Menopauza vyžaduje terapii ušitou na míru

„Pane doktore, mohl byste mi předepsat ty úžasné pilulky na klimakterium, po kterých nebudu tak krvácet a zhubnu?“ žádala gynekologa pacientka. Ráda by dostala stejné tabletky jako její spokojená kamarádka.

Jsou lékaři, kteří takové pacientce vyhoví a jakýkoli požadovaný lék předepíšou. Ale jsou i lékaři, kteří si dají tu práci, aby s ní probrali přednosti a slabiny léků.

Pak spolu vyberou takový, který by jí mohl nejvíc pomoci s ohledem na její konkrétní potíže.

Situace ženy se odvíjí od menstruace. Když je pravidelná, bývá obvykle všechno v pořádku. Pokud je u pacientky ve věku 45 až 50 let nepravidelná a lékař má jistotu, že příčinou je vyhasínající činnost vaječníků, které produkují ženské pohlavní hormony, začnou se většinou objevovat následující problémy:

U každé ženy probíhá proces vyhasínání vaječníků jinak. „Máme v ordinaci dokonce pacientky, které přestaly ze dne na den menstruovat a nepociťují žádné potíže,“ říká MUDr. Jaroslav Jeníček, CSc., gynekolog z Lékařské ho domu v Praze. „Ale také máme pacientky, které užívají nejmodernější preparáty ve vysokých dávkách a změny k lepšímu jsou u nich malé nebo téměř žádné.“

Velké rozdíly v průběhu klimakteria i v reakcích žen na léky jsou důvodem, proč není pokaždé snadné najít účinné řešení.

Zatím nejúčinnější léčbou potíží klimakteria je hormonální substituční terapie (HST). Tedy jakási náhrada ubývajících hormonů. Většinou obsahuje hormony estrogen a gestagen, přesněji řečeno některou z jejich forem.

Každá léčba má své přednosti i slabiny. Třeba u zmíněných „hubnoucích“ tabletek jde o kombinaci estradiolu a drospirenonu. Ženy po nich nezadržují v těle tolik vodu, takže mohou méně trpět nepříjemnými stavy otoků a cítit se příjemněji.

Jejich hlavní výhodou bývá dobrý účinek na akutní potíže klimakteria. Díky drospirenonu se některým ženám také sníží lehce zvýšený krevní tlak.

A tak bychom mohli dlouze pokračovat ve výčtu předností i slabin širokého spektra preparátů hormonální léčby.

Pro ty moderní je typické, že se v nich stále snižuje dávka hormonů, a tedy také nežádoucí vedlejší účinky (nevolnost, nadýmání a bolest břicha, nepravidelné špinění a kr vá cení, napětí v prsou apod.).

To ale neznamená, že nízké dávky hormonů jsou ideální a dostatečné pro všechny ženy. Některé potřebují standardní nebo naopak vyšší dávky. Prostě neexistuje univerzální řešení, které by fungovalo stejně dobře u všech pacientek.

A to je důvod, proč je pro ženu tak důležitý vnímavý gynekolog. Každá totiž potřebuje, aby jí lékař ušil nejlepší řešení takříkajíc na míru.¨

Řada žen má strach, aby u nich užívání HST nezvýšilo riziko rakoviny prsu. Před několika roky se o tom hodně psalo. Na zvýšené nebezpečí karcinomu prsu dokonce upozorňovala jedna z velkých klinických studií, což vyvolalo téměř paniku.

„Problém studie spočíval v tom, že v ní HST užívaly i šedesátileté a sedmdesátileté ženy, které ji v reálním životě vůbec nepotřebují, a to zkreslilo výsledky studie,“ vysvětluje doktor Jeníček. „Mám mezi pacientkami opravdu jen několik šedesátnic. U většiny žen vyhasíná činnost vaječníků okolo 50 let.“

Pravděpodobnost, že moderní nízkodávková HST přispěje u některé z jeho pacientek ke vzniku rakoviny prsu, je podle něj neporovnatelně menší než pravděpodobnost toho, že vyjde ze své ordinace a na přechodu ho srazí auto.

Velice populární jsou potravinové doplňky, které v lékárnách doporučují na zmírnění nepříjemných příznaků klimakteria. U různých žen účinkují různě. Kromě jiného také proto, že neobsahují přesné a standardizované množství účinné látky. Nejsou to většinou léky, ale extrakty z různých rostlin. Pomoci mohou hlavně u lehčích a někdy i středních potíží, ovšem ne u všech žen.

K řešení potíží spojených s přechodem může přispět také častější konzumace sóji a výrobků z ní. Ale i tak je lepší očekávané efekty nepřeceňovat.

„Když žena prožila život Středoevropanky a najednou se v padesáti začne stravovat jako Asijka, nemůže očekávat stejně dobré výsledky, jaké lékaři zjišťují třeba u Číňanek, protože to není jen o stravě, ale i o jiném způsobu života,“ říká doktor Jeníček.

U sóji je navíc potřeba dávat pozor také na to, že může vyvolat alergickou reakci, případně odstartovat potíže s alergií.

Dobrý gynekolog se navíc snaží o to, aby se léčba ženy neomezila jen na polykání hormonů, případně dalších tabletek.

Stejně důležitá je i zdravá životospráva a aktivní pohyb. Tím spíš, že řada žen má sklon v klimakteriu přibrat a nadbytečná kila mohou snadno zhoršit stav jejich chorob nebo zdravotních potíží.

Je v podstatě jedno, jestli si vybere procházky se psem, cvičení s kamarádkami nebo třeba módní nordic walking (na rozdíl od chůze aktivizuje víc horní polovinu těla a částečně odlehčuje kloubům).

Populární a užitečná mohou být i cvičení typu taj či, která zlepšují nejen fyzickou kondici, ale také učí člověka správně dýchat a přispívají k jeho zklidnění.

Spousta žen si stěžuje, že má v menopauze menší chuť na sex. Ale také sušší nebo nedostatečně zvlhčenou pochvu, kvůli které je mnohdy pohlavní styk bolestivější. Poševní sliznice bývá také kvůli úbytku estrogenu méně prokrvená, sliznice na ní se ztenčí, stane se méně pružnou a náchylnější k poranění.

Pokud ženě nepomůže celková hormonální léčba, lze použít čípky, gel nebo krém s estrogenem anebo kombinaci celkové i lokální léčby. Lokálně působící hormon nezlepší jen zvlhčení pochvy, ale i její celkovou kondici.

„Je však nutné, aby o tom žena s gynekologem mluvila,“ zdůrazňuje MUDr. Jaroslav Jeníček, CSc., gynekolog z Centra klimakterické medicíny Lékařské ho domu v Praze. „A to se netýká jen intimního soužití, ale třeba také úniku moči a dalších delikátních problémů. Vím, že to nemusí být snadné, ale pokud o svých problémech nebudou s lékařem mluvit, a v praxi se to často stává, nic se nevyřeší. Řadě žen to pak zbytečně sníží kvalitu života.“