Každodenní dojíždění: Nepřítel zdraví i vztahů

Stěhování se mimo velká města momentálně zažívá velký trend. Příroda, klid i finančně dostupnější bydlení je ale vyváženo pravidelnými a často dlouhými cestami za prací.

Jak se tato ne příliš oblíbená aktivita může podepsat na vašem zdravotním stavu i vztahu?

Podle texaské studie mají lidé, kteří dojíždějí do práce vzdálené více než 32 kilometrů, vyšší krevní tlak, a naopak nižší kardiorespirační zdatnost. Důvodem může být stres z provozu a dlouhé hodiny strávené vsedě.

„Ti, kteří dojíždějí do práce delší dobu, mohou být s větší pravděpodobností vystaveni hustému provozu, což má za následek více času stráveného sezením. Každodenní dojíždění představuje také zdroj chronického stresu, který je spojen s vysokým krevním tlakem, napětím, únavou a dalšími negativními účinky, které se promítají na duševním i fyzickém zdraví,“ uvedli autoři studie v časopise American Journal of Preventive Medicine.

Většina lidí nemá ráda, když se situace vymkne jejich kontrole. Není proto divu, že zpoždění zaviněné kolonou nebo třeba vykolejeným vlakem může vést ke stupňující se agresi či špatné náladě.

Dojíždění vás může vyčerpat a zvýšit pravděpodobnost, že odmítnete pozvání do společnosti. Studie z roku 2008 publikovaná v American Journal of Preventive Medicine ukázala, že lidé, kteří pravidelně dojíždějí za prací déle než 20 minut, mnohem méně cestují za přáteli a rodinou, méně cvičí a zabývají se svými osobními povinnostmi.

Souvislost mezi dlouhým dojížděním a sníženou socializací byla ještě silnější u lidí, kteří dojížděli déle než 90 minut.

Stres z dojíždění si nosíme i do našich domovů. Jedna studie z roku 2019 zahrnující více než 25 000 pracovníků v Koreji zjistila, že dlouhé dojíždění ve spojení s dlouhou pracovní dobou zvyšuje pravděpodobnost problémů se spánkem, a to i po zohlednění faktorů, jako je spokojenost s prací či platem.

Dlouhé dojíždění do práce může přispět k pocitu nespokojenosti s vlastním životem.

Podle výsledků studie univerzity v Bristolu je nespokojenost s dojížděním podobná jako při snížení platu. Studie také ukázala, že ženy snášejí dojíždění hůře než muži.

Dojíždění nás okrádá o čas, který bychom mohli strávit se svým protějškem. To může vést ke stále se prohlubující propasti.

Sociální geografka Erika Sandowová mapovala dopady dojíždění na manželské páry na základě údajů z registru více než 2 milionů lidí. Její studie ukázala, že lidé, kteří dojížděli za prací, měli o 40 % vyšší riziko rozvodu než páry, které nedojížděly.