Jak poznat, že moc pijete? Tělo vám to poví

Zdravá míra konzumace alkoholu se může jednoduše vymknout kontrole. Jak poznat, že se tento problém týká i vás? Stačí sledovat své vlastní tělo.

Nadměrná konzumace alkoholu se nejdříve podepíše na stavu vaší pokožky. Obyčejně je matná a působí unaveným dojmem. Dlouhodobé užívání alkoholu navíc může tlumit imunitní systém a nakonec vést k chronickým kožním infekcím nebo nažloutlé barvě kůže v důsledku poškození jater.

„Příznaky se ale mohou lišit. U některých lidí může dojít ke ztmavnutí kůže kolem očí či vysušení pokožky v důsledku dehydratace a nedostatku spánku,“ říká praktický lékař Luke Pratsides pro Daily Mail a dodává, že dlouhodobá konzumace alkoholu může vést k dilataci krevních cév, což může vést k zarudnutí obličeje, zejména kolem nosu a tváří.

Nacházíte na svém těle modřiny, ke kterým nevíte, jak jste přišli? Důvodem může být i alkohol. „Alkohol poškozuje játra, která pak nejsou schopná řádně plnit svoji funkci. Jednou z hlavních funkcí jater je produkce chemických látek známých jako srážecí faktory, které podporují normální srážení krve,“ říká Pratsides.

I proto mají alkoholici problém s nadměrnou krvácivostí a vznikem nadměrně velkých modřin.

Známkou závislosti na alkoholu může být také necitlivost nebo brnění v končetinách. „Říkáme tomu alkoholová neuropatie, která je zapříčiněná poškozením nervů vlivem nadměrné konzumace alkoholu. Neuropatie vede ke snížení citlivosti v rukou a nohách a k celkové nestabilitě,“ říká praktický lékař Sanjay Mehta.

Konzumace alkoholu může vést i k nadprodukci žaludeční kyseliny. „Počátečními příznaky může být jícnový reflux nebo pálení žáhy. Přebytečná kyselina se totiž vrací zpátky do jícnu, kde způsobuje pálení v krku. V průběhu času může kyselina dráždit a erodovat sliznici žaludku, což následně vede ke vzniku žaludečních vředů,“ říká Pratsides.

Žaludeční vředy se projevují bolestmi v žaludku, zvracením a v horších případech život ohrožujícím krvácením, které se projevuje zvracením krve.

Alkoholismus může také vést ke ztrátě nebo naopak k nárůstu hmotnosti. „V raných fázích alkoholismu mohou někteří lidé přibírat na váze, protože alkohol obsahuje velké množství kalorií, které se v těle často metabolizují jako cukr,“ vysvětluje Pratsides.

Kalorie získané z alkoholu se považují za „prázdné kalorie“, což znamená, že nemají žádnou výživovou hodnotu a ukládají se jako tuk.

Alkohol může rovněž stimulovat hlad, při popíjení mohou lidé toužit po konzumaci jídel s vysokým obsahem tuku, jako jsou například sýry či uzeniny.

Alkohol také ovlivňuje metabolismus těla včetně zpomalení procesu odbourávání tělesného tuku, protože tělo, zejména játra, se soustředí na odbourávání alkoholu.

Ke ztrátě hmotnosti může naopak dojít, když nadměrné pití začalo působit na hormony ovlivňující pocit hladu. „Pravidelnější pití přílišného množství alkoholu může přimět žaludek a mysl k pocitu plnosti díky manipulaci s určitými hormony, které se podílejí na chuti k jídlu,“ říká Mehta.

„V extrémních situacích alkoholismu, kdy se hlavní hnací silou života alkoholika stává konzumace dalšího nápoje, může dojít ke ztrátě hmotnosti, protože daný jedinec úplně ztratí zájem o jídlo nebo se u něj rozvine jaterní cirhóza a poškození střev, a tudíž bude méně schopný vstřebávat a zpracovávat živiny,“ doplňuje Pratsides.

Alkohol oslabuje imunitní systém, což vede k vyšší pravděpodobnosti bakteriální infekce.

„Alkohol zhoršuje schopnost imunitního systému bránit tělo před některými škodlivými bakteriemi a viry a tím ovlivňuje náchylnost jedince k infekcím, jako je třeba chřipka,“ dodává Mehta.