Článek
„Mezi lidmi panuje obecně rozšířený názor, že pokud jdou darovat krev, je určena jen k transfuzím,“ objasňuje Kateřina Pulkrábková z odboru externí komunikace VZP a dodává: „V podobě transfuzí je však podávána pouze část odebrané plné krve.“
Transfuze nejčastěji potřebují lidé po velkých úrazech (např. oběti autonehod) nebo pacienti se sníženou krvetvorbou způsobenou např. rakovinou nebo krevní chorobou. Používají se také k úhradě krevních ztrát při chirurgických zákrocích (zejména při kardiovaskulárních a ortopedických operacích), ale i u ještě nenarozených dětí ohrožených nesnášenlivostí způsobenou rozdílností krevních skupin matky a dítěte.
„Darovanou krev po odběru rozdělujeme na jednotlivé složky – červené krvinky, krevní destičky a plazmu, které mohou pomoci různým pacientům. Každý odběr krve je před použitím samozřejmě pečlivě testován. Před podáním transfuze pacientovi vybíráme nejvhodnější přípravek a jeho vhodnost testujeme předtransfuzním vyšetřením,“ vysvětluje MUDr. Vít Řeháček, předseda Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP, a dodává: „Doba použitelnosti vyrobených přípravků je různá, například krevní destičky je možné použít pouze pět dní. Dobrá spolupráce transfuzních oddělení a dárců krve je proto velmi důležitá.“
Jednotlivé složky krve lze darovat i odděleně. Specializované přístroje (separátory krve) odeberou jen požadovanou část krve a zbylé krevní složky navrátí dárci zpět. Pokud darujete plnou krev, oddělují se jednotlivé krevní složky pomocí speciálních odstředivek až po odběru. Oddělené složky a součásti se po odebrání nedostávají do kontaktu s vnějším prostředím, tedy ani se vzduchem. Tímto uzavřeným systémem zpracovávání krve je zaručena maximální bezpečnost pro budoucí příjemce.
Pomoc u vzácných onemocnění
Z krve se vyrábějí i takzvané krevní deriváty určené hlavně pacientům se vzácnými nemocemi. „Například pro léčbu nesnášenlivosti způsobené RhD antigenem u RhD negativních matek a jejich ještě nenarozených dětí se používá anti-D globulin, který dokáže ve velkém množství případů životy těchto dětí zachránit,“ poukazuje na konkrétní příklad MUDr. Daniela Dušková z Fakultního transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Tento lék pomáhá regulovat tvorbu pro dítě nebezpečných protilátek v těle matky. Podobně jako řada jiných léčiv se vyrábí z lidské plazmy.
Odběrných míst pro darování plné krve je v ČR téměř 80 – většina lidí je má do 10 kilometrů od svého bydliště. Pro kompletní přehled o fungování transfuzních oddělení spustila Všeobecná zdravotní pojišťovna praktickou mobilní aplikaci Daruj krev s VZP.
Vedle aktuálního přehledu o stavu krevních zásob na jednotlivých pracovištích v ní nechybí ani přehled nemocí, které dárcovství přímo vylučují, či doporučení pro bezproblémové zotavení se po odběru krve.
