Jak posílit dětskou imunitu a zabránit infekčním onemocněním

Každý z nás dostal darem od rodičů ve své genetické výbavě určitou dávku přirozené obranyschopnosti, která v průběhu předškolního a raně školního věku dozrává a formuje se vytvářením protilátek proti běžným nemocem, se kterými se naše tělo dostává do kontaktu. Imunitní výbava a její vyzrávání je tak čistě individuální záležitost - zatímco některé dítě virovou infekci v pohodě zvládne, jiné se s ní může pořádně potrápit.

Přesto lze do značné míry zdraví dítěte ovlivnit, a to přirozeným způsobem posilování imunity.

Pro posílení obranyschopnosti organismu je dobré podporovat otužování, které ovšem nespočívá pouze v máchání se ve studené vodě či nedobrovolném sprchování dětí v chladné vodě. Pokud rodiče s otužováním u dětí nezačali v letních měsících, měli by být na podzim opatrní.

Než násilím nutit děti ke studené koupeli, je třeba myslet na vhodné oblečení. Což neznamená jen teple je oblékat v chladných ránech, ale také myslet na to, že se uvnitř vytopených místností svléknou do vzdušných věcí.

Důležitá je i teplota uvnitř domovů, škol a školek, která by neměla přesáhnout 22 stupňů Celsia. Na noc bychom měli topení ztlumit či vypnout. Tato poučka neplatí u kojenců a také dětí, které se ještě samy nehýbou a mohly by snáze prochladnout.

V místnostech, kde je příliš suchý vzduch, jenž vysušuje sliznice, můžeme na ústřední topení položit vlhké prostěradlo či ručník, aby se voda odpařovala, a tím se stal vzduch v místnosti snesitelnějším - zvláště v noci, kdy se se zahleněnými sliznicemi špatně dýchá. Další variantou zvlhčování jsou mechanické či elektrické zvlhčovače vzduchu.

Otužovat lze i pomocí saunování. Při něm se z těla vyloučí mnohé škodlivé látky, které zatěžují imunitní systém a brání mu tak účinně bojovat proti mikrobům. Nezapomínejte ale na dodržování bezpečnostních zásad u saunování dětí. Sauna by měla mít zprvu 50 až 60 stupňů, až poté podle potřeb dětí teplotu zvyšovat. Děti se do sauny nemají nutit, vždy je nutné respektovat jejich pocity a nedržet je v sauně přes jejich nepohodlí.

K otužování patří i pohyb venku. Pokud se tedy za okny nežení všichni čerti, stačí se krátce projít, pohrát si na zahradě či projet na kole. Děti mohou ještě směle řádit na houpačkách a prolézačkách.

Hlavním původcem nemocí není zima, ale především snížená odolnost sliznic a dýchacích cest proti nejrůznějším virům a bakteriím. Pobyt venku v přírodě podporuje prokrvení sliznic i dýchacích cest, čímž se zvyšuje jejich odolnost. Velmi pozitivní vliv má také sluníčko. Jak říkávaly naše babičky, kam nechodí slunce, tam chodí lékař.

Samozřejmostí by pak měl být častý pohyb, který výrazně zvyšuje počet i aktivitu buněk zodpovědných za dobrou imunitu. Když se nehýbete, obranyschopnost klesá. Kdo je odolný vůči chladu a rychlým změnám počasí, je odolný i vůči nejrůznějším nemocem z nachlazení.

Naučit děti hlavním hygienickým návykům je základ. A s jejich výukou by se mělo začít co nejdříve, aby si je dítě co nejvíce a nejrychleji osvojilo. Kromě virů v podobě nachlazení totiž přichází v tomto období i ty, které dokážou potrápit dětské bříško. Umývání rukou je tak základ, a to nejen před jídlem, ale i vždy po návratu domů.

Dospělým stačí zhruba osm hodin denně. Děti jsou na tom ale trochu jinak, spát potřebují o něco víc. Batolata by měla spát až 13 hodin, předškoláci a mladší děti alespoň 10 hodin. Pokud vaše děti nejsou z těch, které usínají i odpoledne po obědě, zkuste je naučit chodit spát o něco dříve, což ale může být samozřejmě o něco složitější. Zkuste jim přečíst pohádku, zabroukat ukolébavku a brzké uložení o něco více zpříjemnit. Spánek by tak mohl přijít o něco rychleji, organismus bude odpočatější a tím pádem i odolnější vůči nemocem.

Spánek ale není jen o počtu naspaných hodin, ale především o jeho kvalitě, úzce s ním souvisí i denní aktivity. Proto bychom měli dbát na to, aby dítě bylo vždy přiměřeně odpočaté. Nepřetěžovat je množstvím mimoškolních kroužků, kvůli nimž mu nezbývá čas na „obyčejné“ hraní s kamarády, ale i domácí úkoly a přípravu do školy.

Přetěžované dítě pak rodiče obvykle nemohou vzbudit, celé ráno je dítě ve stresu. Důležité je, aby dítě odcházelo do školky či školy odpočaté a v dobré náladě. Obranyschopnost jeho organismu se tím jen posílí.

Vhodně sestavený jídelníček by měl být v rámci posilování obranyschopnosti naprostým základem. „Výživa významně přispívá k zachování zdravé imunitní ochrany. Když v potravě dlouhodobě chybí určité minerální látky anebo vitaminy, silně se snižuje schopnost imunitního systému a náchylnost k infekcím stoupá,“ upozorňuje imunolog MUDr. Dušan Hríb.

Zároveň však upozorňuje, že základem dobré imunity je i sezónní jídelníček. „Vytváří vazbu mezi lidským organismem a jeho okolím. Konzumace čistě sezónních produktů nám bez problémů zabezpečí dostatek vitaminů, minerálů a živin, protože z přírody máme v každém ročním období k dispozici právě to, co nejvíce potřebujeme. Exotické ovoce, které obvykle v zimě kupujeme, abychom měli dostatek vitaminu C, například citrusy, ananas nebo kiwi, náš organismus v zimě tolik nepotřebuje. Je lepší, když jsou malým zpestřením, ale ne hlavním zdrojem vitaminů. Ty bychom měli čerpat hlavně z přirozených domácích a sezónních potravin.“

Což potvrzuje i nutriční specialistka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., která radí nezapomínat ani na potraviny bohaté na bílkoviny, a tedy mléčné výrobky, libové maso, ryby či vejce.

„Pokud se vaše dítě vyhýbá zelenině a ovoci obloukem, pak vám nezbude nic jiného než tolik potřebné vitaminy a minerály doplnit pomocí doplňků stravy. V lékárnách je k sehnání celá řada multivitaminových přípravků, které jsou určeny přímo dětem, a lze volit mezi sirupy, cucavými bonbóny či želé bonbónky,” doporučuje Tomáš Hradil z Pharma Future.

Během dne by děti a dospělí neměli zapomínat na dodržování pitného režimu. Ač už skončily teplé letní dny, děti se nabalené v oblečcích snadno zpotí, tekutiny je tak třeba doplňovat. Ideální je voda, během chladných dnů si můžeme pro pobyt venku připravit také termosku s čajem s lípou, mátou, mateřídouškou, rakytníkem, brusinkou, pomocí nichž imunitu také podpoříme. Celkové množství tekutin by mělo být dva až 2,5 litru denně.