Článek
Pacient, u něhož poprvé larvální terapii vyzkoušeli, měl proleženinu v křížové oblasti, která vznikla po dlouhodobé hospitalizaci. "Proleženinu tvořila mrtvá tkáň, na kterou jsme dlouhodobě aplikovali gelové krytí, ale ani po několika převazech nedošlo k odloučení odumřelé tkáně. Proto byla pacientovi nabídnuta možnost nasazení sterilních larev do defektu," popsal Pavel Murín z chirurgického oddělení nemocnice. Právě odumřelou tkání se larvy živí.
Aplikované larvy, následně sterilně překryté, byly veliké přibližně jeden milimetr. Po čtyřech dnech, kdy lékaři krytí sundali, se výrazná část odumřelé tkáně od zdravé odloučila. I přesto, že larvy nespotřebovaly celou mrtvou tkáň, její zbylou část mohli lehce odstranit chirurgicky. Zmenšil se i zánět v okolí proleženiny, na tom mají zásluhu látky, které larvy vylučují. "Vyjmuté larvy měly velikosti kolem půl centimetru," dodal lékař.
Larvální terapii využívají také například lékaři Městské nemocnice Ostrava. Do ran, které se nechtějí hojit, dávají také larvy mušky bzučivky zelené.
