Jak se nejlépe připravit na období viróz a nachlazení

Pravidelnost a pestrost stravy vytváří naprostý základ prevence většiny onemocnění. Svou roli ale může sehrát i v léčbě či mírnění příznaků onemocnění. Ideální je jíst 4–5x denně menší porce, protože tělo pak lépe hospodaří s energií. Jídlo by pak mělo obsahovat základní tzv. makronutrienty v požadovaném množství, to znamená: sacharidy 50-55 %, tuky 30 % a bílkoviny 15-20 %, včetně vitaminů, minerálních látek a stopových prvků.

Zdravý jídelníček by tedy měl obsahovat zejména ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, luštěniny, ryby a libové maso, mléko a mléčné výrobky a jako vhodný zdroj sacharidů třeba brambory a rýži. Naopak je vhodné omezit konzumaci tučného masa a živočišných tuků, uzenin a sladkostí.

Nezbytnou součástí zdravé životosprávy je také dodržování pitného režimu. Denně bychom měli vypít 2–3 litry tekutin. Nejzdravějším nápojem je čistá voda, k vhodným patří také čaje, přírodní ovocné a zeleninové šťávy či ředěné 100% džusy.

Vitamin C sehrává velmi důležitou roli v antibakteriální i antivirové imunitě, a to tak, že podporuje bariérové funkce, především sliznic. Dostatečná hladina vitaminu C dále podmiňuje adekvátní funkci všech druhů leukocytů. Hladina vitaminu C v těchto buňkách je za normálních okolností až stonásobně vyšší než v plazmě.

Díky významnému vlivu vitaminu C na imunitní systém vede jeho deficit ke zvýšené náchylnosti k infekčním onemocněním. Navíc, pokud už dojde k onemocnění, dochází k jeho zvýšené spotřebě z důvodu jeho intenzivnějšího metabolismu v průběhu zánětu, čímž se v těle jeho deficit prohlubuje. To je i důvodem, proč jsou při léčbě infekcí zapotřebí mnohem větší dávky vitaminu C než při preventivních opatřeních.

Nedostatek vitaminu C je dán pak především jeho nízkým příjmem z potravy, ale také nemocemi spojenými s oxidačním stresem, při kterých roste spotřeba askorbátu, následně je snížena systémová hladina vitaminu C.

Hladinu vitaminu C lze zjistit speciálním vyšetřením krve či moči. Pro orientační zjištění jsou vhodné i testy za pomoci indikátorových proužků Uro C Kontrol (InPharm, ČR), které umožňují orientační stanovení hladiny kyseliny askorbové v moči a lze je zakoupit v lékárnách.

Doplnit vitamin C lze kromě ovoce i zeleniny především pomocí doplňků stravy. Odborníci přitom doporučují vitamin C s tzv. lipozomálním vstřebáváním, jež díky odlišnému způsobu střevní absorpce zajišťuje podstatně vyšší biologickou dostupnost vitaminu. Vitamin C v této formě je vstřebáván prostřednictvím Peyerových plátů a enterocytů, z nichž je transportován lymfatickým systémem.

Podstatně vyšší vstřebávání této formy vede k vyšší biologické dostupnosti vitaminu pro všechny tělesné systémy, a to včetně imunitních a nervových buněk.

Problém běžných perorálních forem vitaminu C (včetně přípravků s postupným

Problém běžných perorálních forem vitaminu C (včetně přípravků s postupným uvolňováním) spočívá v omezení jejich vstřebávání kapacitou transportních

molekul ve střevní stěně (SVCT1, SVCT2), kdy se nevstřebaný vitamin následně vyloučí z organismu stolicí.

Vitamin D pomáhá aktivovat bílé krvinky, konkrétně zabijácké NK-buňky (z angl. natural killers), jejichž hlavní náplní je obrana proti virovým, parazitárním a bakteriálním infekcím. Dostatečný přísun vitaminu D tak pomáhá posilovat přirozené bariéry.

Pro aktivaci imunitních procesů v lidském těle je nutná hladina vitaminu D vyšší než 100-125 nmol/l. Potom bývá i průběh choroby rychlejší a příznaky jsou mírnější. Což potvrdila i analýza dat od 11 000 lidí z 25 vědeckých studií, která hledala pozitivní vliv hladiny vitaminu D u akutních infekcí dýchacích cest.

