Kýla - velmi častý problém, který se může vracet

Úkolem břišní stěny, která má několik vrstev, je chránit vnitřní orgány a držet je v břišní dutině pohromadě. Pokud dojde k oslabení břišní stěny, vlivem nitrobřišního tlaku snadno dojde k jejímu rozestoupení a vzniklou štěrbinou jsou některé z břišních orgánů vytlačovány ze svého přirozeného místa do kýlního vaku. Kritická místa bývají zejména v oblasti třísel a pupku.

Pevnost břišní stěny je přitom podle nejnovější studie dána především kvalitou pojivové tkáně. Bylo provedeno srovnání pojivové tkáně dospělých s kýlou a zdravých jedinců.

Studie prokázala zřetelně nižší kvalitu pojiva u lidí s kýlou, která byla dána nedostatečnou nebo nekvalitní tvorbou kolagenu. Kolagen je nejdůležitější bílkovina vazivových tkání, která je zodpovědná za jejich pevnost.

Kvalita kolagenu a dostatečnost jeho obnovy je dána geneticky, negativně ovlivňovat ji může ale i kouření, proto kýla trápí kuřáky mnohem častěji než nekuřáky.

Pupeční kýla – vzniká průnikem nitrobřišních orgánů skrze břišní stěnu v blízkosti pupku. Vyskytuje se často u novorozenců ihned po narození a může být řešena již ve věku 3-4 let. Projevit se může i u dospělých a neléčená se často progresivně zhoršuje.

Tříselná kýla – vzniká, když se tkáň (obvykle část střeva) protlačí skrze dolní část břicha v oblasti třísla. Vzniká častěji u mužů, vzhledem k tomu, že při vývoji sestupuje tříselným kanálem z břicha do šourku varle, takto vzniká v třísle přirozeně oslabené místo.

Femorální kýla – tento typ tříselné kýly se často objevuje u žen, vyskytuje se pod shyby třísel a obvykle jde o výsledek porodu či těhotenství.

Stehenní kýla – vzniká vsunutím nitrobřišního orgánu do oblasti mezi stehnem a tříslem. Vyskytuje se častěji u žen.

Kýla v jizvě – zde je oslabenou částí břišní stěny jizva po chirurgické břišní operaci, ve které vznikne kýla. Nejčastěji je tomu po komplikovaném hojení operační rány (infekce rány), vzniká zpravidla do dvou let od operace.

Brániční kýla - méně běžný typ kýly, který se objevuje v horní části břicha (v oblasti bránice), může být bez příznaků anebo způsobuje dyspeptické potíže (např. pálení žáhy).

„Největší komplikací je uskřinutí kýly, kdy například po zvednutí těžkého břemene může nastat prudké vysunutí břišních útrob do vaku, které pak svaly stisknou a zamezí jejich prokrvování. Uskřinutí se projevuje prudkou bolestí a je nutná okamžitá operace. V ČR zemře na tuto komplikaci asi deset až 12 lidí ročně. Kýly by se tak měly operovat v neakutním stavu jako prevence proti uskřinutí,” upozorňuje MUDr. Tomáš Bureš, vedoucí lékař chirurgického oddělení EUC kliniky Kladno.

Pupeční kýla u dětí se nejprve řeší konzervativně pomocí náplasťových stripů. Až když to nepomáhá, přistupuje se jako u ostatních kýl k chirurgickému řešení.

Kýly lze operovat buď klasicky otevřenou operací, nebo laparoskopicky. Dnes již samozřejmostí by mělo být při operaci využívání tzv. sítěk, které jsou velmi lehké a částečně se vstřebají, přičemž velmi dobře zpevňují celou stěnu břišní. Navíc operace pomocí nich je mnohem méně bolestivá a nedochází tak často k recidivám jako po klasických operacích, při nichž se tkáně sešívají a výrazně se zkracuje klidový režim. Zatímco u klasické operace se musí nemocný vyvarovat fyzické aktivity po dobu až osmi týdnů, při použití síťky jen 7-10 dní.

„Bohužel i když je dnes operace s využitím sítěk považována za doporučený postup, stále ještě není standardem. Dokonce i většina velkých nemocnic a klinických pracovišť provádí stále klasické operace. Proto by se měli nemocní před operací zajímat o to, jakou metodou bude zákrok proveden,” radí MUDr. Adolf Gryga, CSc., primář chirurgického oddělení Nemocnice Prostějov.

V rámci prevence kýly existují jen minimální opatření. V první řadě je důležité nekouřit, dbát na posilování či zpevňování břišního svalstva, hlídat si tělesnou hmotnost a nenosit příliš těžká břemena.