Článek
Australská expertka v Bostonu představila výsledky očkování dětí proti tuberkulóze v západoafrické Gambii. Potvrdilo se při něm, že vakcína potlačila vytváření protizánětlivé bílkoviny jen u dívek, nikoli u chlapců. Popsaný proces povzbudil u gambijských školaček obrannou odpověď jejich organismu a zvýšil tak účinnost podané očkovací látky.
Otázku, proč na infekční choroby reagují muži a ženy odlišně, vědci řeší již od začátku dvacátého století. V roce 1992 musela Světová zdravotnická organizace (WHO) nechat narychlo stáhnout z oběhu novou, několik let vyvíjenou očkovací látku proti spalničkám. Jak v Senegalu, tak na Haiti vyvolala u vakcinovaných děvčat zvýšenou úmrtnost. Proč k obdobnému jevu nedošlo u tamějších hochů, se dosud přesně neví.
Je těhotenství uspokojivým vysvětlením?
„U žen mohla v průběhu vývoje postupně vzniknout rychlá a silná odpověď imunitní soustavy, chránící potomky jak přímo v jejich těle, tak po narození,“ domnívá se imunolog Marcus Altfeld z Ústavu Heinricha Petteho v německém Hamburku.
Ovšem každá věc má svůj rub a líc. Imunitní soustava osob ženského pohlaví může být až příliš aktivní a napadnout vlastní organismus.
Nemalou roli v reakci našeho organismu na napadení infekcí mohou hrát také hormony.
Domněnku podporuje skutečnost, že u žen se častěji než u mužů vyskytují autoimunitní choroby, jako je roztroušená skleróza, kdy imunitní systém napadá vlastní centrální nervovou soustavu.
Obdobně při chorobě zvané systémový lupus erythematodes imunitní soustava, jejímž úkolem je organismus chránit, bojuje proti vlastním tkáním a orgánům a poškozuje je. Zatímco roztroušenou sklerózou trpí dvakrát více žen než mužů, u druhého uvedeného onemocnění je to dokonce devětkrát více.
Nemalou roli v reakci našeho organismu na napadení infekcí mohou hrát také hormony. Sabra Kleinová, která se na univerzitě Johna Hopkinse v americkém Baltimoru zaměřuje právě na endokrinologii, popsala v časopise American Journal of Physiology zajímavý pokus, který se svými kolegy uskutečnila.
Buňky pocházející z nosní dutiny ošetřila látkami podobnými ženskému hormonu estrogenu a poté je vystavila chřipkovému viru. Jenom buňky odebrané ženám reagovaly na hormon a bránily se proti infekčnímu viru.
Chystá se další pozoruhodný výzkum
„Jenom několik studií vyhodnotilo vliv infekčních onemocnění na fungování organismu odděleně u obou pohlaví. Aby si bádání nekomplikovali menstruačními cykly a těhotenstvími, sledují někteří vědci při klinickém výzkumu jen muže,“ postěžovala si v časopise Nature Linde Meyaardová z Utrechtské univerzity. Přitom objasnění problému by pomohlo zlepšit účinnost nejrůznějších očkovacích programů po celém světě, a tudíž lépe zacílit léčbu příslušných chorob.
Vyčíslit působení dědičnosti a dopad hormonů na imunitní reakci se pokusí výzkum, který začne v druhé polovině letošního roku. Imunolog Marcus Altfeld při něm bude se svými spolupracovníky podrobně zkoumat 40 dospělých, kteří si nechali změnit pohlaví.
Pokud by v odpovědi organismu na infekci měly mít prsty hormony, potom by na očkování reagovali lépe muži, kteří prošli mj. i pomocí nejméně dvouleté
hormonální léčby proměnou na ženy.