Lidské tělo vitamin D získává přirozeně ze slunečního záření. Jeho syntéza probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži, nedochází k ní však ihned, ale až po 10 až 15 minutách slunění.

Ne u každého je ale schopnost pokožky tvořit vitamin D stejná. Například senioři nad 65 let by k získání stejného množství vitaminu potřebovali na slunci strávit minimálně dvakrát delší dobu.

S příchodem podzimu a úbytkem denního světla pak často dochází i k úbytku tohoto vitaminu v těle a je zapotřebí se více zaměřit na příjem vitaminu D ze stravy.

Ideálním zdrojem je rybí tuk, který navíc obsahuje prospěšné omega-3 mastné kyseliny DHA a EPA, které si naše tělo neumí samo vytvořit, a je zapotřebí je získávat stravou či doplňky. Pozitivně působí zejména na činnost srdce, mozku a zraku, ale také v boji proti různým zánětům.

K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1000–2000 IU (mezinárodních jednotek) vitaminu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2000 IU. Lidé trpící obezitou ale potřebují denně přijmout dvojnásobek až trojnásobek. Naopak u dětí do jednoho roku stačí vitaminu D jen 400 až 500 IU.

CBD je sám o sobě velmi silný antioxidant, který je zodpovědný za boj proti škodlivým účinkům volných radikálů v těle. Ve spojení s konopným olejem je navíc přirozeným zdrojem vitaminů A, B1, B2, B3, B6, C, D a E, ale i vápníku, hořčíku, zinku a železa.

Pro správně fungující imunitní systém je zapotřebí také dostatek spánku, během něhož dochází k celé řadě regeneračních procesů. I s tímto může pomoci CBD.

Jeho výhodou je, že jedince zklidní, díky čemuž snáze usne, jeho spánek je pak kvalitnější a při ranním probuzení se proto cítí velmi dobře a plný energie. Vždy je dobré ho užít cca 30 minut před plánovaným spánkem.

Další výhodou CBD je, že v mozku přirozeně zvyšuje hladinu tzv. neurotransmiteru serotoninu, který hraje důležitou roli v tom, jak se každodenně cítíme.

Pokud je v těle této látky nedostatek, pak se to projevuje úzkostmi, depresí či bolestí, což opět může souviset s oslabenou imunitou.

Za nejlepší přírodní antivirotika jsou považovány beta-glukany, které se získávají nejčastěji z hlívy ústřičné, ovsa či kvasnic. Tyto látky v těle spouštějí imunitní reakci proti virům.

Jako přírodní antivirotika mohou působit i nejrůznější bylinné extrakty nebo směsi z bylinek, jako je echinacea, bezinka, měsíček lékařský, třezalka, lékořice, oregano atd. či extrakt hub čagy sibiřské a reishi.

Probiotika (tělu prospěšné bakterie) příznivě ovlivňují stav střevní mikroflóry. Velká část buněk imunitního systému se totiž nachází ve střevní sliznici, probiotické bakterie podporují jejich růst. Udržují ve střevech potřebné pH, čímž přispívají k dobrému stavu imunitních buněk, a následně k posílení obranyschopnosti organismu.

Naleznete je například v zakysaných mléčných výrobcích či ve kvašené zelenině např. zelí, mrkvi či v ředkvičkách.

Pravidelné a důkladné mytí rukou by mělo být pro každého samozřejmostí, a to nejen v souvislosti proti přenosu koronaviru.

Pro případ, že si nemáte kde umýt ruce, se vybavte antibakteriálním gelem, který můžete kdykoliv využít a je dobré ho mít při ruce.

Pokud se chcete začít otužovat, nemusíte hned skákat do ledové řeky. Pro začátek je mnohem lepší, když začnete se střídáním teplé a studené vody ve sprše, budete v místnostech dostatečně větrat a nebudete trávit čas v přetopených místnostech.

Otužovat se lze i pomocí saunování. Při něm se z těla vyloučí mnohé škodlivé látky, které zatěžují imunitní systém a brání mu tak účinně bojovat proti mikrobům.

Pokud se přesto chcete začít otužovat v ledové vodě, pak berte ohled na svůj věk i zdravotní stav. Rozhodně není dobré proces uspěchat ani ho pojmout jako soutěž ve smyslu „kdo víc vydrží“.