Článek
Mírný stupeň úzkosti je dokonce užitečný. Naše tělo se předem adaptuje na potenciální nebezpečí, a když útok přijde, tak jsme připraveni. Problém nastává ve chvíli, kdy úzkost trvá moc dlouho, je příliš silná nebo se objevuje bez zjevných příčin.
Zaměřte se na tuto chvíli. Úzkost je ve svém jádru iracionální strach z neznámého. Je to reakce na něco, co se může stát, ale nemusí a ani se to neděje právě teď. Myšlenkový proces během záchvatu úzkosti může zahrnovat zoufalé otázky typu: "Co když se někdo dostane do mého domu?" "Co když moji rodiče umírají?" "Co když nemohu platit nájem?" „Co když jsem v práci udělal chybu a zítra si to pěkně vypiju?“
Je to zkrátka začarovaný kruh plný "co kdyby". Proto je důležité zaměřit se na přítomnost a všechno ostatní vypustit. Vždy se může stát něco špatného, ale tím, že na to budeme myslet, tomu nezabráníme. To věděli už staří Vikingové, kteří se nebáli smrti, protože věděli, že každý z nich zemře ve stanovený čas a strachem tomu nijak nezabrání - jediné co chtěli, bylo zemřít v boji se zbraní v ruce, aby se dostali do Valhally.
Vezměte si tedy z těchto odvážných válečníků příklad a vyžeňte plané pochyby ze své mysli. Klidně si to řekněte i nahlas: „Sedím na své posteli, piji čaj a jsem v bezpečí.“
Dýchejte. Možná to zní jako hloupá rada - každý z nás přeci dýchá, ale skutečně to pomáhá. Dýchejte pomalu a zhluboka. Vnímejte jen svůj dech - to jak vám naplňuje plíce a pomalu je opouští. Nechte celý svět kolem rozplynout v klidných nádeších a za chvíli se vám udělá lépe.
Poslouchejte hudbu. Nejlépe takovou, která ve vás evokuje nějaké hezké vzpomínky či pocity. Nechte melodii, ať rezonuje spolu s vámi. Zkuste klasickou hudbu, která je na uklidnění mysli nejlepší, ale můžete si pustit jakýkoli jiný žánr, jen když vás zklidní. Hudba má sílu změnit atmosféru v místnosti a uklidnit lidské nitro.
Pusťte emoce ven. Někdy je úzkost prostě jen projevem emočního přetížení a s tím dokáže zatočit trochu upustit páru - zakřičet si. Jděte na pole nebo někam, kde na vás nikdo nezavolá policii a tam si pořádně zakřičte. Pusťte ven své emoce, které jste až doteď potlačovali. Téměř okamžitě pocítíte úlevu.
Stejně dobře pomáhá psát si deník. Dostat své emoce z hlavy na papír a tím se jich částečně zbavit a kdo ví - třeba vyplodíte bestseller.
Usrkávejte něco. Podle serveru theFrisky pomáhá nalít si sklenici oblíbeného nápoje a pomalu usrkávat. Je jedno, jestli zvolíte víno nebo čaj (jen se neopijte, stav úzkosti by se tím mohl zhoršit), stačí si pročistit hlavu a popíjet pomalými, přemýšlivými doušky.
Relax ve vaně. Plápolající svíčky, praskající bublinky pěny, klidná hudba a pára stoupající ke stropu - to je pravý balzám na nervy. Zkrátka se ponořte, vnímejte hudbu a soustřeďte se na dýchání.
Zkuste jógu. Opakující se pohyby a pomalé dýchání jsou skvělé pro fyzické a emocionální uvolnění. Pokud s jógou nemáte žádné zkušenosti, tak si na internetu najděte pár jednoduchých cviků, případně navštivte kurs. Nejen, že se uvolníte, ale navíc získáte zajímavého koníčka.
Pusťte si televizi. Je to skvělý způsob, jak se dostat z vlastní hlavy. Můžete se dívat na něco nového, co vás rozptýlí, nebo na osvědčený a oblíbený film (seriál), který vás uklidní.
Pokud se po vás například vozí šéf a to vyvolává úzkost, tak lze jedině změnit zaměstnání.
Všechny tyto rady jsou ovšem jen pro chvilkové odreagování a uklidnění. Jestliže patříte mezi velmi citlivé, stresující se jedince, pak se úzkost vrátí znovu.
Řešení problému
Jestliže chcete své úzkostné stavy vyřešit, věřte, že půjde o běh na dlouhou trať. Jako první je třeba pochopit, proč vlastně úzkost zažíváte. Zjistit příčinu - vytipovat si situace, které ve vás tyto stavy vyvolávají. Je vhodné navštívit odborníka, který vám alespoň do začátku poradí.
Cest ke zlepšení stavu je několik. Jako první vás určitě napadne se úzkostným situacím úplně vyhnout, jenže to není vždycky možné. Pokud se po vás například vozí šéf a to vyvolává úzkost, tak lze jedině změnit zaměstnání, ale nikdo vám nezaručí, že budoucí šéf nebude ještě horší (případně že jiné zaměstnání vůbec najdete). Navíc to nevyřeší váš problém s úzkostí.
Další variantou jsou uklidňující léky, nikdo vám ale nezaručí, že vedlejší účinky nebudou ještě horší, než úzkost samotná. A v případě, že zaberou, se úzkost po jejich vysazení zase rychle vrátí.
Hlavně se nebát
Nejlepší cesta je zároveň tou nejtěžší - postavit se svému strachu a překonat ho. Je to stejné, jako když se bojíte tmy. I na to je nejlepší léčba jít do sklepa, zhasnout a neutéct. Po pár minutách zjistíte, že vám žádné nebezpečí nehrozí a jestliže tento postup několikrát zopakujete, přestanete se tmy bát úplně.
Sama situace, ze které cítíte úzkost a která se vůbec nemusí stát, má zpravidla mnohem klidnější průběh, než když si ji představujete. I na to je potřeba myslet. Naprosto ubíjející a úzkost přivolávající myšlenky jsou: „Já to nezvládnu. Nemám na to. Rozcupují mě.“ Vy si naopak musíte říkat: „Bude to dobré. Nic se nestane. Zvládnu to.“ A když se dostanete do nějaké situace, kvůli které vám bylo úzko, tak se potom nezapomeňte pochválit - klidně i nahlas - jak jste to zvládli (nebo jak krásně jste se pokusili to zvládnout).
Přesvědčte sami sebe, že se naučíte úzkost překonat, sice je to nepříjemné, ale jde to zvládnout. Člověk jen musí vytrvat. Úzkost třeba nikdy nezmizí, ale máte velkou šanci naučit se s ní lépe vyrovnat.
