu velkou nevýhodu – a to tu, že je nutné je prát a manipulace s nimi není příliš komfortní. Ženy musí řešit, jak je vyměnit, zvlášť když nosí kalhoty, a pak také jejich dočasné hygienické uskladnění.