Článek
Spousta lidí ví, že by jizvy měli masírovat, aby změkly. Obvykle ale nevědí, kdy s masážemi začít a na co si přitom dát pozor.
„Měli by s nimi začít až ve chvíli, kdy je rána zahojená, tedy zhruba 14 dní poté, co jim chirurg vyndá stehy,“ říká plastický chirurg Martin Skála z pražské kliniky OB Care.
„Ale přesný okamžik je s ním dobré konzultovat. Každá rána je totiž trochu jiná, stejně jako pacient. Tomu lékař také vysvětlí, s jakou intenzitou by měl jizvu masírovat, případně jakými pohyby.“
Šest bylin na jizvy a strie
Masírujeme tlakem
- Příliš intenzívní masáže mohou způsobit to, že kůže povolí, jizva se rozestoupí a zvětší. Jaký je tedy správný postup? Jizvu bychom měli masírovat a prokrvovat tak, že ji prstem jemně stlačíme a pak povolíme. Tedy ne pohyby do stran, třeba ve tvaru ležaté osmičky.
- Uvolňováním ztuhlých jizev se nezabývají jen lékaři, ale také fyzioterapeuti. Ti mohou mít s jejich léčením i víc zkušeností. Je rovněž nutné počítat s tím, že jde o dlouhodobou péči. Trvá v řádu několika měsíců, ale v některých případech i několik let.
- Při masážích bývá užitečné, pokud pacient aplikuje na jizvu určitý typ krému. Existují dva základní typy, a to mastné krémy a pak hydratační, které zlepšují zvlhčení pokožky.
- Klasikou v první skupině je vepřové sádlo. Svým složením se podobá lidskému tuku. Je neutrální, pacient s ním pokožku dobře promaže, navíc u něj nevyvolává alergickou reakci. Podobně účinkuje i bílá vazelína nebo základní indulona bez parfémů a dalších přidaných složek. „Naopak oblíbená konopná, případně měsíčková mast mohou alergickou reakci vyvolat,“ upozorňuje lékař. „Kůže pak zarudne, je podrážděná, někdy se objeví i ekzém.“
- Hydratační krémy také lidem pomáhají v tom, aby jizva změkla, byla pružná a nevysychala. Elastických vláken je v ní totiž méně než v okolní kůži, proto bývá tužší, chybí jí pružnost a někdy i táhne.
- Lékaři na jizvy a podobná poranění doporučují pacientům také speciální náplasti. Obsahují masti s příměsí silikonu nebo křemíku. Pacient si náplast nalepí večer a ráno si ji sundá. Dají se užívat opakovaně. Zlepšují hojení a snižují riziko, že se na kůži udělá nějaká nehezká jizva.
Pozor na keloidy
Jizvy mohou být propadlé, u těch je rána hlouběji než okolní kůže. Ale mohou být také vystouplé, tedy hypertrofické. Někdy se jejich vzhled dá upravit, jindy je to problém.
Hodně složité to bývá u jizev keloidních. Ty jsou nejen výrazně vystouplé, ale často se rozšíří i za hranice rány, tedy na zdravou kůži. Bývají výsledkem poruchy hojení, která je vrozená. Lidský organismus při ní přehnaně vytváří novou tkáň.
„Chodila ke mně například pacientka, které se po běžném propíchnutí uší kvůli náušnicím udělaly na vnitřní straně lalůčků keloidy,“ říká doktor Skála. „Byly velké jako malé třešně. Odstranit tyto keloidy bývá problematické. Hrozí různé reakce a komplikace. Neexistují na ně žádná standardní řešení. Lékař může jen něco opatrně vyzkoušet.“
Holčičce zůstaly po malování černou henou obří jizvy
S některými otoky pomůže kompresivní obvaz
V některých případech zlepší hojení jizvy také kompresivní obvaz. Jeho smyslem je zmenšit otok v ráně a jejím okolí. To pomáhá snížit napětí v jizvě a v okolních tkáních. Otok totiž může jizvu hodně napínat a pokud je extrémní, dokáže ji dokonce roztrhnout.
Oteklá kůže je navíc tuhá, což také komplikuje hojení. Vhodně použitý kompresivní obvaz tyto procesy mírní. Musí se ale jednat o určitý typ nekomplikovaného otoku. Kdy naopak ublížit může, to dokáže posoudit odborník.
Co umějí lasery
Hojení jizev a jejich vzhled mohou ovlivnit také lasery. Jsou v principu dvojí. Biostimulační a terapeutické. Těmi prvními se rána ozařuje. Laserové paprsky pronikají do podkoží a zlepšují prokrvení i výživu tkání. Rána se pak lépe a rychleji hojí, navíc s menším počtem komplikací.
Výhodou tohoto typu laseru je, že ho lze použít velmi záhy po ošetření nebo sešití rány, kdy masáž nepřipadá v úvahu. Příkladem může být třeba ozařování nástřihu hráze po porodu.
„Terapeutický laser lékaři používají na vyzrálé, zhruba rok staré jizvy. Odstraní vrchní vrstvu kůže v jizvě i jejím okolí. Vše se pak znovu zahojí. Jizva je méně viditelná a víc splývá se svým okolím,“ vysvětluje lékař.
Po častější dezinfekci je kůže citlivější na sluneční záření, snáze se tak spálí
Vyhněte se opalování
Přibližně půl roku je nutné, aby si pacient dával pozor na sluníčko a UV paprsky v soláriích. Pokud mu totiž jizva zpigmentuje, tedy ztmavne, hrozí, že v ní kožní pigment zůstane. A když pak okolní kůže na podzim nebo v zimě vybledne, bude rána velmi patrná.
U zralých, stabilizovaných jizev bývá častý spíš opačný efekt. Kůži si hezky opálíme, ale jizva zůstane bílá a bude svítit. Tento problém se dá naštěstí snadno vyřešit pomocí krycího krému.
Správný jídelníček urychlí hojení
K rychlému a nekomplikovanému hojení jizev, ale také různých poranění může významně přispět vhodný jídelníček. Zejména takový, ve kterém je dostatek bílkovin stejně jako vitamínů C, E a B, zinku, selenu a nejrůznějších antioxidantů. Zásadní pro obnovu buněk a tkání jsou však hlavně bílkoviny.
Dobře zhojená jizva by měla být bledá, hladká, bez hrbolků apod. Kůže by měla být měkká, pružná, aby nikde takzvaně „netáhla“.
Nedostatek jich velmi často mají stárnoucí lidé. Často je přivezou do nemocnice na operaci a lékaři zjistí, že jsou kvůli nevyrovnanému, jednostrannému jídelníčku podvyživení. Abychom si rozuměli. Neumírají hlady, ale jejich strava má alarmující nedostatky, pokud jde o správné množství bílkovin, sacharidů nebo tuků i dalších látek.
Riziko zhoršeného hojení hrozí také diabetikům, lidem, kteří zažívají silné stresy, jež nedovedou kompenzovat, obézním a onkologickým pacientům nebo jedincům s narušenou imunitou. A samozřejmě rovněž vegetariánům, kteří si nehlídají to, aby jedli dost potravin, jež jsou dobrým zdrojem bílkovin rostlinného původu.
Kvalitní bílkoviny získáme hlavně z masa a nejsnáze z lehkých bílých mas (kuřecí, krůtí, králičí). Ale také z ryb, vajec, sýrů a dalších mléčných výrobků nebo z luštěnin.
Hidradenitida způsobuje mladé ženě jizvy na těle i duši
Tam, kde jídelníček nárokům organismu na dobré hojení nestačí (typické to bývá třeba po rozsáhlých operacích nebo u léčby větších bércových vředů), může pomoci nitrožilní výživa nebo pití speciálních krabiček. Obsahují koncentráty bílkovin a dalších potřebných látek ve formě nápoje, které se dají koupit v lékárně. Existuje také prášek, který se přidává do jídla.
Zdravý člověk by měl sníst 0,8 g bílkovin na 1 kilo své váhy denně. Zdravý senior pak 1,2 g, u lidí, kterým se hojí rány, nebo u pacientů po operaci to může být až 1,5 nebo 2 g/kg.
Víc se dozvíte v knížce Zuzany Grofové Dieta na podporu hojení ran (Forsapi). V knize jsou i recepty a příklady jídelníčků.
| Nestandardní léčba |
|---|
| Trochu neobvyklým způsobem léčí jizvy fyzioterapeutka Michaela Prokešová. Snaží se je vnímat v širších souvislostech, a to i emočních. Metoda, kterou využívá, se jmenuje integrační fyzioterapie.Jak funguje, to ilustruje třeba případ ženy se zanícenou achilovkou. Příčinou jejich potíží mělo být skákání na trampolíně. Zánět se jí postupně rozšířil do celé nohy a zatuhl jí kvůli němu i kotník. Na běžnou léčbu moc nereagovala a lékaři si s ní nevěděli rady.Michaela Prokešová ji vyšetřila a zjistila, že má velice aktivní jizvu po císařském řezu. Brzy přišla i na další souvislosti. Systém svalů a šlach spolu nespolupracoval tak, jak by měl. Císařský řez ženě narušil souhru takzvaných svalových smyček. Při pohybu se pak informace z horní poloviny těla nepřenášely správně do té dolní, takže docházelo ke špatným pohybovým stereotypům a k přetěžování určitých svalů i šlach na nohou. To vyvolalo zánět.Když se fyzioterapeutce podařilo tyto problémy odstranit, ženiny potíže zmizely. Ale nejen to. Dnes si s velkou chutí užívá třeba tancování a nemá s ním žádné problémy. Jenom jednou za rok musí k doktorce Prokešové na pravidelnou kontrolu. Tkáň, která se změní v takovou jizvu, jakou měla pacientka, ovlivňuje totiž funkci všech tkáňových systémů v těle po zbytek života.Michaela Prokešová vychází při své terapii z poznatku, že každou jizvu může reaktivovat náročná fyzická, vegetativní nebo nezpracovaná emoční zátěž. Proto není možné podceňovat péči o ni. A pokud začne „zlobit“, měl by pacient navštívit specialistu na hojení jizev, který dokáže posoudit její stav z různých úhlů a pohledů. |
